Sklepy máme deset metrů nad hlavou. Ražba tunelů pro metro D rychle postupuje

Nejmenší stanice ze všech Olbrachtova se atypicky stáčí do oblouku, aby se vyhnula budovám nad zemí.

Nejmenší stanice ze všech Olbrachtova se atypicky stáčí do oblouku, aby se vyhnula budovám nad zemí. Zdroj: Dominik Kučera E15

Šachta pro výstavbu stanice Olbrachtova
Na důlní práce dohlížejí všudepřítomné sochy svaté Barbory, ochránkyně horníků.
Do šachty se pracovníci i novináři dostávají v kleci, kterou spouští portálový jeřáb.
Šachta na Olbrachtově je hluboká 29 metrů.
Do šachty se pracovníci i novináři dostávají v kleci, kterou spouští portálový jeřáb.
46
Fotogalerie

Je to pravděpodobně největší stavební dílo v hlavním městě od dokončení tunelového komplexu Blanka. Uprostřed rušné pankrácké planiny v blízkosti mnoha obytných i kancelářských budov razí trojice stavařských firem ze tří směrů první tunely metra D. Redakce E15 dostala možnost sfárat do všech tří děl, kde se nepřetržitě pracuje na prvním úseku mezi přestupní stanicí Pankrác a novou stanicí Olbrachtova.

Obyčejné povrchové staveniště to není od prvního pohledu. Tady uprostřed rušné metropole zejí do země tři ohromné těžební šachty s koloritem všudypřítomných havířských zvyklosti. Na pracovníky dohlížejí sošky svaté Barbory, patronky horníků. Jestli jsou dělníci v šachtě, anebo na povrchu, lze jednoduše zjistit z klasické tabule s kovovými známkami s číslicemi na háčku, které označují jednotlivé pracovníky. Žádná digitalizace, žádné papírování.

„To je prostě nejlepší systém, nikdo nic lepšího nevymyslel,“ říká technický pracovník Hochtief Martin Lichtenberg. Pracuje na největším ze tří stavenišť nedaleko stanice metra Pankrác na lince C.

Šachta tu byla vyhloubená už dříve kvůli geologickému průzkumu a teď se z ní razí na obě strany směrem ke stanicím Pankrác D i Olbrachtova. Fasujeme holínky, vesty, přílby a sebezáchranný přístroj a vydáváme se do zablácených hlubin ražených tunelů. Pracovník v bagru, který nakládá zeminu, zkušeně projíždí kolem a rychle dokončuje svoji práci. „Máme nepřetržený provoz, denní, noční, soboty, neděle. Sedm dní dělají kolegové dvanáctky a sedm dní jsou doma,“ vysvětluje Lichtenberg. Pro společnost Hochtief pracuje osmdesát lidí, vždy osm ve směně.

Co je sebezáchranný přístroj

„Je to pro případ, že by začal hořet nějaký stroj, ze kterého by začaly unikat toxické látky. A kdyby začal hořet někde u ústí šachty, tak vám nezbývá, než tamtudy jít. Tahle krabička umí asi padesát minut vyvíjet kyslík. Vyndá se z toho špunt na nos a ústenka jako u šnorchlu, kterou si vložíte do pusy. Má to jedinou drobnou nepříjemnost. Kyslík vzniká chemickou reakcí a ten vzduch, který budete dýchat, bude mít nějakých 35 stupňů. Lidé pak mají pocit, že se tam děje něco špatného, ale je to tak správně. Kdyby vzduch teplejší nebyl, bylo by s přístrojem něco špatně a šlo by vám o život,“ vysvětluje stavbyvedoucí Jiří Břichňáč z firmy Subterra.

Sebezáchranný přístroj, který dostávají návštěvníci staveniště metra D.Sebezáchranný přístroj, který dostávají návštěvníci staveniště metra D.|Nguyen Thuong Ly E15

Bagr i trhaviny

Z dalších směrů postupují z každé šachty společnosti Subterra a Strabag, které spolu s Hochtiefem vyhrály zakázku na realizaci prvního úseku metra. Každý razí jinou metodou. Zatímco Hochtief a Strabag pracující na nové stanice metra Olbrachtova využívají bagry, případně sbíjecí kladivo, Subterra zeminu odpaluje. Pracuje na přístupovém tunelu k budoucí stanici Pankrác D, kde jsou výrazně tvrdší horniny.

„Až teď odejdeme, přijdou pánové s vrtačkami, navrtají díry, naládují to trhavinami a dojde k odstřelu. Následně se rubanina odveze, přijdou sem pracovníci, kteří výrub vyloží po obvodu svařovanou sítí, kterou podepřou výztužným rámem a následně se to celé zastříká rychleschnoucím betonem,“ vysvětluje stavbyvedoucí Jiří Břichňáč, podle kterého se tak postupuje až o dva metry denně.

Na konci tunelu se už díváme na budoucí vlakové tunely, do stanice Pankrác  zbývá 75 metrů, na druhou stranu 130 metrů. Současně se pracuje na instalaci rozsáhlého technologického a vzduchotechnického zázemí, které bývá očím cestujících skryté.

Kdo by hledal mohutné štíty, které před více než deseti lety razily prodloužení metra A, byl by zklamán. „Razicí štít má jednu velkou nevýhodu. Umí bourat pouze kulatý profil a umí jet jenom rovně. Neumí udělat zatáčku a ohnout se na krátkém poloměru, jaký tu potřebujeme,“ říká Břichňáč. „Razicí štíty se tedy standardně používají na železniční nebo silniční tunely, které navíc musejí být dlouhé. Štít totiž pořídíte řádově za půl miliardy, takže se vyplatí až od takových tří kilometrů,“ odhaduje stavbyvedoucí.

Štíty s familiárními jmény Tonda a Adéla, které razily metro A a chystaly se i na metro D, však po letech odkladů zřejmě zůstaly rozebrané ve skladu Metrostavu. Firma se k jejich osudu odmítla vyjádřit. Dnes je to každopádně zastaralá technologie.

Ražení pod budovami a mosty

V širokých podzemních chodbách rychle ztrácíme orientaci. „Teď se nacházíme pod budovou Avastu. Nad vrcholem této klenby se po deseti metrech nacházejí jejich sklepy,“ popisuje Břichňáč. Za chvíli jsme už pod rušnou magistrálou, kde se stavaři zavázali k opatrnému postupu, aby sedání stavby nepoškodilo mosty na povrchu.

Dávnou minulostí jsou doby, kdy se kvůli metru rozkopalo celé Václavské náměstí, ale ani nyní se nestaví na periferii, takže se obyvatelé musejí potýkat se stavebním hlukem a značnou prašností. Jedno ze stavenišť nad budoucí stanicí Olbrachtova zakrývá alespoň protihluková hala, protože přístupová šachta leží uprostřed husté zástavby. Nástupiště tak bude mít jednu zvláštnost, bude se stáčet do oblouku, aby se vyhnulo domům.

„Potřebujeme, aby stanice byla co nejmenší, vyhnula se nadzemní zástavbě a zároveň správně nasměrovala tunely do Krče,“ vysvětluje vedoucí projektu Olbrachtova Václav Dohnálek ze společnosti Strabag. Pracovníci tam zatím jen hloubí šachtu na severním okraji budoucího nástupiště, kde jednou budou pojízdné schody. Na stavbě i na okolních domech jsou čidla, kterými sledujeme chování díla, jeho sedání a měříme i hluk.

Video placeholde
Jak vypadá výstavba metra D • Dominik Kučera

Je to ovšem jediná protihluková hala, další dvě šachty chrání jen protihlukové stěny. U největší stavby v blízkosti současné stanice Pankrác v ulici Na Strži se přitom nachází velký panelák se stovkami obyvatel. „Často tu na nás volají policisty, ale my s tím nic neuděláme,“ krčí rameny dělníci. Až se tunely propojí, stavaři budou moci pro odvoz rubaniny a dopravu betonu využít šachtu Subterry u budovy Avastu, která by obyvatele Pankráce neměla tolik obtěžovat.

Zemina na golfové hřiště

Z každé stavby se odčerpají tisíce kubíků vody, které se po očištění vracejí do vodovodního řadu. S vytěženou zeminou ze zatím 1,6 kilometru dlouhých tunelů to ale není tak snadné. Subterra a Strabag ji vyvážejí směrem na Český Brod. „Kdo hrajete golf, budete mít nové golfové hřiště z toho, co se tady vyrube,“ říká s úsměvem stavbyvedoucí Břichňáč. „Až uvidíte někde za Prahou nové kopce, je to od nás. Vezměte tam děti sáňkovat,“ dodává jeho kolega z Hochtiefu Lichtenberg.

Město hledá zhotovitele dalšího úseku metra D z Olbrachtovy do stanice Nové Dvory, do soutěže se opět přihlásilo sdružení Hochtief, Subterra a Strabag. Začít stavět by se mělo na podzim. Praha kromě toho připravuje veřejnou zakázku na pořízení více než šedesáti automatizovaných vlaků bez řidiče, které budou obsluhovat linku metra D a do budoucna i linku C. Vozy budou průchozí a díky automatizaci by se měly zkrátit intervaly mezi spoji.