Productboard patří mezi nejúspěšnější české technologické startupy a má nakročeno k valuaci ve výši přes miliardu dolarů, tedy hranice pro takzvané „jednorožce“. Pobočky má firma kromě Prahy ještě v Silicon Valley a v Kanadě. „V digitálním světě není produkt nikdy hotový. Vždycky se něco dá vylepšit. Nyní pracujeme na tom, aby Productboard dobře fungoval i v těch největších firmách,“ říká jeden ze dvou spoluzakladatelů Productboardu, Daniel Hejl.
Jak na vaši firmu dopadla pandemie koronaviru?
Náš růst na jaře dočasně zpomalil, protože hodně zákazníků najednou muselo řešit urgentnější problémy. Například jakým způsobem přejít na distribuovanou práci a home office. Od té doby se vracíme na stejný růst, jako byl před tou krizí.
Kolik lidí dnes Productboard zaměstnává a jak máte rozdělené vůdčí role ve firmě s druhým spoluzakladatelem Hubertem Palánem?
Kolem dvou set lidí. Hubert je CEO firmy a samozřejmě má na starosti všechno. Já pomáhám jednak s řízením celé pražské kanceláře jako general manager a k tomu se primárně zajímám o vývoj nových věcí, nových produktů a služeb.
Productboard má klienty z řad globálních korporací. Kde jste nejsilnější, kde máte nejlepší pozici?
V Severní Americe. Právě tam je usazena řada velkých softwarových firem, které aktivně přemýšlí, jakým způsobem řešit potřeby zákazníků a lépe prioritizovat. To je něco, s čím my pomáháme. To je gró našeho fungování.
Je to, že jste z Evropy, z Česka, nějakou překážkou v USA?
Zajímavé je, že nás zákazníci neberou jako českou firmu, ale jako americkou. I velká část našeho obchodního týmu je z Ameriky. Takže opticky jsme americká firma. Taky tam je obrovská změna myšlení. Posledních pár let si lidi začali uvědomovat, že je extrémně složité vybudovat firmu, která je celá v San Franciscu, protože je to jedno z nejdražších míst na světě. Už je tak drahé, že to přerostlo všechny rozumné míry. Nabrat tam vývojáře je strašně těžké. A když někomu říkáme, že máme vývoj mimo San Francisco, tak říkají, jo tak to se máte.
Když v USA jednáte s klienty a chcete nějakého získat, v čem je rozdíl oproti Česku?
Myslím, že u nás je to hlavně rozdíl ve vyspělosti přemýšlení o produktovém řízení, kde už američtí zákazníci mají svoje procesy nastavené a vědí přesně, co chtějí. Kdežto tady v Čechách dost často zákazníci doufají, že když začnou používat Productboard, tak jim to vyřeší i ty procesní věci, které ještě nemají vyladěné.
To se pak možná promítá i do toho, že klienti vlastně špatně chápou, co děláte, čemu se vlastně věnujete?
Pomáháme centralizovat znalosti firmy o potřebách zákazníků. A pak s tím pracovat tak, aby z toho bylo zřejmé, jakým způsobem by se ten produkt měl vyvíjet, aby to nejlépe uspokojilo potřeby trhu. Nějak takto bych nás definoval. Pro lidi mimo obor je to možná složitěji pochopitelné.
Ve výsledku v čem to má firmě, vlastně komukoliv, pomoct?
V tom, že ta firma nebude využívat tisíce hodin času vývojářů ve stavění funkcionality, kterou pak nikdo nepotřebuje. Jsme nástroj, který pomáhá v digitálním světě ukázat, kudy se má vývoj dál pohybovat. Protože ve světě fyzických věcí je jasné, že stůl musí mít nějaké parametry, musí tam mít nohy a fyzicky je ten svět omezený. V digitálním světě já jako Instagram nebo Sony budu řešit, jak dělat Stories, funkci klikni a kup, nebo udělám označování a Swipe up (potažení nahoru, které v aplikaci Instagram spustí odkaz, pozn.red.). Je prostě miliarda možností, jakým způsobem se rozhodnete, že to, co chcete udělat, je to správné. A s tím my umíme pomoct.
Productboard jste založili v roce 2014. Vyvíjí se nějak to, co děláte?
Začátky byly o objevování a studování best practices (nejlepších existujících přístupů, pozn.red.) kolem produktového řízení. A vymýšlení toho, co Productboard má být. Strávil jsem s Hubertem (druhý spoluzakladatel a CEO, pozn.red.) asi rok a půl v Silicon Valley, kde jsme se pobavili asi s tisícovkou různých lidí jako potenciálních zákazníků, ať už dalších zakladatelů startupů, produktových a projektových manažerů. Bylo strašně zajímavé si poslechnout, jakým způsobem řídí vývoj svých produktu, jak se rozhodují, co má produkt umět, jak naslouchají svým zákazníkům, a naučit se z jejich zkušeností, jak postavit systém, který to pomůže dělat líp. Od té doby na tomto základě nějak fungujeme.
Jak nápad na Productboard před těmi víc než pěti lety vlastně vznikl?
My jsme na digitálních produktech pracovali s Hubertem vlastně oba. Moje část byla o tom, že já jsem byl dlouhá léta vývojář a přišlo mi strašně zajímavé, jak my vývojáři trávíme spoustu času snahou být rychlejší a efektivnější. Adoptujeme nové technologie, nové jazyky, knihovny a nástroje. Věci si automatizujeme a pak pracujeme vždycky 10, 12, 14 hodin denně, abychom dodali ten kód, funkcionalitu, jen abychom zjistili, že nikoho nezajímá, že to ti zákazníci nepoužívají. A to je strašně frustrující. Začal jsem přemýšlet, jak má ten proces správně fungovat a jak si ověřit, že tu potřebu skutečně někdo má - dřív, než to začnu stavět. Hubert byl dřív na pozici viceprezidenta pro projektové řízení v jiné firmě, kde on byl ta zodpovědná osoba za to, když vývojáři něco postavili a nikdo to nepoužíval a nepotřeboval. A Hubert už znal lepší způsob, jak to dělat.
Když si představím, že alternativa Productboardu je Excel a pak třeba Asana nebo Evernote, případně řada dalších softwarových nástrojů, tak v čem jste lepší než tyto varianty?
On ten celý proces je docela složitý. Asana vždycky bude řešit jenom jednu malou část. Jak tam pak celé firmě odkomunikuju, co to teda dělám? No k tomu potřebuju roadmapu (plán postupu, pozn.red.). Je to o tom, že Productboard je nástroj, ve kterém to můžu dělat velice efektivně. A umožní i nějaké formy analýzy a také reflektovat zpětnou vazbu od zákazníků, kterou normálně v excelové tabulce neudělám. Excel není kolaborativní, neumožní tak sofistikovanou analýzu a segmentaci.
Takže byste o sobě řekli, že umožňujete nejkomplexnější pohled na řešení problému?
Pro vysvětlení, kdyby člověk vlastnil plavecký bazén jako byznys a teď by přemýšlel, jak udělat lepší plavecký bazén. Co můžu přidat, aby to bylo lepší? A teď si tam dám schránku na zpětnou vazbu a někdo tam napíše: já bych chtěl stopky, abych si mohl měřit, za jak dlouho uplavu bazény. A někdo jiný řekne: já bych tady chtěl drinky s paraplíčky a víc lehátek. A jiný říká: já bych chtěl, aby ta voda byla studenější a hlubší. A ve výsledku se ukazuje, že na trhu jsou různé segmenty zákazníků, které mají rozdílné potřeby, a ono nikdy není možné postavit produkt, který všechny uspokojuje najednou.
Je to vždycky nějaké rozhodování. Je potřeba se v tom zvlášť v začínajícím produktovém vývoji hodně zaměřit na jeden segment a snažit se ho vyhrát. Být pro něj nejlepší produkt na trhu a až potom je možné růst dál a uspokojovat další potřeby. To je vlastně ta struktura přemýšlení, kterou produktoví manažeři potřebují udělat. A my jim v tom pomáháme. Takže když bych použil pro plavecký bazén Productboard, tak bych měl být schopen vidět, že jsou tady různé segmenty, tady to jsou potřeby maminek a je jich takový počet, a pak jsou tady nějaké jiné potřeby profesionálních plavců a tak dále.
Kdo jsou dnes vaši klienti?
Například Microsoft, Avast, Dell a pak menší firmy jako třeba Envoy.
Jedním z investorů rozvoje Productboardu se nedávno stal i renomovaný americký fond Sequoia Capital. Jste první česká firma, do níž Sequoia investoval. Čím jste je zaujali?
Myslím, že se jím líbí, že jsme úplně novou kategorií. Líbí se jim firmy, které vytvářejí vlastní trh, tedy ty, které jsou na trhu opravdu první. Jenom před několika lety začala vznikat celá nová kategorie systémů na řízení produktů. A my budeme ten nejlepší systém na trhu. Jim se líbí, když někdo přijde s něčím takovým novým a chce získat trh. Jednoduše to není další zákaznická databáze nebo další aplikace na sdílené koloběžky.
Proč by vývojáři měli jít do Productboardu, když startupů je spousta? Ve své podstatě vlastně i dost podobných.
Je to jedinečná příležitost vidět firmu se skutečně americkou kulturou a možnost vybudovat nejlepší produkt ve své kategorii na světě. Je to možnost být ve firmě, kde je běžným jazykem angličtina. Máme v týmu asi 28 různých národností. Je to super šance poznat, jakým způsobem se budují produktové firmy. Máme například spoustu lidí, kteří by někdy chtěli mít vlastní startup a jedna z těch znalostí, co se musí naučit, je produktové řízení. A tím, že to je naše doména, kterou tady studujeme, a je to věc, na které produkt stavíme, tak jim to strašně pomůže pochopit, jak o tom přemýšlet a jak to postavit. Také pochytí produktovou vizi, strategii, pozicování na trhu a prodej zákazníkům. Už proto je to pro spoustu z nich hodně zajímavé.
Umí český trh práce vygenerovat dostatek potenicálu pro firmy s globálními ambicemi?
Právě je škoda, že my tady v Česku máme excelentní vývojáře, ale obrovská spousta z nich pracuje ve vývojářských agenturách, které dělají vývoj na zakázku, a tam nikdy nemůžou mít takové pravomoci rozhodovat, jak se na tom bude dělat. Protože to je vždycky nějaký klient, který si zadá, co chce. Kdežto ten náš model je opačný. My neříkáme našim vývojářům, co přesně mají dělat, spíš jim říkáme, tady jsou nějaké zákaznické problémy, které je třeba vyřešit a nějaké metriky, jak poznáme že to řešíme dobře. Běžte a zkuste to vyřešit a oni si vlastně můžou využít veškerou svou intuici, zvídavost a přemýšlení, aby vymysleli různé způsoby, jak to dělat. A to je motivační. Takže si spíš myslím, že je to o nedostatku příležitostí pro takovou kreativní práci.
Jak se ve firmě díváte na práci z domova?
My se snažíme nabrat nejlepší lidi na světě. Takže jsme otevřeni tomu nabírat lidi i mimo Prahu a San Francisco. Máme i týmy, které jsou v Amsterdamu, někdo je v Berlíně, někdo na Slovensku. Nicméně zároveň si uvědomujeme důležitost osobních setkání a zvlášť v neformálním prostředí, kde lidi nejsou limitovaní 50 - 60 minutami schůzky, kde musejí být rychle produktivní, musí říct co chtějí a pak rychle pracovat. Důležité je ale i to, aby se lidi potkávali a měli možnost spolu prohodit pár slov, když sedí a pracují. Tyto volnější diskuze často přináší ty nejlepší nápady. Když jdou spolu na oběd, na kafe. Takže my se snažíme ty dva světy kombinovat. Před krizí to bylo hodně tak, že jsme sice měli distribuovanou firmu, ale hodně jsme cestovali. Hodně lidí létalo z Prahy do San Franciska a zpátky, aby tam byl existoval osobní kontakt, abychom byli vždycky spolu, zašli na večeři abychom ty věci probrali do hloubky. Toto je něco, co pořád považujeme za strašně důležité. Myslím si, že firmy, které čistě fungují jako takzvaně distribuované, ale vlastně se nikdy nevídají, tak ty nemají týmy ale spíš skupiny individualit, které pak tolik nespolupracují.
Co třeba i s ohledem na novou investici od fondu Sequoia chystáte pro další rozvoj Productboardu?
Teď budujeme větší tým tady v Praze. Nabíráme produktové manažery, designéry, vývojáře. Máme na to připravenou novou kancelář, ale lidi u nás mohou pracovat také vzdáleně. My pořád budeme pracovat na našem produktu, protože v digitálním světě není produkt nikdy hotový. Vždycky se něco dá vylepšit. Nyní pracujeme na tom, aby Productboard dobře fungoval i v těch největších firmách. To nám zatím tak dobře nejde.
Daniel Hejl Daniel je spoluzakladatel a technický ředitel společnosti Productboard, která vyvíjí systém pro efektivní produktový management. Ten pomáhá firmám posouvat produkty správným směrem a rychleji je umisťovat na trh. Systém využívá přes 3 000 firem jako Microsoft, UI Path , Dell, Zendesk nebo Twilio. Productboard jim pomáhá porozumět potřebám jejich zákazníků a nasměrovat na optimální cestu dalšího vývoje. Daniel dříve pracoval jako seniorní software vývojář ve společnosti Trumaker. Žije v Praze, kde má na starosti technologický tým Productboardu. |
