Praha připravuje k výstavbě více než 1400 bytů. Kopnout by se mohlo za dva roky

Vizualizace nové čtvrti v Nových Dvorech

Vizualizace nové čtvrti v Nových Dvorech Zdroj: PDS

Vizualizace nové čtvrtě na Palmovce
Vizualizace bytového domu ve Vršovicích
Vizualizace bytového domu V Botanice na Smíchově
4
Fotogalerie

Nenasytný pražský bytový trh to sotva zachrání, po letech rozprodávání městských bytů v privatizacích se ovšem schyluje k obratu. U jedenácti projektů nových domů se 1433 byty, které připravuje Pražská developerská společnost (PDS) patřící pod magistrát a které již schválila městská rada, práce postoupily a stavět by se tak mohlo začít za dva až tři roky. Jedná se podle výroční zprávy společnosti třeba o novou čtvrť v Nových Počernicích, bytové domy na Palmovce nebo v okolí chystané stanice metra D Nové Dvory.

V dnešních cenách by výstavba těchto bytů vyšla na šest až sedm miliard korun bez daně z přidané hodnoty. „Je třeba připočíst sazbu DPH, která bude v době výstavby pro bydlení platná, což projekty městského dostupného bydlení z pohledu rozpočtu města ještě významně zatíží,“ upozornil ředitel Pražské developerské společnosti Petr Urbánek. Vláda momentálně navrhuje v novém konsolidačním balíčku zatížit stavební práce pro výstavbu bydlení nižší sazbou DPH. Společnost nicméně nemá dořešené, odkud peníze vezme. Pokud magistrát nebude schopen investici zaplatit, zvažuje se také využití Evropského fondu dlouhodobých investic.

Největším záměrem jsou projekty v Dolních Počernicích, kde by mělo po několika etapách vzniknout 845 bytů v rodinných, řadových a nízkopodlažních bytových domech. Na Černém Mostě se dlouhodobě chystají domy o 150 a 300 bytech. Rada již také schválila záměr výstavby domu ve Vršovicích o 139 bytech. Velká revitalizace čeká také Palmovku, kde by měla vzniknout centrála Agentury pro evropský globální navigační satelitní systém (EUSPA) a kde město chystá dům o 24 nájemních bytech. Praha chce také využít své investice do výstavby metra D a kolem stanice Nové Dvory by měly vyrůst dva objekty se zhruba 40 byty. Většina těchto projektů by mohla získat stavební povolení mezi lety 2024 a 2026.

Pražská developerská společnost, která vznikla před třemi lety, dostala od města do správy pozemky o ploše téměř 70 hektarů. Jde o malé lokality pro jednotlivé domy i rozsáhlá území, kde vzniknou nové urbanistické celky. Tržní hodnota těchto pozemků byla stanovena na 4,3 miliardy korun a mělo by zde do budoucna vyrůst až osm tisíc městských bytů.

Právě vlastnictví lukrativních pozemků snižuje městu celkové náklady na výstavbu bytů. „Vynaložené finanční prostředky na přípravu a realizaci jsou v principu řádově nižší, neboť například není třeba pozemky nakupovat, ale jsou v maximální možné míře využívány pozemky ve vlastnictví města,“ řekl Urbánek, podle kterého město šetří peníze i tím, že připravuje na šedesát projektů najednou. „Stavební práce nakupuje PDS jako všichni ostatní na trhu. Na rozdíl od soukromého sektoru na základě zákona o zadávání zakázek,“ dodal.

Kdyby se mělo dnes realizovat všech zhruba šedesát připravovaných projektů, potřebovala by Praha necelých 40 miliard korun. Nájemné chce stanovit město tak, aby generovalo zisk na budoucí investice do bytového fondu. „Pokud by projekty PDS byly hypoteticky k dnešnímu dni realizovány a uvedeny do provozu, lze oprávněně předpokládat, že by generovaly příjem z nájemného přibližně jednu miliardu korun ročně,” odhadla společnost ve své výroční zprávě.

Město bude pronajímat byty zejména lidem vykonávající potřebné profese, kvůli čemuž si nechalo udělat analýzu těchto strategických pozic na území Prahy. Z té vyplynulo, že v hlavním městě pracuje více než 105 tisíc zdravotníků, pracovníků ve školství, lidí v sociálních službách, policistů a hasičů. Většina z nich pracuje v centrálních městských částech a dále v Praze 5 a 6, což souvisí zejména s polohou velkých nemocnic. Není ovšem jasné, kolik z nich řeší otázku bydlení nebo dojíždí ze Středočeského kraje.

Zástupci Prahy i soukromí investoři se shodují, že je nutné město spíše zahušťovat, využívat brownfieldy, proluky a jiné stavební parcely. Malé vzdálenosti mezi bydlištěm a prací či školou odlehčují dopravě i životnímu prostředí, dostupné ceny bydlení zároveň udrží potřebné profese ve městě. „Park u metra je zločin. Pokud budou lidé bydlet v paneláku u metra, bude to mnohem ekologičtější než bydlet v pasivním domě dvacet kilometrů za Prahou a dojíždět za prací,“ řekl na nedávném REsummitu E15 zakladatel JRD Jan Řežáb.