Na Vltavě začala stavba poslední plavební komory | E15.cz

Na Vltavě začala stavba poslední plavební komory

Jan Šindelář

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Jihočeská část Vltavy zažila včera chvíle slávy. U Týna na jezu začala výstavba poslední plavební komory na vltavské vodní cestě, o kus výše proti proudu řeky se otevřela nová komora na Hněvkovické přehradě. S patnácti metry jde o druhé nejvyšší zdymadlo v Česku, ještě o několik metrů více má komora ve Štěchovicích.

Po dokončení prací na jezu se lodím pro sezonu 2017 otevře téměř stokilometrová vodní cesta z centra Českých Budějovic až k Orlické hrázi. Menší lodě budou moci navíc pokračovat dále na sever, Orlík a Slapy lze totiž překonat malým výtahem, respektive ve vleku za traktorem. Lodní invaze se ale očekává spíše opačným směrem, Ředitelství vodních cest (ŘVC) předpovídá, že se majitelé lodí v Praze a na Orlíku vydají na jih.

„Věřím, že to přinese pozitivní efekty městu i celému regionu,“ řekl starosta Týna nad Vltavou Milan Šnorek. Nadšenec pro vodní cestu je například i starosta nedaleké Hluboké nad Vltavou Tomáš Jirsa, který se těší na příliv desítek tisíc turistů. „Zájem o rekreační plavbu neustále roste,“ doplnil šéf ŘVC Lubomír Fojtů. Dokládá to mimo jiné zájem o místa v novém hlubockém přístavu. Ten se ještě ani neotevřel a už je ze sedmdesáti míst dlouhodobě zhruba třetina pronajatá.

Cesta za dvě miliardy

Splavnění Vltavy ale není zadarmo. Cesta z Budějovic k Týnu a dál na Orlík si vyžádala či ještě vyžádá zhruba dvě miliardy korun. Z velké části je uhradily evropské fondy. To je případ i jezu nad Týnem, kde vedle výstavby nové komory proběhne i celková rekonstrukce. Vznikne například rybí přechod.

Náklady na jez činí 200 milionů korun, součástí projektu je i prohrábka dna a výstavba rejdy pod Hněvkovickou nádrží. Z její plavební komory totiž dnes nelze vyjet a pokračovat dále do Týna.

V budoucnu chce ŘVC doplnit vltavskou vodní cestu o dva velké výtahy na Slapech a Orlíku tak, aby bylo možné dojet velkými parníky z Hamburku až do Budějovic. Tyto projekty si vyžádají zhruba 3,5 miliardy.

Za nesplavněné řeky platíme všichni