Z venku je to kancelářská budova jako každá jiná. Za skleněnou fasádou centrály finského IT koncernu Tieto se ale skrývá na osm tisíc senzorů, které z tamních kanceláří dělají jedno z nejinteligentnějších pracovišť ve Skandinávii.
Na stěně za výkonným viceprezidentem Tieta Ari Järveläm visí velká obrazovka. Je na ní také. Jeho portrét je přilepený na plánu celého patra spolu s tvářemi dalších zaměstnanců.
„Ari, můžete udělat pár kroků k oknu?“
„Beze všeho, jen nevím, jestli to bude poznat,“ odpovídá manažer, když kráčí ke skleněné stěně.
O pár sekund později k okraji obrazovky zamíří i Ariho fotka. Někde v místní serverovně žije jeho digitální avatar, který ví skoro všechno, co Ari zrovna dělá. Jestli je u svého stolu, na kterém patře se zrovna pohybuje nebo s kým má zrovna schůzku.
Stejné dvojče mají i ostatní zaměstnanci. V aplikaci, která využívá data ze serveru, si mohou najít kteréhokoliv kolegu v budově, domluvit si s ním schůzku a vybrat pro ni volnou místnost. Nebo systému oznámit, že potřebují klid na práci v některé z tichých zón a nepřejí si být rušeni. Velké obrazovky jsou v každém patře. I v jídelně si každý při příchodu snadno zjistí, kde zrovna sedí někdo známý.
Vypadá to jako Velký bratr, který o zaměstnancích ví úplně všechno. V propagačním videu už ráno po probuzení zaměstnance Franka vítá aplikace chytré budovy, aby mu pomohla zorganizovat pracovní den a cestu do práce. Předně si zaměstnanec musí zarezervovat místo, kde zrovna ten den bude pracovat. Nikdo nemá svůj pevný stůl.
„Nemáme dost místa pro všechny naše zaměstnance. Museli jsme proto vymyslet, jak jim volný stůl zajistit. Na jedno pracovní místo teď připadá 1,7 zaměstnance,“ vysvětluje šéf projektu chytré budovy Patrik Etelävuori. S řešením tohoto rébusu přišel jeden z interních start-upů Tieta. Pod každý stůl technici nainstalovali pohybový senzor, který zjišťuje, jestli je místo volné.
Zaměstnanci zase nosí na krku čip, který komunikuje se systémem pomocí technologie bluetooth. Jeho nošení je dobrovolné, ale má ho u sebe 85 procent zaměstnanců centrály. Že by o nich šéf věděl úplně všechno, se bát nemusí. Na záchodech čtečky čipů nejsou.
S budováním nového systému organizace budovy a práce v ní začalo Tieto před dvěma roky, kdy se do nových prostor nedaleko Helsinek centrála přestěhovala.
„Pracoviště je organizované podle aktivity, kterou pracovník zrovna provádí. Lidé díky tomu spolu více mluví a spolupracují. Právě na kulturu spolupráce skandinávské firmy dnes kladou velký důraz,“ vysvětluje Etelävuori.
Nový koncept zjevně funguje. Ve srovnání s dřívější centrálou se využití místa v kancelářích zvedlo o čtvrtinu. Práci přímo v budově teď preferuje více zaměstnanců, kteří si dříve volili raději práci z domova. I díky inteligentním technologiím jsou prý v centrále spokojenější. Na sledování, kde zrovna jsou a co dělají, přistoupili i díky roční kampani a 150 seminářům, na nichž jim vedení vysvětlovalo, co si od nového systému slibuje a jaké výhody jim přinese.
Na stěhování a zavedení inteligentní organizace práce Tieto vydělalo. Dnes firmě stačí kancelářská plocha, která je o 10 tisíc metrů čtverečních menší než v předchozí budově.
Ročně to představuje úsporu na nájemném 2,5 milionu eur. „Senzory stojí od 0,50 do 0,70 eura na metr čtvereční. Nájem přijde na 20 eur za stejnou plochu. Z toho je vidět, že technologie opravdu šetří náklady,“ dodává Etelävuori.
Něco podobného zkouší i česká pobočka Tieta v Ostravě, i když v mnohem menším měřítku. Pilotní projekt funguje na jednom patře. I tam nosí zaměstnanci čipy. „V Česku ale zavedení stejně robustního systému jako ve Finsku brání pravidla na ochranu soukromí. Sledování zaměstnanců je přípustné jen ve zvláštních případech. Finové mají pravidla mnohem volnější,“ vysvětluje šéf českého Tieta Petr Lukasík.
Pro Tieto je projekt inteligentní budovy také produkt, který chce nabízet ostatních firmám. Zdokonaluje ho i s pomocí externích firem, kterým poskytuje anonymní data z budovy a ty díky nim vyvíjejí nové užitečné aplikace. „Na čtvrtém patře teď testujeme nastavování prostředí podle potřeb zaměstnanců. Budou si moci vybrat, jestli chtějí mít chladnější nebo teplejší zóny,“ dodává Etelävuori.
Budova zdaleka ještě neumí všechno. Na rozdíl od propagačního videa na skutečné zaměstnance pořád po vystoupení z výtahu nečeká kávovar, který se jich zeptá: „Ahoj Franku, dáš si latté jako obvykle, nebo tentokrát zkusíš něco jiného?“
