Cash is king, říká Martin Kešner, investiční ředitel J&T Ventures a zároveň zakladatelem soutěže Vodafone Nápad roku, Martinem Kešnerem, jsme si povídali o startupech a investicích do nich.</textarea></div></div></div><a href= | E15.cz

Cash is king, říká Martin Kešner, investiční ředitel J&T Ventures

Patrik Borýsek

S investičním ředitelem J&T Ventures a zároveň zakladatelem soutěže Vodafone Nápad roku Martinem Kešnerem o prostředí kolem startupů a investicích do nich. Co potřebují začínající podnikatelé pro úspěch? „Selský rozum, kupecké počty a prošoupat si botičky,“ říká. 

Jaký je dle vás recept na úspěšný startup?

Neexistuje univerzální recept, každý podnikatel vaří s tím, co má k dispozici, schopnost improvizace je žádoucí. V zásadě to vychází z osoby zakladatele, kdo je, co umí, koho zná. Tipů, jak úspěšně začít podnikat, je na internetu řada, doporučuji především zahraniční zdroje. Předpoklady k úspěšnému projektu bych shrnul třemi pojmy: selský rozum, kupecké počty a prošoupat si botičky. Zajímavé jsou statistiky – ty dokládají, že podnikateli, který úspěšně prodal svoji první firmu, se nijak nezvyšuje šance na úspěch v rámci druhého byznysu oproti zakladatelům, kteří stavějí svůj první startup. Úspěch v podnikání nelze tak jednoduše replikovat, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Co byste poradil začínajícím podnikatelům, podnikatelkám?

Z rozhovorů se začínajícími podnikateli v rámci panelových diskuzí či konzultací vnímám, že se primárně soustředí na produkt či konkurenci. V tom počátku opomíjejí svoji osobu, schopnost nadchnout sebe i druhé, či nemají jasno, čeho jsou ochotni se v rámci podnikání vzdát. Po osobní stránce bych doporučil, aby si každý zvolil oblast, která ho baví a naplňuje, vše ostatní se potom jednodušeji překonává. Neberete to jako práci, ale jako koníček. Z pohledu byznysu je důležité zvolit si rostoucí, dostatečně velký trh, řešit reálnou potřebu jednotlivců či firem, za kterou jsou ochotni zaplatit. Již od začátku klást co největší důraz na cash flow. Nicméně zásadní je exekuce projektu. Mít fokus, vykonávat věci postupně a budovat tým.

V začátcích je potřeba trpělivost a vytrvalost. Na druhou stranu je dobré nastavit si nějaký časový horizont a milníky, kterých bych chtěl dosáhnout. Zhruba po roce s čistou hlavou vše vyhodnotit, zda jsem dosáhl na stanovené mety. Rozhodnout se skončit ve správný čas je rovněž umění. Zde vidím jako nebezpečný pozitivní sebeklam začínajících podnikatelů, že jim mnohdy jejich nejbližší okolí nenastavuje realistické zrcadlo. Sebereflexe a zpětná vazba od nezaujatého okolí jsou velmi přínosné.   

V čem mají české startupy či jejich zakladatelé nedostatky?

Z více než desetileté zkušenosti vidím největší rezervy v oblasti sales, finančním řízení a v nastavení organizace, tak aby zvládla růst a expanzi na další trhy v relativně krátkém čase. V oblasti prodeje zakladatelé často postrádají vytrvalost a houževnatost. Nejsou dostatečně hladoví a dychtiví uzavírat kontrakty. Mrzí mě, že někteří neumějí dostatečně prodat sebe či svůj projekt, například v těch pětiminutových prezentacích porotě či v následné diskuzi. A přitom mají zajímavý produkt a čísla. Při představě, že se tomu děje i při obchodních jednáních, tak přicházejí o potenciální zákazníky. Ve sportovní terminologií lze říct, že zakladatelům chybí načasování formy na hlavní závod.  

Co porota soutěže Vodafone Nápad roku u projektů posuzuje?

Patnáctičlenná porota složená z podnikatelů, manažerů, investorů a novinářů hodnotí projekty dle čtyř hlavních kritérií. Prvním z nich je proveditelnost projektu, zda má reálnou šanci uspět nejen na českém, ale i na zahraničních trzích. Dále dosažené výsledky, čísla. Třetí kritérium je inovativnost a pak tým. Že zakladatelé mají vizi a schopnost rychlé exekuce.  

Zmínil byste tři projekty ze všech ročníků dohromady, kterým se podařilo prorazit a mohou tak být inspirací a motivací pro podnikatele v začátcích?

Je těžké z 1804 projektů zmínit tři. Inspirativních zakladatelů a projektů za těch dvanáct let byl nespočet. Mezinárodně se prosadily projekty Spaceti, Neuron soundware, Sense Arena. Ty získaly významné zahraniční zákazníky. Například Daytrip v době účasti v Nápadu roku působil ve třech zemích a nyní po třech letech operují na 4 kontinentech ve více než 60 státech. Zajímavé podnikatelské příběhy píší zakladatelé Skinners a aplikace Záchranka, kteří bez výrazných externích investic rovněž významně vyrostli a přesáhli hranice ČR.

Pracujete také pro J&T Ventures. Do jakých startupů fond investuje a jaké z toho máte postřehy?

Uplynulých šest let správy fondu nám ukázalo, jak je tato oblast investic značně dynamická. Nejen v oblasti neustálého rozvoje technologií a jejich většího uplatnění, ale i co se týče samotných firem, týmů, které jsou nositeli těchto změn. Nutnost adaptace, očekávat neočekávané a schopnost improvizace jsou základní předpoklady zakladatelů, ale i investorů, kteří růst a rozvoj daných byznysů kapitálově podporují. V rámci fondu J&T Ventures nás zajímají všechny projekty, kde můžeme přinést přidanou hodnotu mimo peněz. Kde můžeme zúročit naše znalosti, kontakty a najít vhodné synergie s dalšími firmami. Z geografického hlediska nás zajímají projekty především ve střední a v jihovýchodní Evropě.

Kolik má J&T Ventures aktuálně investic?

V portfoliu máme 13 technologických společností ze čtyř evropských zemí. V prvním fondu do devíti portfoliových firem investovalo v dalších kolech 28 investorů. Fondy, strategičtí partneři či angel investoři. Souhrnně přes 900 milionů korun. Loni jsme realizovali dva úspěšné exity. Ve společnosti Dateio jsme prodali náš podíl Erste Group a Air Bank. Druhý exit byl prodej minoritního podílu ve společnosti Dotykačka.

Jaký je poměr uchazečů o investici versus těch, kteří získali investici?

Obecně je ta konverze relativně nízká. Ročně vidíme přes tisíc projektů a zainvestujeme jednotky. Jsme aktivní v porotách startupových soutěží, na konferencích, spolupracujeme s akcelerátory, hodně zakladatelů nás kontaktuje napřímo. S covidem značně vzrostla aktivita i západoevropských startupů, kterým vypadlo financování. Ten poměr ovlivňuje fakt, že většina projektů neumí dostatečně prokázat hodnotu pro své zákazníky či jsou mimo náš investiční fokus.  

Jakými financemi fondy disponují?

V rámci dvou fondů spravujeme jednu miliardu korun.

Působí J&T Ventures čistě jako seed investor, nebo dělá i jiné investiční fáze?

Z pohledu fáze investic se pohybujeme v oblasti pre-seed, seed a series A. Velikost investice do jednoho projektu máme nastavenou mezi pěti až sedmdesáti miliony korun. Nejsme finanční investor, aktivně pomáháme zakladatelům s budováním firmy a se zahraniční expanzí. Otevíráme nové obchodní příležitosti, pomáháme s nalezením talentů a se zajištěním dalších investičních kol.

V čem je rozdíl mezi investory do startupů v Česku a na Západě, například v USA?

Rozdíl je v rozvinutosti trhu a v tradici. První VC fondy v ČR vznikly zhruba před patnácti lety. V USA v padesátých letech minulého století a nyní jich je více než tisíc, oproti tomu v ČR jich máme nižší desítky. Zahraniční investoři se více specializují jak v rámci sektorů, tak jednotlivých investičních fází. Větší konkurence mezi fondy v USA s sebou nese tlak na vyšší valuace firem, vyšší prvotní investice. Investoři mají strach, že přijdou o zajímavou příležitost. Z pohledu angel investorů je jich v ČR menší počet ve srovnání se zahraničím a nejsou tak funkční sítě těchto investorů. Čeští business angels jsou relativně mladší. Z našeho průzkumu vyplynulo, že jejich průměrný věk je kolem 40 let. Ve Francii nebo Velké Británii podle statistiky European Business Angels Network je to 55 let. V Česku jsou tedy mladší a rekrutují se z homogennější skupiny, především z IT sektoru.

Proč nejčastěji startup neuspěje?

V rámci Nápadu roku jsme sledovali po dobu pěti let 52 startupů. Jako hlavní důvody k ukončení činnosti firmy téměř polovina uvedla špatné finanční řízení a nedostatek kapitálu. Rozpad týmu byl důvodem ukončení jedné třetiny projektů a pětina uvedla nefunkční byznys model. Z osobní zkušenosti vidím jako hlavní nedostatky, že řada startupů řeší problémy malé skupiny lidí či bojují se získáním kritické masy zákazníků. Dalším důležitým faktorem je načasování – projekt předběhne dobu či již existuje. Průzkum mezi americkými IT startupy jako nejčastější tři důvody neúspěchu uvádí finanční problémy, nedostatek informací a kompetencí. Vnější faktory se na neúspěchu podílejí minimálně, což se změní s příchodem covidu. Dnešní situace jen potvrzuje fakt, že cash is king.  

startupy mnohdy nedokáží takzvaně pivotovat. Jak to dělat dobře?

Pivotování se týká změny strategie. Testování nových věcí v rámci produktu či obchodního modelu s cílem získat zpětnou vazbu. Účelem je objevit nové příležitosti k růstu. Hledání nových zákaznických segmentů či využití jiných technologií. Zásadní je kontinuální spolupráce se svými uživateli či zákazníky. Pochopení jejich chování, jak a proč používají náš produkt. Je to neustálé provádění experimentů, měření, ověřování předpokladů na základě získaných dat. Kontinuální testování a učení. Jedná se o koncept metodiky Lean Startup. Je k tomu řada publikací a elektronických zdrojů, které jednotlivé etapy názorně popisují.

Martin Kešner

Aktivně se věnuje propagaci podnikání mezi mladými lidmi a podpoře začínajících podnikatelů. V roce 2008 spoluzakládal Institut rozvoje podnikání. Před dvanácti lety založil startupovou soutěž Vodafone Nápad roku. Působí ve venture capital fondu J&T Ventures na pozici investičního ředitele. Je členem boardu akcelerátoru xPORT VŠE a mentor Laboratoře Nadace Vodafone. Vystudoval VŠE v Praze, kde byl deset let členem katedry managementu. Obhájil disertaci na téma Business Angels v ČR. Relaxuje při hraní ledního hokeje, lyžování či na snowboardu. Obdivuje hory v jakémkoliv ročním období.

 

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!