Energetická společnost MND plánuje příští měsíc zprovoznit první agrovoltaickou elektrárnu v Česku. Za zhruba deset milionů korun přeměnila jihomoravský brownfield na menší vinici, na níž vybudovala fotovoltaickou elektrárnu o výkonu bezmála sto kilowattů. Pro firmu jde vzhledem k chybějící legislativě zatím jen o demonstrační pilotní projekt, který má prorazit cestu větším a ekonomicky zajímavějším instalacím.
Agrovoltaická elektrárna stojí v obci Starý Poddvorov poblíž zařízení na skladování ropy a plynu. Právě tento areál má veškerou produkci v plánovaném množství zhruba sto megawatthodin ročně také spotřebovat.
Solární panely budou umístěné přímo na opěrné konstrukci pro vinnou révu, což nejenže nesnižuje jejich zemědělskou výnosnost, ale naopak může i mít pozitivní efekt. „Solární panely mohou v takovém případě sloužit jako ochrana plodin před krupobitím nebo přílišným slunečním zářením,“ řekla už dříve pro ČT tisková mluvčí Agrární komory Barbora Pánková.
Výhody ve spojení energetiky a zemědělství zdůrazňuje i ředitel úseku New Business Development společnosti MND Michal Sasín, který měl výstavbu nového typu elektrárny na starosti. „Přestože se ve Francii tento obor rychle rozvíjí, v Česku zatím agrovoltaický projekt neexistuje. Chceme tento směr v Česku podpořit,“ říká Sasín, který zároveň připouští, že výstavbu agrovoltaiky dosud provází celá řada kompromisních řešení.
„Místo toho, abychom postavili fotovoltaiku rovnou na vinici nebo ovocném sadu, museli jsme nejprve rekultivovat brownfield a na něj vinnou révu vysázet,“ popisuje začátky oboru.
Zákaz stavět na zemědělské půdě
Jiný postup dnes legislativa ani neumožňuje. Současné právní prostředí totiž zakazuje, aby fotovoltaické elektrárny investoři stavěli na zemědělské půdě. Kdo chce agrovoltaiku přesto postavit, musí ji vybudovat na brownfieldu jako MND nebo zemědělskou půdu vyčlenit ze zemědělského fondu. V obou případech investor zákonitě přichází o významné zemědělské dotace, v tom druhém zemědělcům navíc hrozí, že vlastník pozemku plochu nakonec využije k jiným než zemědělským účelům.
Změnit to má novela o ochraně půdního fondu, která pro tyto účely plánuje odblokovat až 70 tisíc hektarů půdy. Střízlivější odhad Solární asociace hovoří o tom, že v příštích letech by mohla symbióza fotovoltaiky a vybraných plodin obsadit vyšší stovky hektarů. „Bavíme se tak o instalovaném výkonu ve vyšších stovkách megawattů. Z hrubého výpočtu nám vychází, že jeden hektar plochy poskytne jeden megawatt výkonu,“ upřesňuje šéf Solární asociace Jan Krčmář.
Pro srovnání: Jeden dukovanský blok má instalovaný výkon 510 megawattů. K tomu je ale potřeba dodat, že tento výkon dokáže jaderná elektrárna mnohem lépe využít a vyrobit celkově více elektřiny než obnovitelné zdroje, které jsou závislé na počasí.
Novela v současné době míří na vládu, která by ji podle Solární asociace měla projednávat už příští týden. Krčmář věří, že úpravu podpoří zákonodárci napříč politickým spektrem, v takovém případě by mohla nabýt účinnosti už v polovině příštího roku. Zároveň ale doufá, že by se finální pravidla mohla mezitím ještě více rozvolnit. Ministerstva zemědělství a životního prostředí, která novelu předložila, s agrovoltaikou počítají zatím jen v rámci vinic, chmelnic nebo ovocných sadů. Podle solárníků dává smysl například i na obilných polích nebo na takzvaně trvale zatravněných plochách.
Investice budou pokračovat
MND plánuje i další investice do obnovitelných zdrojů. „Naše fotovoltaické projekty by měly na konci tohoto roku dosáhnout instalovaného výkonu 11 megawattů. To znamená, že budeme na 70 procentech našeho závazku pokrýt do roku 2025 minimálně celou spotřebu elektrické energie skupiny MND z vlastních obnovitelných zdrojů,“ uvedla ředitelka divize Energy MND Jana Hamršmídová.
MND spadá do skupiny KKCG Karla Komárka, jednoho z nejbohatších Čechů. Ta se zabývá především loterijním byznysem. Ve svém porfoliu má ale kromě energetiky a loterií také IT sektor, development nebo startupy.
