Pavilon České republiky na Světové výstavě Expo 2025 v japonské Ósace má doslova zářit. V otevřené architektonické soutěži v konkurenci 37 návrhů vyhrála velká skleněná spirála studia Apropos Architects spolupracujícího s kreativci z Lunchmeat Studia a architektkou Terezou Šváchovou. Výstavba a příprava pavilonu se však bude muset vejít do rozpočtu 120 až 150 milionů korun. Předsedkyně odborné poroty a architektka Eva Jiřičná nezastírá skepsi: „Domnívám se, že to za 120 milionů není postavitelné.“
Vítězný pavilon se ponese v duchu „sculpting vitality“ neboli formování vitality. Členové společnosti se podle autorů návrhu budou dožívat vyššího věku v plné síle a k posílení vnitřní vitality si potřebují uvědomovat i společenské a kulturní hodnoty. „Pavilon má tvar spirály, jdete po nekonečné nati směrem nahoru, takže vás areál vybízí k fyzické aktivitě a na cestě expozicí si můžete začít uvědomovat svou niternou mentalitu a hodnoty, které považujete za důležité,“ říká architektka Šváchová.
Fasáda pavilonu je navržena z tabulového spékaného skla, kdy se sklo zespoda směrem vzhůru čeří, dole je pískované a nahoře jsou to už pouze čisté tabule. „Řemeslné zpracování skla na českém území má nesmírnou tradici a jeho využití nám logicky zapadlo jak do tématu světové výstavy Expo, tak do zvoleného tématu vitality,“ vysvětluje Nikoleta Slováková ze studia Apropos Architects.
Hlavní prioritou byla pro porotu viditelnost. „Než zjistíte, že je to český pavilon, musí vás něco zaujmout,“ říká Jiřičná. „Návrh vyhrál proto, že jsme si řekli, že zazářit českým sklem nebo něčím, co tuhle zemi reprezentuje, je cesta, kterou bychom v Japonsku chtěli jít,“ doplňuje.
Byl to také v podstatě jediný návrh, který intenzivně pracoval s tématikou skla, připomíná generální komisař českého zastoupení Expo v Ósace Ondřej Soška. Při rozhodování vzali do úvahy také technickou náročnost a čas, který je k dispozici – do začátku výstavy zbývá jen něco málo přes dva roky. Po jejím skončení by se měl pavilon vrátit do Česka.
Skleněná stavba však podle Jiřičné může nastolit řadu problémů. „Vše bude v denním světle a některé objekty se musejí vystavit v jiných podmínkách, třeba umění,“ podotýká s tím, že se porota musela rozhodnout, zda může řešení pracovat s předpokládanou náplní a vestavět ji do svého kontextu.
Budova se v Japonsku také bude muset vypořádat s rizikem zemětřesení. Pavilon tedy musí být bezpečný, příčemž lité sklo, se kterým návrh pracuje, není podle Jiřičné bezpečnostní. „Existují ale odborníci, kteří jim s tím dokážou pomoci. Jako porota jsme přijali riziko a předpokládali, že to budou schopni vyřešit,“ podotýká Jiřičná.
Vláda loni v červnu schválila rozpočet na celou českou účast, který má činit 290 milionů korun pro roky 2023 až 2026 a dalších 170 až 220 milionů půjde z externích zdrojů. Na samotnou výstavbu pavilonu je tak vyčleněno 120 až 150 milionů korun. „Pracujeme s dalšími firmami a organizacemi na doplnění rozpočtu. Rozpočet české účasti odpovídá rozpočtům podobně velkých zemí včetně Nizozemska a Švýcarska, nejedeme tam s malým rozpočtem,“ podotýká Soška.
Výsledná podoba stavby se však podle Jiřičné z finančních i bezpečnostních důvodů může ještě změnit. „Sklo je úžasný materiál, ale může být drahý. Nevím, jestli bude možné si ho dovolit tolik,“ pochybuje, ale věří, že si architekti s problémy poradí. „To, že u nás musejí pracovat s omezeným rozpočtem a neustále redukovat své návrhy, protože jsou příliš drahé, je normální a všichni architekti to vědí a umějí,“ doplňuje.
Rozpočet stanovený vládou je podle Sošky daný a prostor pro případné úpravy není. „Pokud bychom se do rozpočtu náhodou nevešli, najdeme cesty, jak projekt dofinancovat,“ věří. Architekt Michal Gabaš z Apropos Architects navíc doufá, že firmy, které se zúčastní realizace, se budou chtít představit, takže bude možné se domluvit na rozumné ceně. „I fasáda je umělecké dílo a firma, která ji vyrobí, tam bude mít skvělou prezentaci,“ podotýká.
Soška nyní začne s vítězem jednat o parametrech a podmínkách smlouvy. „Pokud bychom se z jakéhokoli důvodu nedohodli, budeme pokračovat v jednání s druhým, případně třetím v pořadí,“ dodává.
Návrhy jednotlivých pavilonů putují do Japonska, kde je musí tamní architektonická kancelář zpracovat. Smlouva by měla být podepsána do konce března, následovat bude dvoukolové povolovací řízení v Japonsku, kde je nutné projekt představit a obhájit u tamních autorit a získat stavební povolení.
„Pokud vše dopadne dobře, měli bychom mít stavební povolení během října, kdy začneme intenzivně pracovat na přípravě zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku na zhotovitele,“ dodal Soška. Veřejná zakázka by snad měla být zahájena ještě letos, aby byl pavilon na místě dokončen nejpozději na začátku roku 2025.
Studio Apropos Architects má zastoupení také v Curychu a Haagu. V evropských městech uskutečnilo řadu projektů od bytových domů až po velké urbanistické celky. V Praze na podzim vyhrálo soutěž na výstavbu domu pro dostupné bydlení v Holešovicích.
Architekt Pleskot o změnách na Hradě: Jak se otevře lidem? A zátarasy jako „absolutní šlápnutí vedle“
