Dřevo jako materiál budoucnosti. Developeři chystají v Praze první bytové „dřevodomy“
Nejen rodinné domky pro nadšence. Jako dřevostavby se začínají budovat také bytové domy. Zatím největším bude dům o téměř osmdesáti bytech v projektu Radlický Dřevák, který chystá v Praze 5 developerská firma Skanska Residential. Dosud se v Česku vyráběly ze dřeva jen komponenty pro komerční stavby. Situaci komplikuje legislativa umožňující stavět konstrukce s využitím dřeva maximálně do dvanácti metrů požární výšky. Obytná budova tak může mít pouze čtyři podlaží.
Radlický Dřevák plánuje Skanska postavit naproti areálu Nové Waltrovky v rámci jednofázového projektu o celkem 177 bytech, který kromě dřevostavby zahrnuje i další dvě budovy z běžného materiálu. Architektonický návrh je dílem ateliéru Jakub Cigler Architekti. Na čtyřpodlažní dřevostavbu budou použity dřevěné CLT desky ve všech nadzemních podlažích a bude vystavěná na železobetonové monolitické podnoži. Výstavba projektu má začít v roce 2024. Následně Skanska plánuje v Radlicích využít dřevo také na stavbě komerční budovy.
„V rámci jednoho projektu tak máme příležitost porovnat dvě různé stavební technologie, a to nejen z hlediska rychlosti a managementu stavby, ale především redukce uhlíkové stopy. Chceme si ověřit, že dřevo do budoucna může nahradit výraznou část konvenčních materiálů, které více zatěžují životní prostředí,“ řekl generální ředitel Skanska Residential Petr Michálek.
Mizející uhlíková stopa
Podobnou cestou jako Skanska se chce v Česku ubírat i další nadnárodní stavitel, původem rakouská společnost UBM Development. Nemovitosti s hybridní konstrukcí, kde dřevo tvoří základní stavební prvek, se mají stát její doménou v kancelářských i rezidenčních projektech. První domy plánuje také v Praze.
„Po zkušenostech ze zahraničí chystáme pilotní projekt v rezidenčním komplexu Arcus City ve Stodůlkách, kde budou bytové domy třetí etapy částečně realizovány v kombinaci dřeva a jiných stavebních materiálů,“ uvedl Josef Wiedermann, jednatel UBM Development Czechia.
„Výroba betonu a oceli, používaných jako tradiční materiály, způsobuje zhruba šest procent globálních emisí oxidu uhličitého, což je podobný podíl, jaký dohromady generuje globální letecká, lodní a železniční doprava. Pokud nahradíme alespoň část dřevem, uhlíkovou stopu stavebních konstrukcí významně snížíme,“ vysvětlil expert na dřevostavby v UBM Bernhard Egert.
Developer staví na svých zkušenostech z realizace pilotních projektů s dřevěnou konstrukcí. Tím je například komplex sedmi budov nazvaný barany.7, dokončený loni ve Vídni. Zatímco šest budov bylo postaveno tradičními metodami, čtyřpodlažní House 3 má konstrukci ze dřeva a téměř nulovou uhlíkovou stopu.
„Dřevodům“ je na polovině betonu
Jak uvádí Skanska, 1600 kubíků dřeva nahradí téměř polovinu celkového objemu betonu potřebného na výstavbu objektu dosud běžnou metodou. V důsledku toho zanechá její „dřevodům“, jak stavbu nazývá, o 28 procent nižší uhlíkovou stopu oproti dosud běžné výstavbě.
„Použití dřevěné konstrukce namísto betonu nebo oceli je jedním z nástrojů, jak nalézt udržitelnější řešení. Odpovědný výběr konstrukčního materiálu není ale zdaleka to jediné, co by měl dnes projekt obsahovat,“ vysvětluje architekt Jakub Cigler.
„Musíme hledat cesty, jak snížit spotřebu energie v budově, a rovněž hospodaření s vodou uvnitř i mimo budovu je věc, na kterou dnešní projekt musí hledat úspornější odpověď. Všechna tato hlediska přispívají k ekologičtějšímu, energeticky šetrnějšímu, ale i k ekonomičtějšímu výsledku,“ pokračuje Cigler.
Věžáky ze dřeva
Ve světě už se dnes stavějí i výškové budovy s hybridní dřevěnou konstrukcí. Ve švýcarském Winterthuru poblíž Curychu vyroste stometrová dřevostavba, která bude součástí bytového komplexu navrženého architekty z dánské kanceláře Schmidt Hammer Lassen Architects (SHL).
Projekt nese jméno Rocket&Tigerli podle lokomotiv, které se dřív na místě vznikajícího komplexu vyráběly. Kromě bytů v něm budou i obchodní prostory nebo hotel. Podle autorů návrhu se výšková budova s konstrukcí z lepených dřevěných trámů stane milníkem.
„Inovativní konstrukční systém ukáže, že dřevo je přirozenou náhradou betonu,“ uvedl Kristian Ahlmark z ateliéru SHL. „Vždycky jsme se snažili dřevo hodně využívat, a to nejen kvůli estetickým kvalitám, ale i kvůli technologickým možnostem, jež se díky němu otevírají,“ dodal Ahlmark.
Titul nejvyšší dřevostavby zatím drží 85metrová budova v malém norském městě Brumunddal. Jen o metr nižší jsou výškové domy nazývané HoHo v nové vídeňské rezidenční čtvrti Aspern Seestadt na místě bývalého letiště Aspern. Ve švédském městě Skellefteå loni dokončili 75metrovou budovu Sara Kulturhus. Multifunkční objekt slouží jako hotel a kulturní centrum.
