Na stavební povolení čeká projekt Sousedství, který plánuje postavit královéhradecký developer Noho ve čtvrti Kukleny v Hradci Králové. Na první pohled jeden z mnoha projektů, který přemění zanedbaný areál bývalé koželužny na sto padesát bytů, je ale v několika ohledech pokrokový. Developer chce vytvořit první energetickou komunitu v Česku, v níž budou rezidenti sdílet energii vyrobenou fotovoltaickými panely a tepelnými čerpadly. Díky tomu by se měla čtvrť stát uhlíkově neutrální.
„V projektu cílíme na uhlíkovou neutralitu za provozu. Primárním zdrojem energií bude fotovoltaika a hlubinná tepelná čerpadla. To bude obohaceno o trafostanici s připojenými bateriemi, kam se budou ukládat přebytky z fotovoltaiky během slunečných dnů,“ upřesňuje zakladatel firmy Noho Tomáš Vrbický.
Pouze vlastní vyrobená energie ale nebude zejména kvůli výkyvům v síti na plné pokrytí stačit. Částečným zdrojem proto bude energie z větrných elektráren z distribuční sítě. „Co se týče plynu, ten by měl pohánět pouze záložní plynové kotle, které se zapnou jen v případě extrémně nízkých teplot,“ dodává Vrbický. Jinak by totiž mohlo dojít k přehřátí čerpadel.
Právě sdílení vyrobené energie mezi všemi rezidenty je klíčem k co největší efektivitě. „Aby dávaly solární panely pro bytové domy smysl, je potřeba maximum vyrobené energie ihned spotřebovat,“ vysvětluje Jan Vysloužil ze Svazu českých a moravských bytových družstev, který spravuje přibližně pětinu bytového fondu v Česku.
K tomu v královéhradeckém projektu pomůže sdílená aplikace s indikátory aktuálního stavu energie a jejího využívání jednotlivými bytovými jednotkami. Developer se navíc spojil se špičkovými výzkumnými organizacemi v čele s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT a dalšími dvěma univerzitami z Finska a Španělska, které budou vyvíjet demoverzi softwaru pro sběr dat z inteligentních a energeticky nezávislých budov.
„V projektu máme v plánu zkoumat data měřená u výroby a spotřeby tepla a elektřiny, která ukrývají nespočet možných využití a příležitostí pro optimalizaci,“ přibližuje zakladatel firmy Noho. Data by měla v budoucnu sloužit vývoji a pilotování digitálních nástrojů, jako je například Building Management System (systém pro kontrolu a řízení technického vybavení budov – pozn. red.), které pomohou v designování a řízení dalších uhlíkově neutrálních čtvrtí.
Komunitnost projektu nespočívá pouze ve sdílení energií. V plánu například je, že obyvatelé budou mít k dispozici sdílené auto i sdílené prostory pro společné aktivity. Na budoucích obyvatelích zůstane rozhodnutí, jak se prostory využijí. „Může to být například společenská místnost, dílna či komunitní kuchyň. Chceme ale, aby si o tom obyvatelé rozhodli sami tak, jak to bude vyhovovat jejich potřebám,“ dodává Vrbický.
Osm samostatně stojících budov s celkem 150 byty vznikne ve dvou etapách. První z nich by developer rád zahájil zhruba za rok, kdy očekává i získání stavebního povolení. Předání hotových bytů pak plánuje na rok 2026. Na první etapu pak plynule naváže druhá, jejíž výstavba potrvá ještě další dva roky. Náklady na výstavbu nechtěl developer blíže komentovat. Uvedl pouze to, že se výrazně neliší od konkurenčních projektů.
Na stejný cíl, tedy nezávislost na fosilních palivech, cílí i Praha s připravovanou čtvrtí v Bubnech a Zátorech v okolí budoucí Vltavské filharmonie. Ta by měla být první čtvrtí plně zásobovanou teplem i chladem získaným z odpadních vod. Díky napojení na připravované energocentrum na Císařském ostrově bude celou čtvrť zásobovat šest až dvanáct vysokokapacitních tepelných čerpadel.
„Z energetického hlediska to vnímám jako jeden z nejvýznamnějších projektů Prahy,“ říká náměstek primátora pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček. Podrobnou studii pro město zpracoval inženýrský atelier PPU. Praze ale nejspíš královéhradecký developer primát neutrální čtvrti sebere, i když s výrazně menším projektem. Zatímco pražská čtvrť se stane domovem pro zhruba 25 tisíc obyvatel, ta v Hradci Králové vytvoří komunitu o zhruba pěti stech lidech.
