Není materiál a když, tak drahý: stavební firmy a investoři čelí těžší výzvě než loni

Velké stavební firmy si loni často polepšily v tržbách o několik miliard.

Velké stavební firmy si loni často polepšily v tržbách o několik miliard. Zdroj: Metrostav

Letos však čelí nedostatku materiálů a jeho zdražování.
Stavby se tak protáhnou o několik měsíců, výjimkou nejsou půlroční či delší zpoždění.
V ohrožení jsou tak hlavně menší stavební firmy.
4
Fotogalerie

Chyběli dělníci, stavby komplikoval nouzový stav. Přestože loňský rok přinesl stavebním firmám nesčetně překážek, někteří z největších hráčů na trhu si dokonce polepšili a výrazně navýšili tržby. Těžké časy přicházejí na investory i na samotné stavbaře až nyní: materiálu i surovin je málo, jejich ceny navíc vzrostly do bezprecedentních výšin. Dokončit stavby trvá i o půl roku déle. Hrozba krachu se proto vznáší hlavně nad menšími stavebními firmami.

Pandemie zasekla sekeru do rozpočtu státu i mnoha firem. Největší stavebníci však mezi nimi nejsou. Skupina Metrostav loni utržila téměř 42 miliard korun, dokonce nepatrně více než v plodném roce 2019. Propad zisku na 762 milionů byl způsoben především lukrativním prodejem kancelářského komplexu v roce 2019. Eurovii narostly tržby ze dvanácti miliard na více než patnáct, o 1,7 miliardy si meziročně polepšil i Hochtief.

Z výročních zpráv jednotlivých společností vyplývá, že růstu tržeb dosáhli i další velcí hráči. Loňský téměř osmiprocentní pokles stavebnictví jako celku tak „odnesly“ hlavně menší firmy. V pozici o to složitější se nacházejí letos.

Stavebníkům loni výrazně pomohl stát. Chtěl v první řadě pokračovat v rozdělaných infrastrukturních stavbách a dát tak impulz zasažené ekonomice, a to i za cenu miliardových kompenzací, které musí firmám vyplácet za práci v nouzovém stavu.

„Státní investoři do dopravní infrastruktury více investují, mají k dispozici hotové projekty a zajištěná povolení a pozemky. Projekty lze tedy realizovat a to se odráží na počtu vypsaných zakázek. Stavební skupina Eurovia CS se na tuto oblast specializuje, tudíž se nárůst odráží i v našich výsledcích,“ vysvětluje růst tržeb Eurovie její mluvčí Iveta Štočková. Progres podnik zaznamenal hlavně u železničních zakázek.

Vliv pandemie na stavebnictví se v plné síle projevuje až letos. „Největší zátěží je pro stavební firmy nedostatek základních materiálů a jejich výrazné zdražení. Mají potíže s dodržením termínů a kvality kvůli dlouhému čekání na dodávky. Komplikuje se i nacenění budoucích staveb,“ uvádí prezidentka Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí a jednatelka realitní společnosti Knight Frank Zdenka Klapalová.

Stavební dřevo od loňského září do konce letošního května zdražilo až o 160 procent, betonářská ocelová výztuž o téměř sto procent, pěnový polystyren EPS o 83 procent, vyplývá z dat Metrostavu. „Zákazníci nadávají, že jsou naše ceny o třicet až padesát procent vyšší, což je brutální růst. Nejdříve nám nevěří, pak ale zjistí, že zdražili i ostatní,“ potvrdil deníku E15 vedoucí jihlavské stavební firmy START Zelený Miroslav Pauser.

Návrat cen na předpandemickou úroveň považuje Klapalová za nereálný jak u komerční, tak i u rezidenční výstavby. „Loňské výpadky výroby se promítají do současné situace, i proto se na materiál a subdodávky čeká déle. Výjimkou nejsou ani půlroční či delší zpoždění,“ dodává Klapalová s tím, že například za průměrný rodinný dům si zájemci připlatí až o dvacet procent více oproti době před pandemií.

U velkých komerčních staveb se zdražení může pohybovat v řádu nižších desítek procent. „V těchto případech se navýšení nákladů odhaduje obtížněji, neboť se výstavba realizuje delší dobu a rozpočty se kalkulovaly ještě před pandemií. Problém je to nejen pro investora, ale i pro stavební firmu. Zvýší se tlak na konečné ceny,“ uvedla Klapalová.

Tlak mohou odnést hlavně menší firmy kvůli několikanásobnému bezprecedentnímu zdražení části materiálů – například oceli, plastových či dřevěných výrobků – jsou ohroženy krachem, varoval prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza.

„Už máme příklady, kdy firmy odstupují od vysoutěžených kontraktů s omluvou, že nejsou v současné chvíli schopny garantovat cenu a termín dodání, jak bylo ve smlouvě uvedeno. Netýká se to jen veřejných zadavatelů, ale i soukromých investorů,“ uvedl Nouza. „Neplatí, že je to jen problém zhotovitelů a jejich riziko. To, co se odehrává, je bezprecedentní skokový nárůst, který zásadním způsobem ovlivňuje nebo může ovlivnit celý dodavatelský řetězec,“ doplnil Nouza.

Stavební výroba v Česku přes tři roky rostla, loni zaznamenala první, téměř osmiprocentní propad. Ten se dotkl hlavně staveb bytů, kanceláří či skladů, naopak dopravních staveb takřka vůbec. Orientační hodnota staveb loni dosáhla téměř 390 miliard, meziročně o šest procent méně. Z posledních známých dat Českého statistického úřadu vyplývá, že po více než rok trvajícím propadu letos v květnu poprvé stavební výroba vzrostla, a to o téměř šest procent.