Staré kanceláře dostávají nový háv. Open space nahrazují útulnější multifunkční prostory

Rekonstrukce budovy Elektrických podniků v pražských Holešovicích.

Rekonstrukce budovy Elektrických podniků v pražských Holešovicích. Zdroj: TaK Architects

Rekonstrukce budovy Elektrických podniků v pražských Holešovicích.
Rekonstrukce budovy Elektrických podniků v pražských Holešovicích.
Rekonstrukce budovy Elektrických podniků v pražských Holešovicích.
Rekonstrukce budovy Elektrických podniků v pražských Holešovicích.
Rekonstrukce budovy Elektrických podniků v pražských Holešovicích.
9 Fotogalerie
ly

Nové kanceláře se nebudou jen stavět, čím dál častěji budou vznikat rekonstrukcí těch starých, shodli se odborníci na fóru Rethink Architecture. Staré kanceláře se přitom nenacházejí jen v meziválečných palácích a budovách, ale i v administrativních centrech z doby před dvaceti lety, které už neodpovídají moderním požadavkům na pracoviště ani dekarbonizačním cílům EU. Výzvou bude nyní například přeměna pražského areálu Emauzy.

Kancelářské prostory prošly v posledních desetiletích výraznou proměnou. V minulém století se stavěla pracoviště s oddělenými kancelářemi a kójemi, které znemožňovaly přirozenou interakci mezi kolegy. Trendem se tak začátkem milénia staly velké open space prostory, kde v jedné místnosti pracují desítky až stovky lidí. Byť se zlepšila komunikace mezi kolegy, pro mnoho pracovníků je čím dál těžší se v hluku soustředit. Trendem se tak stává model zvaný „activity based working“, který umožňuje jak spolupráci mezi týmy, tak zároveň poskytuje prostor pro nerušenou práci.

„V Praze se mnohá velká administrativní centra, která byla postavena před dvaceti lety, dostávají do fáze, kdy je u nich nutná rekonstrukce. Stále častěji se budeme setkávat s proměnami zastaralého v moderní,“ říká Jana Vlková, ředitelka oddělení workplace advisory v poradenské společnosti Colliers. Velký důraz se bude podle ní klást na udržitelnost budov.

Hlavním trendem bude podle Vlkové propojení společných prostor s venkovním prostředím a multifunkčnost kanceláří i samotných administrativních budov, které nabídnou prostor pro veřejnost, ať už v podobě obchodů, restaurací, nebo škol. Přízemí budov bude podle ní veřejné a živé s otevřenými kavárnami a dalšími podniky, podobně jako vysokoškolský kampus. Zmizet tak mají turnikety a budovy mají být průchozí i pro veřejnost. Zaměstnanci mají dostat variabilnější pracovní prostředí s moderními technologiemi. Velkou roli podle ní hraje akustika, zeleň, materiály a barvy.

Zajímavou rekonstrukcí prošla nedávno například budova Elektrických podniků v pražských Holešovicích. Ohromná funkcionalistická budova u rušného nájezdu na Hlávkův most se po téměř osmdesáti letech používání dostala do dezolátního stavu. Byla nutná kompletní výměna obvodového pláště a celková obnova skeletu.

„Dlouholeté přípravy nám pomohly nejen po technické stránce, ale díky tomu, že jsme se seznámili i s tím nejmenším detailem budovy, jsme mohli zachovat historický odkaz v co možná nejvyšší míře,“ vysvětluje Marek Tichý z architektonického studia TaK Architects, který rekonstrukci vedl. Prvorepublikové řešení kancelářských prostor se podle něj tolik nevzdaluje současným trendům.

„Škodův palác, Bílá labuť, Dům odborových svazů. Z meziválečného období pocházejí slavné obchodní paláce, které neměly nosný administrativní účel a vyznačovaly se svou multifunkčností. Kromě klasických kanceláří se v nich nacházely například konferenční sály a prostory pro volnočasové aktivity. Byla to místa, která zkrátka žila nonstop,“ popisuje Tichý.

Velkou rekonstrukcí projde i komplex Emauzy nedaleko Karlova náměstí, kde sídlí pražský magistrát, Institut plánování a rozvoje a Centrum architektury a městského plánování. Komplex tří budov propojených atriem z konce šedesátých let zamýšlel jeho autor Karel Prager jako otevřený multifunkční prostor.

„Bohužel tyto plány byly jen částečně naplněny a kanceláře v podobě oddělených kójí korespondovaly se standardem tehdejší doby. Navíc se s postupem času z kapacitních důvodů přesouvaly na nevyhovující místa, která původně sloužila úplně jiným účelům, například jako servisní místnosti,“ popisuje Benedikt Markel z architektonického studia IXA.

Rekonstrukce, která má začít příští rok, by měla vyřešit nevyhovující uspořádání i nehospodárnost celého objektu. Bude se muset například kompletně vyměnit obvodový plášť. „Kanceláře chceme umístit do všech podlaží i podnoží, což podtrhne velkorysost celého areálu. Vzdušnost vstupních hal, bohatost materiálů a další, to vše jsou prvky, které chceme zachovat v maximální autenticitě,“ upřesňuje Markel.