Potenciální hrozba, že by Rusko odstavilo od dodávek plynu kromě Bulharska a Polska další evropské státy včetně Česka, vyvolává vážné obavy i v tuzemském stavebnictví. Společnost Wienerberger, největší výrobce pálených cihel a střešních tašek v Česku, už varovala zákazníky z řad běžných klientů, prodejen stavebnin, ale i významných developerů, že by jim v případě odstávky plynu nedokázala dodat ani objednané cihly, ani tašky. Uzavření kohoutků s plynem by však postihlo celý trh, jehož zástupci varují před možným kritickým dopadem na stavby a propouštění.
Wienerberger rozeslal zákazníkům dopis, že by bez plynu nedokázal dodávat cihly značky Porotherm a tašky Tondach. Informaci deníku E15 od jednoho ze zákazníků potvrdil mluvčí společnosti Petr Pilař.
„Nechceme sdílet poplašnou zprávu a šířit paniku, ale na druhé straně se nám zdá korektní připravit zákazníky i na nejhorší možný scénář, jejž nelze vyloučit. Pece a vypalování výrobků se bez plynu neobejdou,“ vysvětlil Pilař s tím, že by se výpadek dotknul „velkého objemu“ objednávek.
Katastrofálního dopadu na stavby v tuzemsku se obává i společnost Heluz s tradicí od roku 1876, která v cihlářském průmyslu dosahuje miliardových tržeb. Zákazníky, jimž na trhu cihly obecně podražují o desítky procent, ale zatím jako konkurenční Wienerberger nevaruje.
„Zhruba šedesát procent všech staveb v Česku je z cihel. Za poslední rok bylo podle statistického úřadu vydáno asi čtyřicet tisíc stavebních povolení. Chyběly by cihly do více než poloviny z těchto staveb,“ varuje šéf firmy Heluz Jan Smola. Jelikož jsou cihly těžké, obvykle se nedovážejí ze vzdálených závodů a na tuzemská staveniště se tak dostávají cihly vyrobené v Česku.
Alternativa plynu v zemi neexistuje. Firmy sice mohou využít elektrické pece, ale na zajištění potřebného příkonu a přivedení dostatečného množství elektřiny není stávající infrastruktura včetně rozvodných sítí připravena, shodují se zástupci z oboru. Bez plynu nemůže cihlařina existovat, říkají. A nejen cihlařina.
„I producenti cementu, vápna, oceli či keramických obkladů by museli vypínat pece. Zásah do stavebního trhu by měl okamžitý dopad jak na developery, tak na soukromé osoby stavějící různé nemovitosti. Byl by plošný,“ potvrzuje prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza.
Už nyní se výrobci i zákazníci musejí složitě vyrovnávat s výrazně prodlouženými několikaměsíčními dodacími lhůtami a růstem cen o desítky až stovky procent. Omezení či zastavení dodávek plynu by ovšem podle Nouzy způsobilo totální výpadek dodávek.
„Firmy by přestaly generovat tržby a musely by omezit výdaje, mělo by to velký dopad na zaměstnanost,“ předpokládá Nouza. Případné aplikování překážek na straně zaměstnavatele zmiňuje i Wienerberger, jenž má stovky zaměstnanců.
Vychladlé pece odpojené od plynu a turbulence na trhu dodavatelů by měly přímý vliv i na developery. Ti už čelí ohromné nejistotě dodání většiny materiálů a odstávka plynu by zhoršila už tak napjatou situaci, domnívá se šéf developera Finep Tomáš Pardubický: „Na řadu materiálů neumějí dát dodavatelé fixní cenu a termín již několik měsíců. Stavby, které máme rozběhlé, jsou zasmluvněné a materiál naskladněný. Nové stavby jsme ale nezačali z mnoha důvodů.“
Výrobci upozorňují, že pokud by vláda zavedla vysoký stupeň regulace odběru plynu, nemohli by fungovat. Například provoz pecí na výrobu cihel by nebyl možný při snížení kapacity denních dodávek plynu o čtyřicet procent a více, tvrdí Smola: „Se zástupci vlády a ministerstva průmyslu a obchodu řešíme možnou změnu současné legislativy.“
Distribuční síť totiž nerozlišuje mezi odběrnými místy. Výrobci to chtějí změnit tak, aby například mohli některé závody úplně odstavit, a v jiných dál vyrábět při zachování stoprocentního odběru plynu.
Celková kapacita osmi tuzemských podzemních zásobníků plynu, z nichž šest provozuje RWE Gas Storage a dva MND, činí přibližně tři miliardy kubíků, tedy zhruba třetinu spotřeby Česka v loňském roce. Případný postup při zavedení regulačních stupňů popsal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) pro DVTV.
„Nejprve se vypínají paroplynové elektrárny a poté podle potřebnosti další sektory průmyslu. Byl by to velký problém nejen pro Česko, ale i ostatní země,“ přiznal ministr. Pokud se Česku podaří dostatečně naplnit zásobníky do konce léta, republika by měla dostatek plynu pro zabezpečení domácností, nemocnic a škol a integrovaného záchranného systému, uvedl též Stanjura.
