Letos společnost podle jejího zakladatele Zbyňka Frolíka vyrobí kolem 70 tisíc zdravotních lůžek a v příštím roce očekává zvýšení produkce na 77 tisíc lůžek.
Linet působí zejména na evropských trzích, lůžka však dodává do více než stovky států celého světa. Podle Frolíka se firmě začalo dařit v USA, kde každoročně rostou obraty o 50 až 100 procent. Linet se stal prvním mimoamerickým dodavatelem lůžek a získal na tamním trhu v segmentu polohovatelných lůžek patnáctiprocentní podíl.
Mezi další dobře vyvíjející se trhy patří Latinská Amerika, která tvoří zhruba 15 procent obratu společnosti. „Roste nám poměrně významně obrat v Africe, a to nejen v arabských státech,“ uvedl v rozhovoru pro ČTK Frolík.
| Lůžko změří tlak místo vrtání do lebky |
|---|
| Linet příští rok v dubnu zahájí sériovou výrobu unikátních lůžek, která budou pomocí speciálních senzorů pacientům měřit tlak v lebce. Dosud se tlak například lidem zraněným při vážných dopravních nehodách měřil tak, že museli doktoři provrtat díru do lebky a umístit tam sondy k měření. |
Firma na černém kontinentu dodává lůžka do nemocnic v Keni, Botswaně, Namibii, Nigérii, Maroku nebo Alžírsku. Obchody se prý daří také v Rusku a bohatších postsovětských zemích, jako je Kazachstán, Turkmenistán nebo Ázerbájdžán.
Historicky nejsilnější čísla
Každý měsíc se v závodě u Slaného na Kladensku vyrobí přes sedm tisíc lůžek, z toho tři tisíce putuje do druhé továrny v Německu, kde se kompletují, obkládají dřevem a prodávají do domovů pro seniory.
Zbývající čtyři tisícovky jsou pak elektronická lůžka do nemocnic. „Nikdy jsme ještě neměli tolik poptávek. Máme teď nejsilnější historická čísla a jsme vyprodaní až do 5. března,“ uvedl Frolík.
Ve hře jsou továrny v Americe či Asii
Dříve se v médiích objevily informace, že Linet do roku 2017 postaví další továrny v USA, v Brazílii a možná také v Číně. Podle Frolíka by rozhodnutí o vzniku nových výrobních závodů měla padnout do dvou let. Nové závody se firmě vyplatí v případě, když v novém teritoriu prodá měsíčně 1000 lůžek.
„Máme připraveno, že jakmile nastane moment, kdy se vyplatí vyrábět v zahraničí, jako je Asie nebo Amerika, tak to asi uděláme. Ještě ale nevíme, kdy to bude,“ doplnil Frolík.
Linet před dvěma roky v Nizozemsku založil mezinárodní holding Linet Group SE. Vlastníky jsou z jedné poloviny český Linet Holding a z druhé německý WiBo Holding GmbH, který v 90. letech vstoupil do Linetu v Želevčicích u Slaného jako spolumajitel.
Do holdingu patří také 13 dalších dceřiných společností. Podle Frolíka nyní v celém holdingu pracuje přes 900 zaměstnanců, z toho 550 v Česku. Firma teď také zaměstnává kolem 100 agenturních pracovníků.
| Frolík dovedl firmu z kravína až do světové špičky |
|---|
| Podnikatel Zbyněk Frolík (60) patří k nejvýraznějším osobnostem českého byznysu. Muž s pověstí inovativního manažera dovedl svoji firmu od skromných začátků v bývalém kravíně k celosvětovému úspěchu. Linet Frolík založil s dvěma společníky těsně po sametové revoluci. Inspirací mu byly problémy s nemocničními lůžky a jejich dodavateli v pražské nemocnici v Motole, kde pracoval jako technický ředitel. S kolegy se rozhodl zaplnit mezeru na trhu, což se jim nakonec podařilo. Výrobu zahájil v roce 1990 v Želevčicích u Slaného v polorozpadlé budově bývalého kravína. Už o rok později se firmě podařilo uzavřít smlouvu s německou Wissner-Bosserhoff (WiBo) o společné výstavbě moderního závodu v Želevčicích. Nová továrna pak produkoval výrobky z programu německé firmy, ale i lůžka vlastní konstrukce. „Asi nejvýrazněji se na našem úspěchu podepsal konec 90. let. Tehdy Linet vyvinul lineární sloupovou jednotku, která v podstatě změnila celý segment elektricky polohovatelných lůžek a definovala pro něj nový technologický standard,“ vysvětlil Frolík. |
| Dnes patří želevčický Linet pod holding Linet Group, který vznikl v roce 2011 spojením s německým výrobcem lůžek WiBo a sídlí v Nizozemsku. Podstatou změny je dle Frolíka to, že Linet prostřednictvím nové mateřské společnosti koupil Linet i všechny jeho dcery a také vše, co bylo dosud stoprocentně v rukou německého spoluvlastníka. „Z původní matky se přes sestru stala dcera,“ řekl ke změně a odmítl, že by firma přesídlila do zahraničí kvůli daním. Nizozemská či německá adresa prý prospívá obchodu v západní Evropě, především v německy mluvících zemích. „Země, které k nám měly nějaký tradiční vztah za komunismu, se toho nezbavily. Pořád nás vnímají s despektem,“ uvedl. |
