Windfall tax bude platit i příští rok. Stanjura z předčasného zrušení daně vycouval
Šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS) přestane tlačit koaliční partnery k souhlasu s předčasným zrušením daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Z aktuálních čísel ministerstva financí plyne, že vláda bude peníze z této daně potřebovat i příští rok. V opačném případě by se o více než třicet miliard korun prohloubil předpokládaný schodek státního rozpočtu. Špatná zpráva je to především pro polostátní společnost ČEZ a další energetické firmy.
„Celkové příjmy z mimořádné daně nepokryjí do konce letošního roku výdaje, které stát měl s energetickou krizí,“ odůvodnil ve čtvrtek svoje rozhodnutí ministr financí. Daň se proto bude odvádět i v příštím roce. Pak by podle zákona měla její účinnost skončit.
Právě vyrovnanou bilancí podmiňoval Stanjura možné zkrácení platnosti windfall tax. „Pokud se potvrdí předpoklad letošních mimořádných příjmů ve výši přibližně 17 miliard korun, budou celkové mimořádné příjmy a všechny mimořádné výdaje způsobené energetickou krizí rozpočtově neutrální. V takovém případě budu v koalici prosazovat zrušení windfall tax pro rok 2025,“ argumentoval ještě nedávno ministr. A připomínal, že příjmy ze zvláštní daně mají pokrýt jen neočekávané výdaje vlády na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií.
Jenže podle červencových propočtů rezortu financí bude bilance na konci letošního roku pro stát záporná. „Deficit bude kolem 35 miliard. Mimořádné příjmy a mimořádné výdaje tedy nebudou stejné. Výdaje zatím zásadním způsobem převyšují příjmy,“ zdůraznil Stanjura. Dodal, že návrh státního rozpočtu na příští rok, který vláda představí koncem příštího týdne, bude s výnosy z windfall tax počítat.
Proti předčasnému konci speciální daně, pomocí níž si stát vylepšuje svoje hospodaření od roku 2023, jsou s výjimkou TOP 09 všechny ostatní koaliční strany.
„Nejsem zastáncem zkrácení platnosti windfall tax, byť způsobuje problémy i ve firmách se stoprocentní účastí státu, jako je ČEPS,“ řekl poslanec STAN Lukáš Vlček, který by mohl být novým ministrem průmyslu a obchodu, pokud se stávající šéf rezortu Jozef Síkela (za STAN) stane eurokomisařem.
„Tato daň dopadá jen na mimořádné zisky. Pokud jich energetické a další firmy dosahovat nebudou, žádné odvody nezaplatí,“ zdůraznil ekonomický expert KDU-ČSL Michael Kohajda.
Za loňský rok se na windfall tax, kterou stát uvalil na energetické, petrochemické a těžební firmy a také na velké banky, vybralo 39,1 miliardy korun. Z toho 30 miliard zaplatil ČEZ. V součtu s odvody z výroby elektřiny vláda získala 57,7 miliardy. Nejvíce ČEZ odvede i letos, když jeho zálohy na dani v prvním pololetí činily 15 miliard korun.
Šestici největších bank stoupl v prvním pololetí čistý zisk o šest procent na celkem 39,5 miliardy korun. Stát od nich ale loni vybral jen 700 milionů korun. To bylo dramaticky méně oproti předpokládaným 33 miliardám.
