První zelená pro českou gigafactory. Přírodu ohrozit nemá, studie počítá s miliardami pro stát
Nárůst HDP o více než 220 miliard, vyšší mzdy pro region a kolem 52 miliard do veřejných rozpočtů. Takové jsou výsledky dopadové studie na výstavbu gigafactory u Dolní Lutyně, kterou ve středu v Ostravě představili zástupci Státní investiční a rozvojové společnosti (SIRS) a Ministerstva průmyslu a obchodu. Do rozpočtu přilehlé obce by měl projekt během deseti let přinést kolem 900 milionů. Studie, kterou zpracovalo konsorcium AQE Advisors a 4ct, vyhodnotila dopady na záplavové území i přilehlou přírodní rezervaci jako minimální.
U Dolní Lutyně by měla podle projektu do roku 2030 vyrůst továrna na výrobu baterií do elektromobilů. Ačkoliv stát zatím investora tají, spekuluje se o jihokorejském Samsungu. Automobilový průmysl se na tuzemském HDP podílí přibližně deseti procenty a tvoří čtvrtinu českého exportu do zahraničí. „Jeho úspěšný přechod na elektromobilitu je tedy zásadní pro zachování desítek tisíc pracovních míst, které toto odvětví Čechům nabízí, a více než 100 miliard korun v ročních příjmech státního rozpočtu,“ popisuje přínos výstavby Petr Očko, vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací Ministerstva průmyslu a obchodu.
Ochranáři trvali na tom, aby průzkumné práce odpověděly na otázky bezpečí ochrany ptačí oblasti a aby se strategická investice týkala technologií s vysokou přidanou hodnotou, které budou směřovat k dekarbonizaci ekonomiky.
Podle Davida Petra ze SIRS studie na datech dokazuje, že bude mít výstavba v dané lokalitě přínos pro stát i místní, aniž by došlo k výrazné zátěži pro životní prostředí. „Takto rozsáhlá investice do strategického odvětví s přidanou hodnotou má obrovský potenciál významně zlepšit ekonomickou situaci místních obyvatel,“ myslí si. Čísla, se kterými studie v současnosti pracuje, jsou vypočtena pro první etapu výstavby gigafactory. Pokud by utajovaný investor realizoval projekt celý, očekává SIRS přínos téměř dvojnásobný.
Stát se nyní bude dál pokoušet přesvědčit obyvatele Dolní Lutyně, kteří se letos v červnu v referendu vyjádřili proti výstavbě. Obávají se zejména dopadů na přírodu v okolí a na dopravní situaci ve městě. Obec totiž rozdělují frekventované vlakové koleje a podle místních se na železničním přejezdu každý den tvoří několikaminutové kolony.
„Podívejte se, jak to teď vypadá u železničního přejezdu mezi Dolní Lutyní a Věřňovicemi. Každý den tam člověk na závorách stojí v autě klidně deset minut v koloně. A jak to bude, až tady postaví velkou továrnu, kde má pracovat šest tisíc lidí?“ řekl jeden ze zaměstnanců místního fitness centra pro e15 na začátku srpna.
Ačkoliv právě na dopravu by podle studie dopadla výstavba nejvýrazněji, záměr je podle státu „z krajinného a urbanistického hlediska únosný“. Ve zprávě zdůraznil, že si klade za cíl rozptýlit obavy místních ohledně vyššího přeshraničního dojíždění za prací. Studie počítá s tím, že 85 procent pracovních míst obsadí lidé ze spádové oblasti, na zahraniční pracovníky jich připadne 5 procent. Přibližně 6 procent nových zaměstnanců by dodaly agentury.
Stát dál předpokládá, že strategická investice může zvýšit počet trvale žijících obyvatel Dolní Lutyně o zhruba 200 nových obyvatel. To ale podle SIRS nevyvolá větší změnu, než ke které již dochází. „Suburbanizace už dnes způsobuje příliv obyvatel z větších měst za vlastnickým bydlením do příměstských aglomerací, do obcí jako Dolní Lutyně, kde došlo mezi lety 2010 a 2023 k nárůstu počtu obyvatel o 6 procent, a s některými doprovodnými aspekty se bude muset obec vyrovnávat i v případě nerealizace zmiňovaného záměru,“ uvádí zpráva. Pro bydlení počítá v obci podle územního plánu s plochou 35 hektarů, což by mělo stačit přibližně pro 1300 obyvatel.
Součástí prezentace byla také studie záplavového území, pozemky se nacházejí v povodněmi ohrožené lokalitě. Podle Filipa Urbana a Jana Luxe ze soukromé společnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba, kteří pro stát posouzení připravují, při dodržení navrhovaných opatření ke zhoršení současného stavu nedojde. Konkrétní protipovodňová opatření, která by měla chránit jak okolní obce, tak samotný komplex továren, nyní firma rozpracovává. „Jde například o bezpečné převedení vod koridory kolem parku či revitalizaci odvodňovacích kanálů,“ píše se ve zprávě.
Starosta Dolní Lutyně Pavel Buzek (STAN) výsledky studie záplavového území označil za dobrou zprávu, město se jimi ale společně s dalšími obcemi bude zabývat dál. „Je tam stále spousta neznámých, například nadále neznáme investora. Bylo nám řečeno, že musíme ještě chvíli vyčkat. Až dostaneme veškeré podklady, budeme je důkladně analyzovat,“ zdůrazňuje Buzek.
Aby projekt gigafactory neohrozil chráněné ptáky v nedalekých lesích, počítá projekt s výsadbou lesních ploch o 3,5násobku současné rozlohy. „Ztráta lovišť bukáčka malého zánikem nynějších struh bude kompenzována novými přírodními břehy v rámci zelených ploch či poblíž areálu,“ slibují zástupci státu. Detailní biologické hodnocení ještě bude předmětem navazujících studií a standardních procesů hodnocení SEA a EIA.
Území Heřmanský stav – Odra – Poolší kousek od hranic s Polskem, které je součástí soustavy Natura 2000 a kde žijí chránění ptáci jako právě bukáček malý nebo ledňáček, je hlavním argumentem, proč by neměla být lokalita pro výstavbu továrny na autobaterie vhodná.
