Investoři do start-upů se krize nebojí, doufají v inovační potenciál

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: profimedia.cz

Velké množství volných peněz na trhu a silná ekonomika s sebou nese rekordní množství příležitostí, kam výhodně uložit peníze. Shodují se na tom čeští investoři. Neobávají se ani případné krize, jejíž obrysy jsou podle ekonomů stále jasnější. 

Deset milionů dolarů dostal v únoru český start-up Productboard, na investičním kole se přitom významně podíleli také čeští investoři Index Ventures, Credo Ventures, Reflex Capital a Rockaway Capital. Již v minulosti přitom do stejné firmy vložily milionové částky. Dokazují tím, že peněz na trhu je stále dostatek.

„Počet investičních možností do start-upů neustále roste,“ říká Vladislav Jež z Credo Ventures, podle kterého by přitom příležitostí mohlo být ještě víc. Chybí však dlouholetá tradice i spolupráce s univerzitami, která by mohla mladým firmám v raných fázích pomoci.

To také znamená, že se přiostřuje situace mezi samotnými investory. „V Česku je spousta dobrých nápadů, a vzniká prostor pro fondy, které se zaměřují na nejmladší firmy,“ říká investor Pavel Brabenec ze Startec Ventures. Také proto už nyní start-upy nevybírají možné investory pouze na základě poskytnutých financí, ale podle Daniela Šenkýře z Keiretsu Fora se stále více bere ohled na takzvané smart money – tedy aby s sebou investor přinesl do firmy také know-how.

Ani nejnovější hráči na trhu se přitom možné finanční krize zatím nebojí, hlavně proto, že případnou krizi vidí jako potenciál. „Inovativní technologické firmy jsou pro korporace výzvou a zároveň flexibilnější alternativou,“ vysvětluje Brabenec. S tím souhlasí i Vladislav Jež z Credo Ventures, podle něhož v době krize korporace běžně sahají pro řešení externích technologických firem a start-upů.

Ekonom David Marek ze společnosti Deloitte přesto nadšení start-upistů mírní. „Investice do těchto firem jsou ze své podstaty velmi rizikové. Je ale pravdou, že v průběhu krize riziko krachu start-upů už neroste takovým tempem, jako u zavedených firem,“ dodává Marek.

Dekádu staré zkušenosti

Obdobné zkušenosti se start-upy přitom přinášejí i zahraniční ekonomové, kteří bedlivě zkoumali situaci v průběhu minulé finanční krize. „Mnoho chytrých mladých lidí by v průběhu růstu získalo místo v korporátu, krize je ale donutila přijít s vlastními nápady,“ uvedl pro The Guardian Vikas Shah z MIT. To dokazují také britské statistiky, podle nichž se právě kolem konce roku 2008 vyrojilo velké množství mladých firem, jejichž tržby nyní běžně dosahují desítek milionů dolarů.

Trh plný peněz však nemusí automaticky znamenat, že by start-upy měly růst právě tak, jak jim jejich finanční možnosti dovolují. Jak uvádějí Financial Times, investoři hojně doporučují, aby mladé technologické společnosti začaly schraňovat větší množství hotovosti. Zatímco běžně se jedná o zásoby na rok provozu, nyní se může jednat až o dvojnásobek.

„Pravděpodobnost toho, že v dalších letech získají start-upy refinancování, se snižuje,“ uvedl pro Financial Times Klaus Hommels ze společnosti Lakestar. Přesto mohou být perspektivní start-upy v lepší pozici než během krize před deseti lety. Ve srovnání s rokem 2008 se totiž výše investic do venture kapitálu v USA téměř zečtyřnásobily, v Evropě se jedná skoro o trojnásobek.