Náměstí na střeše garáže. Prostor před hotelem Fairmont dostane vodní plochu i obyvatelný kopeček

Budoucí podoba náměstí Miloše Formana před hotelem Fairmont

Budoucí podoba náměstí Miloše Formana před hotelem Fairmont Zdroj: Studio Adept

Budoucí podoba náměstí Miloše Formana před hotelem Fairmont
Budoucí podoba náměstí Miloše Formana před hotelem Fairmont
Fairmont Golden Prague hotel / dříve hotel Intercontinental /
4 Fotogalerie
Diskuze (0)
  • Piazzetta před hotelem Fairmont se měla původně proměnit spolu s rekonstrukcí hotelu.
  • Nakonec byla ale na plochu v Praze 1 vyhlášená architektonická soutěž. 
  • Tu nyní vyhrálo dánské studio Adept. 

Spolu s několikamiliardovou rekonstrukcí někdejšího hotelu Intercontinental, plánovala skupina investorů proměnit také prostor před ním. Jde o soukromý pozemek, který ale poměrně nedávno Praha pojmenovala jako náměstí Miloše Formana. Prakticky jde ale o střechu garáží samotného hotelu. Teprve nyní se má plac změnit v opravdový veřejný prostor.

Jeho budoucí podoba vzešla z architektonické soutěže vyhlášené loni. Tu nyní vyhrálo dánské studio Adept. Uspělo v konkurenci 197 ateliérů ze 42 zemí světa. Adept navrhlo náměstí jako zelenou plochu, v jehož středu je pavilon. Přirozeně vyrůstá ze země a vytváří zde v podstatě kopeček. Na ten se dá vyjít, pavilon má totiž zelenou pobytovou střechu. „Chceme vytvořit náměstí, které není jen místem pro výjimečné události, ale i pro běžný život obyvatel,“ říkají architekti. 

Střecha tak rozšiřuje veřejný prostor o místo k odpočinku, zatímco v přízemí schované budovy se nacházejí nájemní plochy, které tu vytváří aktivní parter a navazují tak na Pařížskou ulici. V podzemí směrem do Bílkovy ulice je pak umístěno technické a provozní zázemí. V prostoru před hotelem bude zároveň místo pro pořádání trhů, koncertů nebo dokonce i divadla.

Zelené propojení města

Plocha ale obstojí i v běžném dni. Srdcem náměstí je vodní prvek. Během bezvětří má evokovat zrcadlo oblohy, jsou tu ale i trysky, které vodu rozehrají během horkých letních dní.„Večer se voda propojí se světlem v jemnou scénickou instalaci, v zimě tu může být kluziště. Náměstí by mělo žít po celý rok a reagovat na proměny počasí i městského života,“ stojí v anotaci projektu. 

Prostor by měl dostat také až sedmnáct nových stromů, konkrétně půjde o platany, akáty nebo gledistie, což jsou stromy pocházející z Asie a Ameriky. Pomoci by měly se zlepšením mikroklimatu i stíněním. Zeleň pak propojuje Pařížskou ulici spolu s náměstím, na které pak dál navazuje Vltava a za ní Letenské sady. Vytváří tak zelenou osu v samotném centru města.

„Je to prostor, který nabízí ojedinělou příležitost, jak v Praze vybudovat originální a kvalitní veřejný prostor,“ míní náměstek primátora hlavního města pro územní rozvoj Petr Hlaváček s tím, že vítězný návrh přichází s konceptem prolnutí veřejného s budovou.

Architekti museli podle zadání soutěže nechat z 3200 metrů čtverečních plochy tři tisíce metrů veřejně přístupných. Aspoň šest set metrů měla zabírat zeleň. Nájemní plocha mohla mít maximální velikost tisíc metrů čtverečních.

Dánské studio v návrhu pracovalo rovněž s dlažbou, která navazuje na tradici pražské mozaiky. Charakter náměstí by měly interpretovat jiné odstíny. Zatímco ve středu placu je barva mozaiky světlejší, na okrajích tmavne.

Soukormá investice

Investice v hodnotě asi 150 milionů korun jde za současnými majiteli hotelu, jimiž jsou aktuálně Pavel Baudiš a Eduard Kučera. Oldřich Šlemr z trojice investorů vypadl směnou majetku, jeho podíl tak nabyl první z jmenovaných podnikatelů.

„Můj pradědeček postavil v Praze celkem šest mostů a ten, se kterým začal, byl Čechův. Považuji za splacení dluhu vůči němu, že upravíme nejen hotel, ale i jeho okolí,“ řekl Baudiš. V ideálním případě chce začít stavět do dvou let. 

Plocha před Fairmontem měla být součástí investice od začátku. Navrhnout ji - stejně jako rekonstrukci - měl Marek Tichý a jeho studio Tak architects. Ten na piazzettu umístil prosklenou stavbu podobnou té, která nyní stojí za hotelem. Uvnitř se nachází galerie. Podobnou náplň měla mít i druhá skleněná konstrukce. Obě přitom měly kopírovat půdorys domů, které se tu nacházely ještě před asanací, během níž šel k zemi celý Josefov. Návrh měl ale řadu odpůrců a nakonec se nelíbil ani městu, které si přálo architektonickou soutěž.

Začít diskuzi