Postpandemický restart Česka se musí zaměřit na chytré technologie, a ekonomiku tak čeká nevyhnutelná transformace. „Bude chtít svět donekonečna vyrábět více a více automobilů? Ne. Soustřeďme se na on-line prostředí, na vývoz myšlenek,“ nabádá expert na roboty a umělou inteligenci Vladimír Mařík, ředitel neziskové expertní organizace Institut Equilibrium.
Rád říkáte, že roboti už vylézají z klecí. Jak daleko se už dostali?
Daleko. Zejména v Česku. Máme tisíc robotů na sto tisíc obyvatel, v tom patříme k předním zemím, jsme pátí v Evropě. Velmi rychle se uplatňují zejména rychlé roboty kooperující s člověkem. Průmyslová revoluce u nás probíhá velmi dobře.
V čem budou v blízké době spočívat nejvýznamnější pokroky v oblasti techniky a robotiky?
Krize ukázala, že jsou velmi důležité technologie 3D tisku nebo nanotechnologií. Dřív se mohlo zdát, že nemají zase až takové využití. Ve spojení s průmyslovou výrobou však dávají Česku nový prostor. Patříme k zemím s dobře vyvinutými nanotechnologiemi. Nové technologie budeme potřebovat pro změnu ekonomiky.
Světové hospodářství zažívá vážnou krizi. Jak mohou chytré technologie zmírňovat její dopady?
Pandemie ukázala, že role vědy bude ještě větší. Především se musí začít více využívat on-line technologií: zpracování dat a výroby věcí pomocí 3D tisku, což je například posílání dat a jejich digitální tisk. To jsou technologie perspektivní pro Česko.
Nepředstavujme si to tak, že se po krizi jednoduše restartují staré automobilky. Naším cílem není, aby co nejdříve vyráběly zase totéž a v co největším množství. Cílem má být, aby se průmysl trochu zastavil, zamyslel se a řekl, co jsou technologie budoucnosti. Jakým směrem půjdeme. Mnoho podniků musí mít výrobu flexibilnější.
Nejsou teď třeba automobilky pod tak velkým tlakem – například kvůli vývoji nových technologií – že k těmto úvahám reálně vůbec nedojdou?
Americké automobilky v době krize začaly vyrábět lékařské přístroje. To je ta flexibilita, kterou přináší současná revoluce. Během týdne se přestaví výrobní linka a místo aut začne vyrábět sekačky na trávu nebo respirátory. Budeme se muset zamyslet nad odolností Česka a jeho průmyslu v kritických, nepředvídatelných situacích. Dokážu si představit, že podnik, který dnes vyrábí motocykly či pistole, bude mít záložní výrobní program pro případ pandemie – začne pak vyrábět masky či dýchací přístroje.
Měl svět s pandemií smůlu, nebo štěstí? Vir mohl být životu nebezpečnější, zároveň však alespoň odhalil křehkost a nedostatky stávajícího systému.
Pandemii chápu jako varování přírody. Uvědomme si, že jsme její součástí. Nazýváme sami sebe pány tvorstva. To je směšné. Příroda proti nám poslala ty nejmenší bojovníky a jak to dopadlo. K čemu nám byly všechny rakety, letadla? S viry není legrace. Na úrovni virů může neživá příroda podle některých teorií přecházet v organický život. Tam je ten přechod, mezi anorganikou a potenciálně vědomým životem.
Tedy přechod, o který se pokouší i věda. Zažehnout vědomí ve skutečně autonomních robotech?
Vnímáte to dobře. Jednou takové viry mohou třeba ze strojů udělat živější organismus a vytvoří nový druh, kterému jsme my poskytli jen to železo. Pandemie nám dává jasné varování, kde už nezkoumat, kde ponechat status quo. Chceme nové živočišné druhy postavené na tom, že viry budou ovlivňovat stroje? Takový vir či jiný živočich může napadnout nejen lišku či medvěda, ale i stroj. Mně například přestal fungovat řídicí systém pro otevírání vrat.
Rozmontoval jsem ho a zjistil, že slimák rozleptal řídicí desku. Ta sice nepřestala řídit, ale dveře se samy zavíraly a otevíraly. Interagujeme s přírodou včetně virů. A teď si představte samostatnou malou autonomní elektrárnu u vody, kde nikdo není – přijde plíseň, někdo přinese vir, ten změní plíseň, ta se rozleze a vypustí chemikálii, jež stroj ovlivní. Stroj pak udělá nějakou hloupost a vesnice pomře. Na to si musíme dát pozor.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
