Egypt buduje novou metropoli pro úředníky. Saudové investují do výstavby superměst
Jak budou vypadat města budoucnosti? Zatímco některé metropole rostly po staletí, jinde se staví úplně nové urbanistické projekty od základů – s využitím chytrých technologií, udržitelné energie a revoluční architektury. Od futuristické The Line v Saudské Arábii přes ekologické Nusantara v Indonésii až po nové administrativní hlavní město Egypta. Podívejte se na 10 nejambicióznějších měst, která právě vznikají a změní způsob, jakým žijeme.
Woven City: Japonské město budoucnosti, kde se testuje život zítřka
Vítejte v Woven City, revolučním experimentálním městě, které roste na úpatí hory Fudži. Tento ambiciózní projekt společnosti Toyota slouží jako živá laboratoř pro testování autonomní dopravy, chytrých domů, umělé inteligence a vodíkového pohonu. Město bude domovem pro výzkumníky, inženýry a běžné občany, kteří zde budou žít a využívat nejmodernější technologie v každodenním životě.
Jednou z nejzajímavějších vlastností města je jeho tříúrovňový dopravní systém. Silnice budou rozděleny podle využití – jedna pro autonomní vozidla, druhá pro chodce a cyklisty a třetí pro pomalý pohyb, například pěší zóny s rozsáhlou zelení. Domy budou vybaveny nejmodernějšími chytrými technologiemi a propojené do sítě, která sleduje spotřebu energie a zdraví obyvatel. Město bude napájeno vodíkovými palivovými články, což z něj dělá jednu z nejčistších urbanistických zón světa.
Aktuální stav: Výstavba byla zahájena v roce 2021 a v roce 2024 už Toyota začala instalovat první autonomní systémy a testovací infrastrukturu. Město stále není obydlené, ale první skupina výzkumníků se má nastěhovat už v roce 2025. Toyota plánuje postupně rozšiřovat populaci a plně otestovat, jak může fungovat „město na míru budoucnosti“.
Telosa: Nejprogresivnější město světa vznikne v americké poušti
Představte si město budoucnosti, kde moderní technologie slouží všem obyvatelům, ulice jsou plné zeleně a ekonomický růst je spravedlivě sdílen mezi lidmi. Takový je plán Telosy, futuristického města, které chce vybudovat americký miliardář Marc Lore. Projekt má vyrůst někde v americké poušti, přičemž mezi hlavními kandidáty jsou státy Nevada, Arizona, Texas nebo Utah. Město má být ukázkou „ekvitismu“ – modelu, ve kterém pozemky vlastní komunita a zisky se reinvestují do veřejného blaha.
Jedním z nejzajímavějších prvků Telosy je její ikonická mrakodrapová věž Equitism Tower, která bude sloužit jako vertikální městské centrum s obytnými prostory, kancelářemi a ekologickými farmami. Celé město bude navrženo tak, aby vše bylo dosažitelné do 15 minut pěšky nebo na kole, což eliminuje potřebu aut. Kromě toho má být Telosa soběstačná v oblasti energie, vody a potravin, díky rozsáhlému využití solární energie, recyklace vody a urbanistických farem.
Aktuální stav: Telosa je zatím ve fázi plánování a vybírání lokality. V roce 2024 by měl být oznámen konkrétní stát, kde město vznikne, a do roku 2030 by zde mohli začít žít první obyvatelé. Cílem je, aby se Telosa do roku 2050 rozrostla na 5 milionů lidí a stala se městským modelem pro budoucnost.
BiodiverCity: Malajské město budoucnosti postavené na vodě
Malajsie plánuje vybudovat jedno z nejambicióznějších ekologických měst světa – BiodiverCity. Tento projekt, navržený architektonickým studiem BIG (Bjarke Ingels Group), počítá s výstavbou tří umělých ostrovů u pobřeží Penangu, které budou fungovat jako plně udržitelné městské zóny. Každý z ostrovů bude mít jiný charakter – od obytných čtvrtí přes kulturní a vzdělávací centra až po technologické parky. Celý koncept je založen na symbióze s přírodou, s rozsáhlými zelenými plochami, obnovitelnými zdroji energie a minimální uhlíkovou stopou.
Jedním z nejzajímavějších prvků je použití ekologických stavebních materiálů, jako je bambus, recyklované dřevo a 3D tištěné betonové struktury inspirované přirozenými tvary v přírodě. Město bude maximálně propojeno s vodními cestami – doprava bude zajištěna především elektrickými čluny a vodními taxíky, čímž se minimalizuje automobilový provoz. Plánuje se také důmyslný systém sběru dešťové vody a rozsáhlé mokřady, které budou sloužit jako přirozená filtrace vody.
Aktuální stav: Projekt je zatím ve fázi plánování, ale malajská vláda už schválila první kroky pro zahájení výstavby. Kvůli obavám ekologů a místních komunit byl ale projekt v roce 2023 revidován a upraven tak, aby méně narušoval mořský ekosystém. Pokud vše půjde podle plánu, první fáze by mohla být dokončena do roku 2030.
Oxagon: Největší plovoucí město světa vzniká v Saudské Arábii
Saudská Arábie se pouští do dalšího futuristického megaprojektu – Oxagon, který bude největším plovoucím průmyslovým městem na světě. Tento ambiciózní projekt je součástí širšího plánu Neom, který má přetvořit část arabské pouště v high-tech metropoli budoucnosti. Oxagon má sloužit jako inteligentní průmyslový hub, který bude poháněn stoprocentně obnovitelnou energií a propojí nejmodernější technologie, jako je umělá inteligence, robotika a automatizovaná logistika.
Unikátní na tomto projektu je jeho osmiúhelníkový tvar (odtud název „Oxagon“) a fakt, že většina města bude plavat na moři v Rudém moři. Díky tomu se stane nejen logistickým centrem, ale i klíčovým přístavem pro obchod mezi Evropou, Afrikou a Asií. Město má být plně autonomní, využívat pokročilé digitální dvojče (kompletní digitální model města pro správu infrastruktury) a experimentovat s vodíkovou energií.
Aktuální stav: Oxagon je stále ve výstavbě, ale první části města se již budují. Saudská vláda oznámila, že do roku 2025 by měly být dokončeny první průmyslové zóny a přístavní infrastruktura. Plánuje se, že město se postupně otevře prvním firmám a zaměstnancům kolem roku 2030. Pokud se projekt podaří, Oxagon se stane průlomem v udržitelném průmyslovém urbanismu.
The Line: Nejambicióznější futuristické město světa se rodí v poušti
Saudská Arábie staví The Line, město, které nemá obdoby. Tento 170 kilometrů dlouhý, ale pouze 200 metrů široký urbanistický experiment má přinést revoluci v tom, jak lidé žijí a pohybují se ve městech. Bez aut, bez silnic, bez emisí. Všechny základní služby – od škol po obchody – mají být dostupné do 5 minut pěšky, zatímco díky podzemnímu hyperloopu se obyvatelé dostanou z jednoho konce města na druhý za pouhých 20 minut.
Město bude fungovat stoprocentně na obnovitelnou energii a využívat umělou inteligenci k optimalizaci životního stylu jeho obyvatel. Výškové budovy, které město tvoří, budou pokryté zrcadlovými panely a naplněné zelení, což vytvoří vertikální město v poušti. Očekává se, že do roku 2030 zde bude žít kolem 1,5 milionu lidí, s plánovanou kapacitou až 9 milionů.
Aktuální stav: The Line je ve výstavbě, přičemž v roce 2024 se už objevily první snímky budovaných základů a prvních staveb. Plány jsou ale extrémně ambiciózní a už nyní je jasné, že projekt nejspíš nevznikne v plném rozsahu. První část města by měla být hotová do roku 2030, výstavba se ale zpomaluje kvůli nákladům a technickým výzvám.
Forest City: Ekologický sen, který se změnil v město duchů
Když čínská developerská společnost Country Garden v roce 2016 oznámila projekt Forest City, světová média ho označila za město budoucnosti – vertikálně zelenou metropoli na umělých ostrovech u pobřeží Malajsie. Mělo jít o ekologickou utopii, kde se propojí moderní technologie, nulové emise a rozsáhlá zeleň pokrývající budovy. Plán zahrnoval chytrá městská řešení, elektrifikovanou dopravu, soběstačné energetické hospodářství a exkluzivní bydlení pro až milion lidí.
Realita je ale jiná. Forest City se změnilo v téměř prázdné město duchů. Po osmi letech výstavby je dokončeno pouze 15 % projektu a odhaduje se, že zde žije méně než 1 % plánovaných obyvatel. Problémy začaly už v počátcích – město bylo koncipováno primárně pro čínské investory hledající zahraniční nemovitosti, ale kvůli ekonomické krizi a omezením čínské vlády v oblasti investic se poptávka dramaticky propadla. Další překážkou je izolovaná poloha města na umělých ostrovech, které jsou daleko od velkých ekonomických center.
Aktuální stav: Developer trvá na tom, že projekt stále pokračuje a že za současnými problémy stojí jen „dočasná volatilita realitního trhu“. Malajsijská vláda nyní zvažuje začlenění Forest City do nové speciální ekonomické zóny mezi Malajsií a Singapurem, což by mohlo přitáhnout investice. Otázkou však zůstává, zda se Forest City někdy skutečně naplní životem, nebo zůstane jedním z nejambicióznějších, ale zároveň nejproblematičtějších urbanistických projektů světa.
Chengdu Future City: Město bez aut, které se přizpůsobí krajině
Čína se chystá postavit jedno z nejrevolučnějších měst současnosti – Chengdu Future City. Tento futuristický urbanistický projekt v provincii S’-čchuan se odlišuje od běžného plánování měst tím, že plně respektuje přirozenou topografii krajiny. Místo toho, aby bylo vybudováno na pravidelné síti ulic a bloků, bude Chengdu Future City organicky integrované do okolních kopců a řek, což umožní lepší využití přírodních zdrojů a udržitelný rozvoj.
Největší inovací je koncept města bez aut. Dopravní systém bude postaven tak, že všechny klíčové lokality budou dosažitelné do 10 minut pěšky nebo na kole. Dopravu budou zajišťovat plně autonomní elektrická vozidla, která budou jezdit po speciálních trasách skrytých pod povrchem. Navíc zde bude vysoký podíl zelených ploch a udržitelné architektury – střechy budov pokryté vegetací, solární panely a systémy sběru dešťové vody.
Aktuální stav: Projekt je zatím ve fázi plánování, ale už v roce 2024 byla zahájena první fáze výstavby. Vývojáři i místní vláda doufají, že se Chengdu Future City stane vzorem pro budoucnost městského plánování, kde se technologie propojí s přírodou a nabídnou obyvatelům zdravější a efektivnější životní styl.
Nusantara: Nové hlavní město Indonésie v srdci Bornea
Indonésie se rozhodla přesunout své hlavní město z přelidněné a klesající Jakarty na ostrov Borneo, kde buduje novou metropoli jménem Nusantara. Tento ambiciózní projekt má za cíl vytvořit moderní, udržitelné město, které bude sloužit jako politické a administrativní centrum země. Nusantara je navržena s důrazem na ekologii, s plány na využití obnovitelných zdrojů energie, inteligentních odpadových systémů a rozsáhlých cyklostezek.
Jedním z hlavních důvodů pro přesun hlavního města je skutečnost, že Jakarta se každoročně propadá o několik centimetrů, což je způsobeno nadměrným čerpáním podzemní vody a stoupající hladinou moře. Navíc město trpí přelidněností, dopravními zácpami a znečištěním ovzduší. Přesun do Nusantary by měl tyto problémy zmírnit a podpořit rozvoj méně osídlených oblastí Indonésie.
Aktuální stav: V srpnu 2024 prezident Joko Widodo oslavil Den nezávislosti v Nusantaře, což bylo symbolické gesto potvrzující význam nového hlavního města. Přestože byla plánována oficiální inaugurace, byla odložena na neurčito kvůli zpožděním ve výstavbě infrastruktury. Předpokládá se, že přesun vládních úřadů a zaměstnanců bude trvat až 20 let. Nově zvolený prezident Prabowo Subianto plánuje do roku 2029 investovat do výstavby Nusantary přibližně 3 miliardy dolarů s cílem přesunout vládu do roku 2028.
Nové administrativní hlavní město Egypta: Futuristická metropole v poušti
Egypt buduje zcela nové administrativní hlavní město, známé jako New Administrative Capital (NAC), přibližně 45 kilometrů východně od Káhiry. Tento ambiciózní projekt má za cíl odlehčit přelidněné Káhiře a vytvořit moderní centrum pro vládu, obchod a obyvatele. Plánuje se, že město pojme přes 6 milionů lidí a stane se novým sídlem vládních institucí, zahraničních ambasád a významných podniků.
Jedním z nejvýraznějších prvků města bude Oblisco Capitale, plánovaný mrakodrap ve tvaru obelisku s výškou 1 000 metrů, který by se po dokončení stal nejvyšší budovou na světě. Design mrakodrapu čerpá inspiraci z faraonských obelisků a má symbolizovat spojení egyptské historie s moderními technologiemi.
Aktuální stav: V roce 2025 byla zahájena druhá fáze výstavby města s odhadovanými náklady 240 miliard egyptských liber. Společnost Bonyan, dceřiná firma Compass Capital, oznámila plány na akvizici nových administrativních budov v rámci své expanzní strategie. Kromě toho saúdskoarabská firma Magnom Properties plánuje výstavbu 50patrové kancelářské věže poháněné vodíkem, známé jako Forbes International Tower, s cílem dosáhnout čistých nulových emisí uhlíku.
Přestože projekt čelí výzvám, jako je zajištění dostatečných investic a přesídlení obyvatel, pokračuje v realizaci s cílem vytvořit moderní a udržitelné město, které bude sloužit jako nový administrativní a ekonomický uzel Egypta.
Amaravati: Obnovení výstavby nové metropole Ándhrapradéše
Po několika letech nejistoty a politických změn se projekt Amaravati, plánované nové metropole indického státu Ándhrapradéš, opět dostává do popředí zájmu. Původně zahájený v roce 2015 s ambicí vytvořit moderní a udržitelné hlavní město, projekt čelil v uplynulých letech řadě překážek, včetně změn ve vládním vedení a souvisejících politických rozhodnutí.
V roce 2024, po návratu N. Chandrababu Naidu do funkce hlavního ministra Ándhrapradéše, byla obnovena priorita výstavby Amaravati jako jediného hlavního města státu. Naidu oznámil ambiciózní plán dokončit klíčové infrastrukturní projekty během tří let, aby se město stalo funkčním administrativním centrem.
V prosinci 2024 schválila Světová banka financování ve výši 800 milionů dolarů na podporu integrovaného rozvoje Amaravati, s cílem vytvořit dobře spravované a klimaticky odolné město, které bude generovat pracovní místa a zlepšovat životní podmínky pro současné i budoucí obyvatele.
Aktuální stav: Výstavba klíčových částí města byla obnovena v lednu 2025, přičemž vláda se snaží posunout rozvoj Amaravati do fáze, která bude nezvratná i v případě budoucích politických změn. Cílem je dokončit hlavní infrastrukturní projekty do roku 2028 a vytvořit tak moderní a udržitelné hlavní město, které bude sloužit jako administrativní a ekonomické centrum Ándhrapradéše.
Podívejte se na rozsáhlou fotogalerii všech projektů
