Přísná opatření přijatá kvůli koronavirové nákaze postupně rozvolňují, ale ve velkém realitním byznysu stále panuje citelný chlad. Většina miliardových obchodů s kancelářskými budovami, sklady či retailovými nemovitostmi uskutečněných od jara byla dohodnutá ještě před zavřením ekonomiky. Stále tak není jasné, jak se pandemie odrazila na cenách podnikatelských realit.
„Investoři jsou obezřetní, zda investovat nebo vyčkávat. Spíše se kloní k vyčkávací taktice. Navíc je komplikované, až nemožné získat bankovní financování na nové akvizice. Banky čekají, co se na trhu stane,“ komentoval Jan Hospodář, řídicí partner v poradenské společnosti 108 Investment Advisory.
Peněžní ústavy potvrzují, že kolem realit našlapují velmi opatrně. „Banky jsou v poskytování nových úvěrů aktuálně velmi obezřetné. Preferenci budou mít stávající finančně silní a profesně zkušení klienti,“ sdělila Lenka Kostrounová, ředitelka nemovitostního financování ČSOB. Klíčové podle ní bude, kam se posune cena nemovitostí po vyhodnocení dopadů koronaviru a v jaké kondici bude realitní trh po uplynutí státního moratoria na odklad splátek jistiny letos na podzim.
Podobný přístup razí také Česká spořitelna. „Více než na akvizici nových klientů v oblasti úvěrování nákupů nebo developmentu komerčních realit se soustředíme na podporu stávajících klientů,“ sdělil mluvčí banky Filip Hrubý.
Objem úvěrů poskytnutých na velké realitní obchody od jara banky nekomentovaly. Podle informací deníku E15 však například Česká spořitelna nedala od jara do podnikatelských realit více než 250 milionů korun. Jediná kancelářská budova se přitom běžně prodává za částky v miliardovém řádu.
Realitní byznys v této situaci jede ze setrvačnosti na obchodech rozjednaných ještě před koronavirovou krizí. Týká se to například akvizice obchodního domu Kotva pojišťovací skupinou Generali nebo aktuální koupě Obchodního centra Čestlice vietnamskými investory z HSTN Holding.
Osud dalších velkých, již dříve rozjednaných, transakcí zahalila koronavirová mlha. Ticho panuje například kolem prodeje portfolia průmyslových nemovitostí z fondu investiční skupiny Arete. Původně přitom po souboru skladů a průmyslových hal v Česku a na Slovensku sahal investiční obr CBRE Global Investors.
Jasný není ani osud plánu šéfa skupiny CTP Remona Vose prodat ve svém koncernu minoritní podíl strategickému investorovi. Přitom právě sklady, v nichž Arete i CTP působí, považují odborníci za nejméně zasažené.
„Období pandemie vyvolalo bezprecedentní míru nejistoty, která postihla téměř každý sektor a kout světa. Mnozí investoři uplatňují přístup ‚počkáme a uvidíme‘, zatímco majitelé nemovitostí, kteří by jinak mohli být prodávajícími, se také drží zpátky, aby viděli, jak se situace vyvine,“ popsala Lenka Oleksiaková, analytička konzultantské firmy Savills.
Skutečný dopad krize na reality se podle poradců ze společnosti Prochazka & Partners vyjeví naplno až v roce 2021. „Do hotelů či nákupních center potečou letos maximálně vysoce spekulativní peníze. U ostatních teprve uvidíme. Například u kanceláří se nájemci snaží snížit kapacitu o deset až dvacet procent, popřípadě ji držet nebo se snaží přebytečné metry udat na podnájem,“ soudí Petr Narwa, transakční šéf v Prochazka & Partners.
Na některých evropských realitních trzích se již dopad koronaviru projevil. Například ve Velké Británii byly podle Savills výnosy z komerčních realit nejvýše od roku 2013. Obecně přitom platí, že růst takzvaného yieldu, tedy výnosu z investice v procentním vyjádření, znamená podobně jako u dluhopisů, že cena aktiv klesá.
