Metrostav čeká další soud. Hrozí pokuta i zákaz účasti na veřejných zakázkách

Stavební firma Metrostav se význačně podílela na rekonstrukci dálnice D1, jejíž součástí byla i demolice několika nadjezdů.

Stavební firma Metrostav se význačně podílela na rekonstrukci dálnice D1, jejíž součástí byla i demolice několika nadjezdů. Zdroj: profimedia

Rekonstrukce Staroměstského jezu
Rekonstrukce Staroměstského jezu
Rekonstrukce Staroměstského jezu
Rekonstrukce Staroměstského jezu
Rekonstrukce Staroměstského jezu
17
Fotogalerie

Podniku Metrostav se blíží dubnový termín soudního řízení, které se bude týkat druhé větve kauzy Rath. Firma může vyváznout s tučnou peněžitou pokutou, avšak v krajním případě mu hrozí i mnohaletý zákaz účasti na veřejných zakázkách. Cestu k nim si ostatně Metrostav v souladu s pravidly antimonopolního úřadu udržel už v roce 2021 převedením části soutěží na dceřiné firmy, které nejsou zatížené soudním řízením. 

Druhá větev kauzy středočeského exhejtmana za ČSSD se týká manipulací veřejných zakázek Středočeského kraje a krajských nemocnic za více než sedm set milionů korun, kterých se podle žalobce účastnila i největší tuzemská stavební firma, Metrostav. 

„Mám za to, že výše peněžitého trestu uloženého obžalované společnosti Metrostav by měla být alespoň 25 milionů korun a délka trestu zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži alespoň deset let, aby uložené tresty odpovídaly charakteru a závažnosti trestné činnosti, která je této společnosti přičítána,“ popsal dříve svou představu trestu žalobce.

Prahu čekají v příštích letech velké změny

Video placeholde
• Videohub

Navrhovaný trest je pro společnost velikosti a významu Metrostavu zatím nejpřísnější, jaký od přijetí novely trestního zákona upravující trestní odpovědnost firem zazněl.

První a zatím nepravomocný rozsudek vynesený v kauze Rath v roce 2020 pro Metrostav zněl: Pokuta deset milionů a tříletý zákaz účasti ve veřejných zakázkách a od té doby se změnil poměr zakázek pro mateřský Metrostav a jeho společnosti, což se státá terčem žalob konkurence, která napadá nedostatečné reference například u dcery Metrostav Infrastructure. Řízení v minulém roce odálily termín výstavby u několika projektů, ale antimonopolní úřad dal v pořípadě referencí Metrostavu za pravdu a uznal je. Přesun zakázek z mateřského Metrostavu na dceřinné společnosti monituruje nezisková organizace Hlídač státu, jejíž cílem je transparentní státní správa.

Její databáza uvádí, že mateřský Metrostav loni uzavřel 470 smluv za 33 miliard korun. Za pandemický rok 2021 to znamenalo meziroční pokles o polovinu. Podniku se však tento propad podařilo vykompenzovat právě prostřednictvím svých dceřiných společností.  Celkem tak největší stavební firma včetně dcer uzavřela 1287 smluv za 115 miliard korun, tedy o devět miliard více než v roce 2020.

„Převedením soutěží na dceřiné firmy, které nejsou zatížené soudním řízením, si Metrostav udržel cestu k veřejným zakázkám. Antimonopolní úřad akceptuje potřebné reference mateřského Metrostavu i pro jeho dceřinky,“ komentoval možné řešení Michal Bláha z organizace Hlídač státu. Data Hlídače státu ale stavební gigant zpochybňuje. "Jeví se jako neúplná, nicméně je pravda, že jsme v uplynulých letech převedli část výroby na specializované společnosti. Zakázky dopravního stavitelství přebrala například firma Metrostav Infrastructure. U koncernů velikosti toho našeho je reorganizace do menších, specializovaných a lépe řiditelných celků běžná strategie, která s obviněním mateřské společnosti nesouvisí. Tyto operace bychom provedli i v případě, že by společnost Metrostav a.s. obviněna nebyla,“ uvedl v reakci mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha s tím, že se případ táhne přes deset let a podnik trvá na svojí nevinně. "Jsme ale připraveni i na možnost, že nás soud shledá vinnými,“ dodal l k blížícímu se řízení.

V Česku jsou kauzy spojené s Davidem Rathem první velké soudní případy spojené s korupcí, v nichž figuruje obří akciová společnost. Zatím se řešily jen prohřešky malých firem.

Trestání právnických osob se zatím týkalo jen drobných firem, které se dopustily trestného jednání, popřípadě to byly právnické osoby, jež byly k páchání daňové trestné činnosti použity. Soudy jim udělily zákaz činnosti, ale žádná nebyla tak velká jako Metrostav.

„V případě Metrostavu se jedná o jiný případ. Neznám kauzu Rath tak detailně, že bych nahlížel do spisu, takže mohu komentovat pouze to, co znám z médií. Když soud dospěje k závěru, že je potřeba nějaký trest udělit, tak by ten trest měl přispět k nějakému odškodnění poškozeného nebo napravení následků,“ komentuje situaci advokát Václav Vlk.

Podle jeho názoru by se mělo jednat o smysluplnou pokutu, případně krátkodobý zákaz některého typu činnosti, protože má být potrestána firma, nikoli její zaměstnanci, které by dlouhodobý zákaz mohl připravit o práci. „S tím se ale bude muset poprat soud,“ dodává právník.

Rozsudek může mít podle zákona několik variant – od odpuštění trestu po vyslovení zániku právnického subjektu. „Nepředpokládám ale, že by k některé z těchto krajních variant došlo. Projevují se tu problémy spojené s trestním stíháním firem. Kdyby to zůstalo v rovině správní, padaly by pokuty, což by bylo správné. Tento soud bude prubířským kamenem a v roli soudce bych být nechtěl,“ dodal Vlk.

V Česku k pokutování provinilých firem nabádá i Nejvyšší státní zastupitelství novou metodikou a zároveň poslední novelou trestního zákoníku. Oslovení odborníci ale vidí nedostatek v tom, že metodika Nejvyššího státního zastupitelství k právnickým osobám není příliš reflektována nižšími státními zastupitelstvími, a soudům jsou tak navrhovány nepřiléhavé tresty. Do budoucna by tak podle nich bylo lepší mít konkrétnější a vyváženější návod k trestání právnických osob, který však bude justičními součástmi akceptován.

Ve světě je soudní praxe trestání podniků výrazně delší než v Česku a soudci stanovují obří pokuty, zatímco dlouhodobé zákazy účasti ve veřejných soutěžích obvyklé nebývají. Trestání firem v Evropě za uplynulých dvacet let následuje jasný trend. U velkých hráčů, kteří mají zásadní význam pro fungování ekonomiky, dominují tvrdé peněžité tresty, zatímco zákazy činnosti různého typu se prakticky nevyskytují.

Potvrzují to nejen velké korupční kauzy ze světa Pfizer, Airbus, Boeing, ale nyní také největší stavební kartel v historii Rakouska, který vedl k vysokým pokutám pro společnosti Strabag a Porr. Podle tamního Spolkového úřadu pro ochranu hospodářské soutěže se firmy patnáct let domlouvaly na výsledcích veřejných zakázek v případech plánování a provádění stavebních děl v oblasti pozemního a inženýrského stavitelství.

Týkalo se to zakázek na výstavbu silnic, mostů, kanálů a kancelářských či obytných budov. Soud vynesl peněžité tresty. Pokuta pro Strabag, který vykazuje roční tržby 14,5 miliardy eur, představovala 45 milionů eur a pro Porr s téměř 4,7 miliardy tržeb to podle serveru diepresse.com bylo 62 milionů eur.