Praha industriální. Z bývalé továrny na kabely v Holešovicích je netradiční nahrávací studio

Kabelovna Studios vznikly v bývalé továrně na elektrické kabely a dráty.

Kabelovna Studios vznikly v bývalé továrně na elektrické kabely a dráty. Zdroj: B² Architecture/Alex Shoots Buildings

Kabelovna Studios vznikly v bývalé továrně na elektrické kabely a dráty.
Kabelovna Studios vznikly v bývalé továrně na elektrické kabely a dráty.
Kabelovna Studios vznikly v bývalé továrně na elektrické kabely a dráty.
Kabelovna Studios vznikly v bývalé továrně na elektrické kabely a dráty.
Kabelovna Studios vznikly v bývalé továrně na elektrické kabely a dráty.
21
Fotogalerie

Dolní část pražských Holešovic, násilně oddělená od zbytku čtvrtě magistrálou a nevyužitým brownfieldem, byla léta přehlížená jako ošklivější přívěšek populárnější kavárenské Letné. V posledních letech ovšem zažívá i tento Vltavou obehnaný kout Prahy rozmach. Řada architektů se přitom snaží zachovat industriální ráz místních budov, které patřily do někdejší slavné dělnické kolonie. Důkazem je i Kabelovna Studios, multifunkční prostor pro umělce v ulici Dělnická.

Nová hudební studia se nacházejí v bývalé továrně na výrobu elektrických kabelů a drátů, která byla postavena v roce 1908. Pro architekty z B² Architecture bylo klíčové propojení industriálních prvků s moderním uměním. Vznikla tak netradiční nahrávací studia.

„Nahrávací prostory se obvykle řídí především akustickými požadavky a rezignují na požadované pohodlí, které umělci potřebují pro mnohahodinovou práci. Využívají například jen zřídka přirozeného osvětlení, přírodních materiálů nebo skleněných příček,“ řekla autorka návrhu renovace Barbara Bencová s tím, že v Kabelovna Studios šla jiným směrem.

Nahrávací studia zde osvětluje přirozené denní světlo, které halou prostupuje původními střešními světlíky. Skleněné stěny pak propojují studia se zbytkem prostoru. „Pečlivě zrestaurované cihlové zdi a pět metrů vysoké šikmé stropy bývalé továrny dokonce přirozeně pomáhají s akustickými vlastnostmi prostoru. Surové stěny pak doplňují akustické panely, které ztvárnil umělec MAXIM,“ popsala architektka. „Každé nahrávací studio je vybaveno vlastní bílou nahrávací místností, která je odhlučněná, ale zároveň jsou částečně zachovány původní cihlové stěny,“ dodala.

V největší části haly se nachází společenský prostor, jakýsi obývací pokoj s recepcí, posezením a s kuchyňkou. Prostor sjednocuje nová béžová anhydritová podlaha, která dává vyniknout původní cihle. Pro nové prvky je použitá černá barva, například na dveře, svítidla či technické vybavení. Útulnost tu má zajišťovat renovovaný nábytek, mezi kterým nechybějí ani bývalá divadelní sedadla.

Do jednadvacátého století je hala přenesena díky neonovému osvětlení, které imitují zvukové vlny, jejichž tvar se průchodem halou mění. Architekti chtěli vytvořit prostor s geniem loci, který bude zkrátka příjemný na práci. Kromě nahrávacích studií sídlí v bývalé továrně i další umělci, návrhář, malíř, designér či výrobce oděvů s potiskem.

Dolní Holešovice lákají k podobným projektům čím dál více, neboť do čtvrtě v následujících letech přitečou velkou peníze a tím i návštěvníci. Magistrát hodlá investovat miliardy do holešovické tržnice, která by se měla stát gastronomickým areálem evropského střihu, kam se budou sjíždět Pražané i návštěvníci hlavního města. Do deseti let by také měla začít stavba Vltavské filharmonie. Ta má dominovat nové čtvrti, která vyroste na brownfieldu Bubny-Zátory. A už letos v létě budou Holešovice spojené s protějším Karlínem novou pěší lávkou.