Byty jsou nejhůře dostupné od Velké krize. Pandemie trend prohloubila | E15.cz

Byty jsou nejhůře dostupné od Velké krize. Pandemie trend prohloubila

Jaroslav Bukovský

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Češi mají na vrcholu pandemie paradoxně nejdále k vlastnímu bydlení od velké finanční krize. Podle prosincových statistik České národní banky se totiž průměrné ceny bytů v zemi přiblížily jedenáctinásobku průměrného ročního příjmu obyvatel. Důvodem jsou rozevírající se nůžky mezi tempem růstu příjmů a cen bytů během současné krize.

Hůře bylo z pohledu zájemců o byty naposledy v létě roku 2008, tedy těsně před začátkem světové finanční krize. Obrat trendu přitom zřejmě hned tak nepřijde. 

„Zatímco růst příjmů domácností zpomalil, ceny nemovitostí rostly dál a vyšším tempem než příjmy,“ uvádí ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Zatímco průměrné příjmy se ve třetím čtvrtletí oproti loňsku zvýšily zhruba o pět procent, ceny bytů mají našlápnuto ke dvojnásobku.

„Mírné zpomalení růstu v polovině tohoto roku na meziročních 7,7 procenta bylo pouze přechodné a meziroční dynamika by se mohla ve zbytku roku navrátit blíže k hranici 10 procent,“ uvádí prosincová analýza centrální banky Rizika pro finanční stabilitu a jejich indikátory.

Vrcholně nedostupné byly byty v Česku během druhého a třetího čtvrtletí 2008 kdy lidé potřebovali na byt 11,2násobek svého ročního příjmu. „Momentální situace je nejhorší v poslední dekádě,“ uvádí šéf poradenské společnosti Golem Finance Libor Ostatek. Ekonomická recese vlivem pandemie přidusila jen růst výplatnic, cenám bytů naopak foukla do plachet.

„Jak ČNB snížila sazby opět k nule, spousta lidí to vnímá jako příležitost, vzít si za relativně nízký úrok hypotéku, než začnou úroky zase stoupat,“ uvádí analytik Finez Investment Management Jan Traxler. Byty posloužily i jako bezpečný přístav.  „Lidé se v krizi upnuli více na „jistotu“ reálných aktiv a ceny bytů díky nejistotě vyvolané pandemií rostly,“ připomíná i ekonom poradenské společnosti Partners Martin Mašát. 

Významnými důvody pro růst cen bytů ale bylo i rozvolnění pravidel pro poskytování hypoték ze strany ČNB v kombinaci s ostřejší konkurencí mezi poskytovateli hypoték a bojem o každého nového klienta. Obdobným směrem zafungovalo i zrušení daně z nabytí nemovitostí, či pád úroků na bankovních účtech.

„Růstu cen přispěl i odklon části investorů od finančních aktiv a zatím omezené dopady epidemie koronaviru na trh práce a příjmy domácností,“ připomíná analýza. Ve výsledku tak analytici centrální banky odhadují, že nemovitosti jsou v průměru nadhodnocené o 17 procent, na lukrativních adresách pak až o čtvrtinu. 

Nejhůře dostupné jsou pražské novostavby. Jak vyplývá z prosincové studie developerské společnost Central Group, průměrný obyvatel Prahy vydělává na nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních 13,9 roku, tedy zdaleka nejvíce z metropolí všech sousedních zemí Česka. „Nevěřím, že by se na tomto trendu v dohledné době něco zásadního změnilo. Na větší korekci realitního trhu bych v dohledné době nesázel,“ dodává Traxler s tím, že největší potenciální rozbuškou na realitní trhu by bylo případné radikální zvýšení daně z druhé a další nemovitosti, tedy povětšinou investičních bytů. „Zároveň dojde ke zvýšení poptávky po bytech jako investičních statcích s vlastností ochrany proti znehodnocení úspor,“ dodává ekonom UniCredit banky Pavel Sobíšek. 

Ekonomové zdůrazňují, že tuzemský realitní trh si s sebou stále nese dědictví velké finanční krize po roce 2008. „Po krizi před se stavebnictví v Česku dlouho vzpamatovávalo a v letech  2011 až 2017 se dokončilo výrazně méně bytů než v letech před krizí,“ připomíná ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. Situace se podle něho začala zlepšovat až v letech 2018 a 2019. „To však nestačilo vyhladovělý trh nemovitostí nasytit,“ dodává Marek.