Druhé největší soukromé portfolio bytů v Česku se stalo předmětem jednoho z největších byznysových konfliktů posledních let. Týká se financování impéria realitního magnáta Radovana Vítka.
Dvanáct a půl tisíce bytů v severních Čechách, v Moravskoslezském kraji a v Praze se dostalo do ohniska války miliardářů. Byznysmeni Marek Čmejla a Jiří Diviš tvrdí, že na ně mají nárok díky devíti miliardám korun, které v minulých letech investovali do skupiny CPI realitního magnáta Radovana Vítka.
Oficiálně v konfliktu s Vítkem vystupuje jako jeho protistrana skupina Investhold registrovaná na Marshallových ostrovech. Podle dostupných informací nad ní mají kontrolu právě Marek Čmejla a Jiří Diviš. Server E15.cz měl možnost do smluv mezi oběma stranami nahlédnout.
„Návrh na vypořádání partnerství zněl tak, že na společnost Investhold bude převedena společnost CPI Byty, plus bylo vyčísleno další finanční plnění. Souhrnná výše odpovídala vzájemně uznané hodnotě padesáti procent akcií, tedy třinácti miliardám korun,“ řekl deníku E15 mluvčí Investholdu Jiří Reichel. Zástupce CPI Jan Burian zopakoval dřívější vyjádření, podle něhož Investholdu nic nedluží a nejsou s tou firmou v žádném smluvním vztahu.
Společnost CPI Byty je druhým největším soukromým vlastníkem bytů v České republice. Větší je už jen severomoravská firma Residomo, dříve známá jako RPG Byty. Nárok na 12 500 bytů odvíjí Investhold od smlouvy uzavřené v roce 2010. Nemovitosti CPI Byty jsou v patnácti městech. Největší část majetku má firma v Ústeckém kraji.
Podle zmíněné smlouvy mohla kyperská firma Verali, což je dceřiná společnost Investholdu, získat polovinu CPI Byty za tři miliardy korun. Nebo celou firmu za šest miliard. Čmejla s Divišem ale současně tuto dohodu označují za „spíše formální titul“ v rámci vstupu Verali do celé skupiny CPI.
Konflikt Čmejly s Divišem proti Vítkovi se rozhořel na začátku února. Investhold tehdy veřejně oznámil, že kvůli neplnění dohod může po Vítkově CPI vymáhat až 30 miliard korun. CPI to však popírá a označuje údajný nárok jen za snahu přiživit se na úspěchu skupiny. Ta už velikostí překročila hranice České republiky a stala se významným realitním hráčem v celé střední Evropě.
Marek Čmejla a Jiří Diviš mají v současnosti problém se švýcarskou i českou justicí kvůli privatizaci Mostecké uhelné společnosti z roku 1999. A není to jediný aktuální případ, kdy peníze lidí kolem MUS budí rozruch.
Bývalý šéf Mostecké uhelné Antonín Koláček požaduje 4,5 miliardy korun po svých bývalých společnících Vasilu Bobelovi a Petru Pudilovi. Prý mu nevyplatili podíl z prodeje severočeských dolů Pavlu Tykačovi. Bobela a Pudil ale tvrdí, že Koláčkovi nic nedluží.
