Zatímco závody elektrovozů stagnují, tradiční Le Mans vzkvétá. Legendární soutěž obsadily hybridy
V každém televizním a rozhlasovém přenosu komentátoři několikrát během červnového závodního víkendu v Le Mans zmiňovali frázi o tom, že právě nyní legendární automobilová soutěž zažívá svou zlatou éru. Tu nejlepší ve své historii. Že po mnoha letech, kdy hlavní kategorie skomírala, přichází doba, kdy je pro automobilky Le Mans zase důležitou událostí, a to především marketingově. Byť je provoz závodního týmu stojícího na extrémně náročných technologiích jednou z finančně nejnáročnějších operací v současném globálním motorsportu. Což je poměrně překvapující, neboť v posledních letech se média naopak množí zprávami o tom, jaké výzvy celý automobilový průmysl čekají, že na rozhazování příliš nezbývá a že budoucnost není úplně růžová, a je tedy třeba chystat finanční polštáře pro přečkání horších časů.
Během testovacího a následujícího závodního víkendu však v samotném městě Le Mans a v zázemí okruhu panovala úplně jiná realita, než se veřejně prezentuje v několika posledních letech. V objemných šaletech firmy prezentovaly své nejnovější modely, součástí byla i takzvaná hydrogen village s expozicí vozidel poháněných vodíkovým ústrojím. Zkrátka celý letošní 92. ročník závodu představoval takovou velkolepou expozicí. Až by člověk dostal pocit, že všechny potíže automobilového průmyslu nadobro zmizely a výrobci automobilů procházejí obrozením.
Samozřejmě, tak jednoduché to není. Ty problémy jsou tady pořád a budoucnost autoprůmyslu stále vzbuzuje mnoho otazníků. Jen se ale ukazuje, že motorsport si zřejmě, alespoň pro pár příštích let, našel všeobecně kvitovanou cestu. A že marketingové akce mohou být dobrou vzpruhou pro globální sílu značky. Zatímco šampionáty čistě elektrických vozů, jako například formule E, spíše stagnují nebo dokonce marketingově ztrácejí, Le Mans stojící na hybridních technologiích kombinující spalovací motory s rekuperačními jednotkami jde výrazně nahoru.
Je v tom staromilství? Touha po něčem, co známe už jen z filmů se Stevem McQueenem? Nebo spíš důkaz toho, že hybridní technologie jsou – na rozdíl od všelijak protežovaného elektropohonu – budoucností autoprůmyslu? Odpověď je zřejmě daleko jednodušší. A spočívá především v síle značky Le Mans spojené se všudypřítomným nebezpečím, nezapomenutelnými souboji, tragickými nehodami a především silnými automobily, které se na silnicích v okolí tohoto francouzského města projevují v „alfa bestie“ jdoucí po vítězství.
Pád a vzestup značky Toyota
Kdybyste hledali nejzajímavější příběh letošního Le Mans, s několikatýdenním odstupem je jasné, že v top 5 by se jistě umístila story se jménem Toyota Gazoo Racing. Tovární tým se dvěma hybridními speciály, který jako jediná stáj v nejsilnější kategorii jezdí Le Mans nonstop od roku 2012, do závodu vůbec nešel jako favorit. V trénincích ani kvalifikaci časy nijak nevyčuhoval, a když v krátkém předzávodním warm-upu nizozemský jezdec Nyck de Vries nedobrzdil a zezadu naboural do pomalejšího „sesterského” gétéčka Lexus RCF, zdálo se, že prototypy toyoty jsou letos v Le Mans možná jen do počtu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
