Češi pronajímají téměř čtvrt milionu investičních bytů. Většina je v Praze

Nejvíce bytů v Česku se nachází v panelových domech, s odstupem následují byty v cihlových domech, nejméně jich je v novostavbách.

Nejvíce bytů v Česku se nachází v panelových domech, s odstupem následují byty v cihlových domech, nejméně jich je v novostavbách. Zdroj: Ing. Arch. Hana Řepková

Byt pro děti nebo jako zajištění na stáří. Důvody pro pořízení druhého, třetího a dalšího bytu mohou být různé, ale ve všech případech jde pro běžné lidi obvykle o výnosnou investici. V Česku se nyní pronajímá zhruba 223 tisíc investičních bytů, které vlastní 71 tisíc lidí. Jde tak podle studie společnosti Dataligence pro Asociaci nájemního bydlení o přibližně desetinu všech bytů. Nejvíce jich je v Praze a Středočeském kraji.

Stejně jako úřady neznají přesný počet prázdných domů a bytů, i u investičních bytů jde stále spíše o kvalifikovaný odhad. „V analýze jsme se věnovali především fyzickým osobám, které vlastní alespoň tři bytové jednotky. Vždy jednu jednotku jsme odečetli, protože předpokládáme, že v ní bydlí, a zbylo zhruba 115 tisíc bytů. K tomu jsme připočetli majitele bytových domů, kteří pronajímají 46 tisíc bytů,“ vysvětluje za Dataligence Milan Roček. Více než tři byty vlastní v Česku asi 35 tisíc lidí, z toho 1200 lidí vlastní více než deset bytů.

V Česku žije také více než sto tisíc majitelů dvou bytů, u kterých ale nelze automaticky předpokládat, že nabízí jeden z bytů na komerčním nájemním trhu, protože často takové byty zůstávají v rodinách. „Z této skupiny jsme tak vzali třicet procent bytů, tedy 63 tisíc bytů,“ popsal Roček způsob, jakým se analytici dobrali k téměř čtvrt milionu investičních bytů. Rekreační nemovitosti jako chaty a chalupy se do studie nezapočítaly.

Velkou část nájemního bydlení nabízejí podle analytiků lidé ze střední třídy, kteří si pořídili další byt, kolikrát i na hypotéku. Buď jako formu přivýdělku, jako budoucí byt pro děti, nebo jako zajištění na důchod. „Typický majitel investičního bytu je středoškolák, spíše vysokoškolák, z většího města, starší 45 let,“ říká za Asociaci nájemního bydlení Jakub Vysocký. Právě pro tyto jednotlivce založila asociace novou Platformu individuálních pronajímatelů, která by měla zastoupit jejich zájmy, například při vyjednávání změn legislativy, která by umožnila rychleji vyhodit z bytu neplatiče.

Pronajímané byty jsou poměrně rovnoměrně rozložené po republice, byť stále dominuje Praha. Většina lidí bydlí ve stejném kraji, kde vlastní investiční byt. Jen menšina majitelů, často těch zahraničních, jej nechává zhodnocovat prázdný. Institucionální pronajímatelé, které asociace sdružuje a kteří spravují zhruba 55 tisíc nájemních bytů, koncentrují svá portfolia naopak do velkých měst.

V České republice je podle katastru nemovitostí k dispozici zhruba 4,4 milionu jednotek určených k bydlení, přibližně polovinu tvoří rodinné domy a druhou polovinu byty. Na touze Čechů po vlastním bydlení se nic nezměnilo, byť se kvůli kombinaci drahých hypoték a nedostatku nemovitostí na trhu musejí lidé dočasně spokojit s nájemním bydlením. „Museli bychom postavit milion nájemních bytů, aby nájemní bydlení převážilo nad tím vlastnickým,“ řekl Roček. V nájmu nyní žije zhruba pětina Čechů, zbytek je „ve vlastním“.

Poptávce po nájemním bydlení se nyní snaží vyjít vstříc developeři, kteří se dosud věnovali výhradně výstavbě bytů na prodej. „Zájem o nájemní bydlení bude postupně a plynule růst. Je to dáno nejen aktuální situací na trhu hypoték, ale také dlouhodobým růstem cen nemovitostí,“ uvedl šéf Creditas Real Estate Jiří Vajner. „Výrazný je i rozdíl v přístupu mladé generace k vlastnictví. Mladší ročníky preferují sdílení a flexibilitu, závazky typu hypotéka příliš nevyhledávají. I proto lze očekávat, že poptávka po nájemním bydlení z dlouhodobého hlediska i nadále poroste,“ dodal s tím, že firma chystá v následující dekádě postavit tisíc nájemních bytů.