Strabag odešel z projektu větrných elektráren v Severním moři

Větrný park na moři

Větrný park na moři Zdroj: priroda.cz

Přední evropský stavební koncern Strabag, který působí i v České republice, nebude stavět větrné parky v německém Severním moři. Rozhodlo o tom vedení skupiny se sídlem ve Vídni.

Řada legislativních i technických nejasností přinutila stavební společnost Strabag k tomu, aby se stáhl z účasti na plánované výstavbě větrných parků v Severním moři. „Proti mluví příliš mnoho důvodů, od nejasné právní situace a nejisté budoucnosti energetické politiky na německém trhu po chybějící úložné technologie pro elektřinu z obnovitelných zdrojů a neexistující přepravní možnosti energie od výrobce ke spotřebiteli,“ odůvodnil rozhodnutí předseda představenstva Hans Peter Haselsteiner. Verdikt neinvestovat za těchto podmínek stovky milionů eur nedělá čáru přes rozpočet české odnoži Strabag, která patří k předním hráčům na tuzemském trhu. „Pro tento projekt se počítalo s technologiemi v mořských mělčinách, což se týká německých a rakouských aktivit, ne českých,“ uvedla mluvčí Edita Novotná. Mateřský Strabag původně plánoval, že vynaloží nemalé prostředky na vybudování továrny a speciálních plavidel na přepravu betonových těžkotonážních dílů pro offshorové větrné parky, tyto komponenty navrhl a chtěl sám produkovat. Jinak to vidí konkurent Hochtief, který rovněž zaměstnává české stavbaře. „Offshore zůstává pro nás důležitým byznysem, vidí v něm velké příležitosti,“ řekl Handelsblattu jeden z mluvčích koncernu.

Rozvoji brání rizika

Kvůli rizikům pro provozovatele a přenosové firmy jsou dosud ve výstavbě nebo chodu na pobřeží Německa jen nečetná zařízení na získávání proudu z větru. Eneregtická společnost RWE už z tohoto důvodu zpochybnila dosažení obchodních cílů, které si v této branži stanovila. Především pro severní Německo je přitom větrná energie a její dodávky mimořádně důležitou záležitostí.

Strabag je s tržbami 14,33 miliard eur evropskou stavební pětkou. Značka je známá svými masivními expanzemi v regionu východní Evropy. Dává práci skoro 77 tisícům lidí, z toho více než 2000 v Česku.