Ruině zámku, kde se oženil František Palacký, se vrací život | E15.cz

Ruině zámku, kde se oženil a psal František Palacký, se vrací život

Michal Nosek

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

V Česku jsou desítky lidí, kteří si dali za úkol vrátit život zchátralým zámkům a hradům. Jedná se o restituenty i o nové investory. Web E15.cz v letním seriálu mapuje jejich mnohdy obtížný boj za záchranu památek, které by se za jiných okolností staly zbořeništěm. Další zastávkou je zámek Otín.

Za počátkem znovuzrození zámku Otín ve stejnojmenné vsi u Tachova stojí podnikatelka Daria Krstev. Dynamická žena z Vladivostoku, která se po studiích jazyků a kulturní komunikace v Londýně před třinácti lety usadila v Česku, kde podniká v cestovním ruchu.

Její cestovní kancelář se zaměřuje se zejména na klienty z USA, Ruska a Jihoafrické republiky, pro které připravuje i kulturně naučný program. To a její zájem o historii vyústilo v koupi zámku Otín. „Nacestovala jsem se už dost a nyní chci vybudovat něco trvalé hodnoty,“  říká 38letá Daria o svém nápadu koupit a rekonstruovat zámek. Po absolvování čtyř prohlídek různých zchátralých zámků z nabídky realitní kanceláře Chateu.cz se rozhodla právě pro Otín. A aby jej získala, prodala svůj mezonetový byt v Praze 1.

„Za kolik jsem zámek koupila, nemohu říct, ale padl na to výtěžek z prodeje bytu,“ uvádí k transakci podnikatelka, která průběh rekonstrukce mapuje na Instagramu Chateau Otín. Koupě zchátralé nemovitosti v říjnu 2018 byla prvním krokem. V průběhu následujícího roku se podařilo zastavit chátrání zámku, připravit první část projektu rekonstrukce a navrhnout  koncept, jenž kromě rekonstrukce zámku myslí i jeho návrat do života.

V přízemí levého křídla si chce podnikatelka vybudovat zázemí pro sebe a rodinu. V patře má vzniknout velký sál s historickou i moderní knihovnou, kde se budou pořádat literární akce a besedy se spisovateli. K tomu je zámek historicky předurčen již tím, že se zde s dcerou majitele, advokáta a velkostatkáře Měchury roku 1827 oženil František Palacký, který na zámku začal pracovat na svém největším díle – Dějinách národu českého v Čechách a v Moravě. To vznikalo v dekorativním zahradním domku.

„Františkovi Palackému patří i rekonstrukce patrového glorietu s barokní kopulí. Zde v jeho pracovně vznikne interaktivní muzeum ve kterém budou moci návštěvníci strávit noc mezi autorovými knihami a myšlenkami,“ představuje své plány majitelka. Dekorativní zahradní domek má již opravenou měděnou střechu a začíná se s interiérovými pracemi.

Na několik etap

Rekonstrukce celého zámku a zahrady je naplánována do několika etap a vše se řeší v souladu s podmínkami památkářů.

První na řadě je právě gloriet a levé křídlo, kde bude podnikatelka bydlet. To má být obyvatelné do konce letošního roku. Další etapa rekonstrukce, která se má v konečné výši vyšplhat k padesáti až šedesáti milionům, bude náročnější, protože předchozí majitel začal koncem devadesátých let minulého století předělávat zámecké sály v patře na ubytovací pokoje. Snížil stropy a nechal vystavět cihlové příčky s kovovými futry. Přestavbu však nestihl dokončit, protože jeho firma skončila v insolvenci, zámek v exekuci a posledních dvacet let chátral. „Všechny nové interiérové přestavby vybouráme, prostory zámeckých sálů znovu otevřeme a vznikne zde knihovna o rozloze 250 metrů čtverečních,“ představuje Krstevová svůj další záměr.

Finanční podporu se již také podařilo získat například na rekonstrukci střechy, která začala v loňském roce a je již částečně nová.

Na postupu prací se podepsala i covidová pandemie, protože hlavní byznys majitelky je v cestovním ruchu, který se v loňském roce zastavil protože dominantní část klientely pochází z Ruska, USA a JAR, tedy rizikových zemí. „Kdyby nepřišel covid, tak jsme plánovali pomalejší start a postupné úpravy stávajícího stavu. Takhle jsme se do toho v rámci stavebního povolení pustili gruntu a našli zde pandemický azyl,“ říká Krstevová s tím, že již při odkrytí podlah začala objevovat skryté pasti v podobě podmáčeného náspu, který se musel kompletně odkopat a odvětrat.

Další nečekaná situace nastala při zjištění, že je nefunkční kanalizace a příliš nefungují ani rozvody vody. Zatím posledním obejveným neduhem byl nefunkční komín, který bývalý majitel částečně zaslepil, a jeho tělesem v nosné zdi proboural dveře. Necitlivé zásahy na přelomu tisíciletí byly završením pohnutého osudu zámku, který od poválečného vyvlastnění posledních majitelů, rodiny Michovských, chátral.

Budovu, jejíž vznik se datuje do druhé poloviny šestnáctého století, do sedmdesátých let dvacátého století využíval národní podnik Kozak Klatovy jako skladiště. Po něm již zámek fungoval jen jako sklad zemědělských produktů a uživatelé v poslední čtvrtině dvacátého století zanedbávali údržbu a zatékající voda poškodila stropy i obvodové zdivo.

Dariu Krstev a její spolupracovníky nyní čekají komplikované práce na záchraně zámeckých budov. „Když jsem již zrekonstruovala několik bytů v Praze, tak se můžu pustit i do zámku,“ říká majitelka, která bude od podzimního semestru studovat pražskou právnickou fakultu. „Znalost práva je důležitá i při rekonstrukci zámku,“ vysvětluje důvody k dalšímu studiu.