Šéf AstraZenecy pod palbou kritiky: za půlmiliardovou odměnu i nákup luxusního domu

Šéf společnosti AstraZeneca Pascal Soriot

Šéf společnosti AstraZeneca Pascal Soriot Zdroj: Profimedia

Generální ředitel farmaceutické nadnárodní společnosti AstraZenecy Pascal Soriot si pořídil nový dům v Austrálii za osm milionů dolarů. Toto luxusní sídlo se nachází na severu Sydney a je bohatě vybavené. Nachází se v něm prostorná tělocvična, domácí kino i galerie.
Generální ředitel farmaceutické nadnárodní společnosti AstraZenecy Pascal Soriot si pořídil nový dům v Austrálii za osm milionů dolarů. Toto luxusní sídlo se nachází na severu Sydney a je bohatě vybavené. Nachází se v něm prostorná tělocvična, domácí kino i galerie.
Generální ředitel farmaceutické nadnárodní společnosti AstraZenecy Pascal Soriot si pořídil nový dům v Austrálii za osm milionů dolarů. Toto luxusní sídlo se nachází na severu Sydney a je bohatě vybavené. Nachází se v něm prostorná tělocvična, domácí kino i galerie.
Generální ředitel farmaceutické nadnárodní společnosti AstraZenecy Pascal Soriot si pořídil nový dům v Austrálii za osm milionů dolarů. Toto luxusní sídlo se nachází na severu Sydney a je bohatě vybavené. Nachází se v něm prostorná tělocvična, domácí kino i galerie.
Generální ředitel farmaceutické nadnárodní společnosti AstraZenecy Pascal Soriot si pořídil nový dům v Austrálii za osm milionů dolarů. Toto luxusní sídlo se nachází na severu Sydney a je bohatě vybavené. Nachází se v něm prostorná tělocvična, domácí kino i galerie.
12
Fotogalerie

Šéf farmaceutické společnosti AstraZeneca Pascal Soriot se zařadil mezi vůbec nejlépe placené manažery ve Velké Británii. Nadnárodní firma pro něj letos připravila finanční balíček v celkové hodnotě 18 milionů liber (přes půl miliardy korun). Balík zahrnuje plat, odměny a také akcie firmy. Část akcionářů farmaceutické společnosti, která se dostala do povědomí veřejnosti díky vakcíně proti viru Covid-19, Soriotovy odměny kritizuje.

Proti výši Soriotových odměn protestuje část akcionářů AstraZenecy už několik let. Ostrou kritiku vysoce postavený manažer, který je v čele farmaceutické společnosti od roku 2012, sklízel na valných hromadách v letech 2014, 2017 a 2018. Stejná situace panovala i loni, kdy si Soriot na odměnách přišel na 15,4 milionu liber (přes 460 milionů korun).

Proti letošnímu balíčku v hodnotě 18 milionů liber protestovaly dvě pětiny akcionářů. Podílníci upozorňovali na to, že Soriot patří k vůbec nejlépe placeným manažerům ve Velké Británii. Podle nich takto vysoké odměny poškozují dobré jméno firmy. Společnost už dříve uvedla, že po dobu pandemie nebude z vakcíny proti covidu-19 profitovat.

Soriot však na stížnosti akcionářů reagoval prohlášením, že šéfové velkých výrobců léčiv berou ještě více než on. Své finanční ohodnocení označil za nedostatečné. Akcionáři mu tak nakonec odměnu pro letošní rok schválili v plném rozsahu.

Část akcionářů proti Soriotovi nadále brojí. V médiích se například aktuálně objevují fotky luxusního domu, který si šéf AstraZenecy koupil. Za dům na severu Sydney v Austrálii Soriot zaplatil osm milionů dolarů (v přepočtu 173 milionů korun). Rozlehlý dům disponuje prostornou tělocvičnou, domácím kinem či vlastní galerií. 

Video placeholde
Covid pas a aplikace Tečka • Videohub

Soriotovy odměny se odvíjí od výsledků britsko-švédská farmaceutické společnosti. AstraZeneca v letošním prvním čtvrtletí zvýšila tržby meziročně o 15 procent na 7,32 miliardy dolarů (156,4 miliardy korun). Firma uvedla, že prodej vakcíny proti covidu-19 k tomuto výsledku přispěl částkou 275 milionů dolarů. Čistý zisk firma zdvojnásobila na 1,56 miliardy dolarů.

„V prvním čtvrtletí 2021 jsme dosáhli solidního pokroku a dál jsme vylepšovali portfolio našich léčebných přípravků, které mění život," uvedl Soriot. „Nové přípravky zajistily více než polovinu tržeb a povzbudivým růstem přispěly všechny regiony."

Solidní výsledky hospodaření přicházejí po nepříliš zdařilém začátku roku z hlediska plnění závazků vůči zájemcům o vakcínu. AstraZeneca nestíhala vyrábět tolik vakcín, k nimž se smluvně zavázala, což je i důvod žaloby, kterou na ni podala Evropská komise.