Za první pololetí se z obnovitelných zdrojů vyrobilo 4,078 gigawatthodin elektřiny, vyplývá ze statistik Operátora trhu s energiemi (OTE), který sleduje výrobu z obnovitelných zdrojů energie každý měsíc a vyplácí výrobcům podporu. Sumu podpory vyplacené za první půlrok poměrně výrazně snížilo špatné počasí. Kvůli zatažené obloze se například se solárních panelů vyrobilo o pětinu elektřiny méně než loni. O stejný podíl tak klesla i podpora vyplacená majitelům slunečních elektráren. Ti přitom pobírají 63 procent peněz, které na dotace pro obnovitelné zdroje putují.
V letošním druhém čtvrtletí se z 26 903 obnovitelných zdrojů vyrobilo 2 943 776 MWh elektřiny a jejich majitelé získali nárok na podporu ve výši 9,5 miliardy korun. „Množství vyrobené energie eviduje OTE na základě dat, jež zapisují provozovatelé výrobních zdrojů do centrálního informačního systému CS OTE. Oproti prvnímu čtvrtletí letošního roku se ve druhém čtvrtletí vyrobilo elektřiny z obnovitelných zdrojů zhruba dvaapůlkrát více,“ komentuje situaci Jiří Kubizňák, vedoucí Odboru Správy podporovaných zdrojů energie společnosti OTE. Za podporovanou výrobu je ze zákona považována výroba z fotovoltaických, větrných, vodních a bioplynových elektráren a také výroba z kombinovaných systémů výroby elektřiny a tepla.
Podpora částečně zůstane
Od příštího roku už nebudou podle dřívějšího rozhodnutí Energetického regulačního úřadu mít nárok na podporu solární elektrárny a bioplynové stanice uvedené do provozu po 1. lednu 2014. Dnes schválená novela zákona o podporovaných zdrojích energie zastaví podporu novým instalacím i u ostatních obnovitelných zdrojů. Výjimkou jsou výrobny se stavebním povolením nebo autorizací ministerstva průmyslu a obchodu, které investoři stihnou postavit do konce roku 2015. V zákoně ovšem zůstala podpora kombinované výroby elektřiny a tepla, která většinou pochází z uhlí nebo plynu z velkých průmyslových zdrojů a ročně stojí spotřebitele elektřiny okolo 1,5 miliardy korun.
„Podporovat se bude dál i spalování odpadu ve spalovnách, které ročně stojí spotřebitele až 0,5 miliardy korun, a spoluspalování biomasy s uhlím až do roku 2015, které přitom využívá zejména ČEZ a velké teplárny, což ročně může stát spotřebitele až 0,5 miliardy korun,“ upozorňuje Martin Sedlák, ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.
