Ředitelé na Západě se více než pandemie bojí hackerů, ukázal průzkum

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: pexels

Boj s pandemií koronaviru naplno zuří na celé planetě. Jednotlivé státy očkují své obyvatele a počítají dny, kdy by se život měl vrátit do „normálu“. Ačkoliv stále vládne napětí, generální ředitelé světových firem se v průzkumu poradenské společnosti PwC shodli, že světová ekonomika oproti roku 2020 zrychlí. A hned za pandemií označili za největší hrozbu pro podnikání kybernetické útoky. 

Do průzkumu CEO Survey se během ledna a února 2021 zapojilo 5050 ředitelů firem z více než stovky zemí světa. Optimistický výhled pro rok 2021 z pohledu globální ekonomiky vyjádřilo 76 procent z nich. Zároveň se meziročně zvýšilo i sebevědomí ředitelů, pokud jde o růst výnosů vlastní firmy. V horizontu jednoho roku rozhodně očekává růst výnosů 36 procent ředitelů a během tří let potom 47 procent. To jsou nejlepší hodnoty od roku 2019, respektive 2018.

„Roli v těchto předpovědích samozřejmě hraje nízká srovnávací základna loňského roku, v němž podle odhadů světová ekonomika poklesla o 3,5 procenta. Výsledek průzkumu je ale potřeba vnímat jako velmi nadějnou zprávu. A to zvláště v období, kdy pandemie stále ohrožuje zdraví obyvatel a zároveň způsobuje pokles ekonomické úrovně,“ komentuje výsledky řídící partner PwC ČR Jiří Moser.

Obavy z kyberútoků

Průzkum však přinesl i některá méně optimistická data. Celkem 52 procent respondentů uvedlo, že se velmi obává některé z hrozeb s potenciálem výrazně ovlivnit růst jejich firmy. Logicky jde o spojitost s rokem 2020 a pandemií koronaviru. 

Mezi potenciálními hrozbami pandemie z první příčky sesadila přílišnou regulaci, která žebříčku hrozeb vládla nepřetržitě od roku 2014. Nyní se přeregulovanosti ekonomiky obává 42 procent ředitelů. 

Velké obavy ředitelé nově vyjadřují v případě kybernetických hrozeb, takto odpovědělo 47 procent z nich. To je celkem o 14 procentních bodů více než v loňském roce. Nejvíce se těchto kybernetických útoků obávají manažeři v Severní Americe a západní Evropě, kde se dokonce obava z kyberútoků umístila na prvním místě, i před dopady pokračující pandemie. Naopak nejméně si hrozby spojené s kybernetickou bezpečností připouštějí ředitelé z regionu střední a východní Evropy, kteří toto riziko řadí až na desáté místo. Dalšími významnými kategoriemi hrozeb na vzestupu jsou obava z rostoucí daňové zátěže a dezinformace.

„S postupující digitalizací ekonomiky je logické, že kybernetická bezpečnost nabývá na významu. V Česku i ve světě se nacházíme v situaci, kdy se obrana digitálních technologií stává otázkou veřejného zdraví a dostupnosti základních životních potřeb. Nedávné útoky na české nemocnice nebo americkou čističku pitné vody jsou toho příkladem. Smutné je, že navzdory vzrůstajícímu povědomí stále existuje mnoho organizací, jejichž kyberbezpečnost je postavena na přežitých paradigmatech. Jedním z takových je totální obrana perimetru či vnímání prevence jako všespásné ochrany. Společně s vratkým základem v podobě zastaralých technologií, chybějících investic do lidských zdrojů a změny myšlení budou tyto organizace nadále selhávat,“ vysvětluje situaci partner PwC zodpovědný za kybernetickou bezpečnost Tomáš Kuča.

Nové investice? Přednost dostane digitální transformace

Pandemie koronaviru urychlila – i kvůli protiepidemickým opatřením, lockdownům či práci z domova – vývoj v oblasti digitálních řešení, umožňující práci distančně či bezkontaktně. Podle průzkumu mezi řediteli bude tento trend pokračovat.

Digitální transformace firem je totiž oblastí, do které plánují v následujících třech letech nejvýrazněji navýšit své investice. Vysoký růst investic plánuje 49 procent ředitelů a 34 procent z nich předpokládá alepoň mírný růst investic.

„Pandemie od začátku nutila firmy urychlit zavádění nových technologií a svou digitalizaci jako takovou. Protože se zpravidla jedná o efektivní řešení, lze předpokládat, že firmy u tohoto trendu zůstanou a budou ho dále rozvíjet. Je však důležité mít na paměti, že nestačí nakupovat pouze technologie, ale je naprosto nezbytné investovat i do schopností zaměstnanců s těmito technologiemi pracovat. Bez toho je v podstatě nemožné potenciál nových technologií využít,“ komentuje partner PwC Jiří Zouhar.

Na druhém místě v žebříčku zamýšlených investic se umístila opatření, která mají přinést úspory díky své efektivitě. Do nich plánuje výrazně navýšit investice 32 procent ředitelů. Na třetím místě jsou potom investice do kybernetické bezpečnosti a ochrany osobních údajů, kde se na výrazné navýšení chystá 31 procent šéfů firem.