Rohanský ostrov dlouhá léta patřil řece, poté sloužil k průmyslovému rozvoji Libně a Karlína, následně jako úložiště výkopu z výstavby metra, až byl na dlouhá desetiletí zapomenut. Pozornost, která se k němu obrátila nyní, zastupuje i plán na nový park pro rekreaci obyvatel přilehlé nové čtvrtě i dalších Pražanů, kteří hledají tichý kout přírody v centru.
Cyklostezka vinoucí se středem opuštěného území Rohanského ostrova, kolem níž se tyčí ztichlé novostavby kancelářských budov a bytových domů, dává každý den najevo, jak moc místní touží po kousku přírody. Zatímco od centra k nové Štvanické lávce je to prostor ještě hezký, dál následují křoviny, betonárka, nepřístupný propletenec Libeňského ostrova. Příjemná procházka to věru není. Ne že by to do Stromovky nebo na Letnou bylo pro místní tramvají daleko, nic ovšem nenahradí pocit, když může člověk vyjít ven a za deset minut se procházet mezi stromy nebo podél řeky. Praha jako jedno z nejzelenějších měst Evropy dokáže tento luxus dopřát nemálu svých obyvatel, lidé z Karlína a Libně však v přístupu k přírodě strádají.
Návrat k řece
Součástí identity těchto dvou čtvrtí přitom vždy byla Vltava a její břehy, tak ojediněle malebný kus přírody. Záplavy v roce 2002 ale završily postupné zpřetrhání vazeb obou čtvrtí s řekou, zhmotněné mimo jiné výstavbou protipovodňových bariér. „Postupné vzdalování řeky bylo jak fyzické, tak mentální, a nový významný veřejný prostor na jejím břehu může tento vztah znovu připomenout a zachránit,“ píše krajinářský architekt a urbanista Štěpán Špoula v historicko-přírodovědné rešerši Rohanský ostrov.
Na rozsáhlé území o velikosti Letenských sadů na břehu Vltavy se má nyní vrátit nejen příroda, ale i opomenuté příběhy. V mezinárodním soutěžním dialogu, pořádaném vedením Prahy, zvítězil letos v září návrh belgicko-českého týmu OMGEVING, FIŠER, VRV a ŠINDLAR, který přišel s podobou nového parku. Ten doplní zdejší nově vznikající čtvrť a jeho hlavním úkolem bude pomoci Praze odolat velké vodě.
Město nakonec upustilo od plánu na obnovu slepého ramene Vltavy, jež dříve oddělovalo Rohanský ostrov od Karlína. Původně si městští plánovači mysleli, že by kanál dobře posloužil jako protipovodňová ochrana, ale nakonec se ukázalo, že stačí snížený terén. „Ukazuje se, že to, co kolegové navrhli, je stejné, možná dokonce mírně lepší,“ podotkl náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček. Tím, že se nebude kanál kopat, se také ušetří čas a peníze. Protipovodňová ochrana se bude podle návrhu nacházet pouze na pozemcích, přičemž všechny patří městu. Díky tomu Praha předejde možným sporům.
V parku vznikne promenáda, cyklostezka, sportoviště nebo prostory pro kulturní akce. Do tamní přírody se vrátí místní fauna a flora a architekti si dali záležet na tom, aby lidé mohli sejít přímo k vodě. Bude se zde nacházet i pamětní místo kostelních zvonů, které byly zabaveny nacisty pro účely zbrojního průmyslu. „Nejnáročnější bylo skloubit veškeré, často protichůdné požadavky zadání v jeden soudržný a přirozeně vyznívající celek. V odpovídající míře bylo třeba vyvážit otázky protipovodňové ochrany města a zároveň sblížit řeku s městem a jeho obyvateli, vytvořit atraktivní veřejný prostor a zároveň zachovat pocit městské periferie,“ popisuje architekt Michal Fišer.
Ostrov jen podle jména
Rohanský ostrov, který nese jméno po jednom ze svých majitelů tesaři Josefu Rohanovi, byl až do první poloviny minulého století řečištěm, které později Praha zasypala. Území je tak ostrovem jen podle svého názvu. Dlouhá léta byl černou skládkou, v době výstavby metra sloužil jako úložiště materiálu z výkopů. V roce 1999 zahájilo hlavní město rozsáhlé úklidové práce s vidinou revitalizace celé oblasti. Ta začíná až nyní, o dvacet let později.
Autoři vítězné krajinářské studie pracují s variantou, že by se daly využít stavby po rohanské betonárce, u které se předpokládá ukončení výroby. „Otázkou je, co bude pak a zdali bude možné alespoň část existující stavební aparatury využít a transformovat pro nový účel jako součást nového parku,“ říká Fišer. V návrhu se pracuje například s tím, že by zde mohlo být provozní a sociální zázemí, případně kulturní prostor. „Realizované příklady dobré praxe ze světa i od nás ukazují, že konverze industriálních areálů jsou ekologicky šetrným řešením a zároveň charismatickým lákadlem transformovaných území,“ dodal.
Nová čtvrť za miliardy
Park naváže na novou čtvrť, kterou staví developeři Sekyra Group a J&T Real Estate. Postupně zde vznikají kancelářské budovy, bytové domy i třeba nová škola. Výstavba podle urbanistické studie architekta Pavla Hniličky vyjde na desítky miliard korun a po dokončení by zde mohlo žít a pracovat až jedenáct tisíc lidí. Architekti jsou podle Fišera připraveni s developery spolupracovat, neboť koordinace takto velkých záměrů může podle něj jen přidat na kvalitě celého území.
„Ostrov rekreace potřebuje ve své blízkosti zástavbu s lidmi. A zástavba zase potřebuje volný prostor, ve kterém si lidé mohou vydechnout,“ uzavírá ve studii k Rohanskému ostrovu odborník na teorii města Cyril Říha. „Jedno bez druhého nemůže být.“
