Pro další díl našeho seriálu šikovných žen ze startupového prostředí jsme tentokrát zabrousili do nedávno vzniklé iniciativy COVID19CZ vytvořené pro boj se současnou pandemií. Mezi převážně pány se totiž najde i několik zajímavých dam, které neváhaly a ke skupině dobrovolníků se připojily. Co je motivovalo, jak skupině pomáhají a na kterých projektech pracují mimo tuto iniciativu?
Lada Brůnová, Donio
Lada vystudovala Mediální studia na Univerzitě Karlově. Chvíli žila a studovala ve Finsku, působila v komunikačních agenturách, kde pracovala pro velké nadnárodní klienty. Před osmi lety se rozhodla využít svých schopností v neziskovém sektoru. Projektů, které mají smysl a pomáhají různým lidem, má za sebou několik. Nejvíce pyšná je na vedení pražského týmu Creative Mornings a kampaň #prsakoule pro Loono (o té bude ještě řeč dále).
Loni na podzim se přidala k Davidovi Procházkovi, který vytvořil dárcovskou platformu Donio, na které si může kdokoliv snadno založit dobročinnou sbírku. Podílí se zde na strategii, navazuje smysluplná partnerství a stará se, aby se o Donio dozvědělo co nejvíce lidí. Přeloženo do jazyka startupů: má na starost brand & content.
Co vás vedlo k zapojení se do iniciativy COVID19CZ?
Už od vysoké se pohybuji mezi technologicky zaměřenými lidmi, ostatně i naše platforma a celý tým takový je. Tomáš Hodboď z Mitonu nám před pár týdny přeposlal facebookový status Vojty Ročka, jednoho z členů skupiny COVID19CZ, ve kterém zmiňoval plán na výrobu plicních ventilátorů a potřebu vybrat na zahájení finance od lidí, a to především kvůli akutnosti. Napsala jsem Vojtovi zprávu na Messengeru, pak jsme si zavolali a domluvili se na větší spolupráci napříč iniciativou – pro projekty, které v rámci skupiny vzniknou, jsme na míru připravili řešení a kategorii „Česko proti COVID-19”. Kromě zmíněného projektu CoroVent u nás máme ještě velmi úspěšnou sbírku CovMask na výrobu celoobličejových masek pro zdravotníky a jsme v kontaktu s dalšími projekty.
Jaké činnosti máte ve skupině na starost?
Stala jsem se styčným důstojníkem Donio pro projekty zvažující financování cestou crowdfundingu. V momentě, kdy se shodneme, že je to pro ně vhodný směr, pomáhám jim se založením sbírky, a to od přípravy textů až po strategii, jak dovést sbírku do zdárného konce. Pomáhám také nastavit komunikaci, a to směrem k médiím, široké veřejnosti, ale i k dárcům – Donio je postavené na příbězích, chceme dárcům dávat vědět, co se se sbírkou děje, kam se posouvá… zkrátka na co byly jejich dary využity. Například s týmem CovMask jsem se provázala intenzivně, kluci mě přidali na jejich pracovní Slack a pomáhám jim nyní se vším, kde cítím, že se moje expertiza hodí.
Jaký vidíte největší přínos vzniku skupiny COVID19CZ?
Neuvěřitelnou koncentraci nápadů a schopných lidí na jednom místě. Proudí tam neskutečná energie, chuť spolupracovat a pomáhat. Skupina se vzájemně táhne. Hodně se tam píše, ale mnohem víc koná. Vytvořil se vlastně takový ekosystém, nezávislý na stávajících státních strukturách, i když je snaha s nimi spolupracovat. Propojení s Donio vše umocnilo – nápady, které se rodily, jsme byli schopni společně zafinancovat během pár dní, v případě CoroVentu dokonce hodin. CoroVent je nejrychlejší crowdfundingová kampaň na takovou částku v historii ČR: 14 milionů se vybralo za 19 hodin. První známá republiková sbírka byla na Národní divadlo a vypadá to, že koronavirus přinesl nejenom těžké časy, ale i ohromnou vlnu solidarity, kterou bychom s nadsázkou mohli označit za NÁROD SOBĚ ve verzi 2020.
Zuzana Fialová, Atos
Zuzana se dlouho snažila z obchodní pozice u T-Mobilu dostat do IT světa, což se jí nakonec povedlo. Prošla si několika kurzy od Czechitas. Získala zde stipendium, v rámci kterého prošla tříměsíčním kurzem Javy, rychlokurzem testování a přes Udacity tříměsíčním stipendijním školením v programování pro Android.
V současné době pracuje v Atosu, nadnárodní IT firmě, která se zabývá digitální transformací a inovacemi a ve které má sama hodně příležitostí k vlastnímu rozvoji. Svůj volný čas dělí mezi sebevzdělávání a rodinný život, výchovu svého čtyřletého syna, jízdu na motorkách a trading.
Co vás vedlo k zapojení se do iniciativy COVID19CZ?
Než jsem jedno páteční odpoledne objevila post od Dity Přikrylové, že se na Facebooku dávají dohromady ajťáci z celého Česka, aby společně vymysleli systémová řešení na současnou situaci s koronavirem, tak na mě padala neuvěřitelná úzkost. Měla jsem pocit, že nastal konec světa: koronavir, ropná válka, střílení na turecko-řeckých hranicích, zkrátka příliš mnoho špatných zpráv ze všech stran.
Když jsem pak viděla výzvu od Dity, ani na chvíli jsem neváhala a přidala jsem se. Nevěděla jsem ještě s čím konkrétně budu pomáhat, protože nemám zase tak silné technické pozadí, ale věděla jsem, že nechci sedět doma se založenýma rukama a dívat se jen bezmocně na zprávy.
Jaké činnosti máte ve skupině na starost?
První dva týdny jsem pomáhala koordinovat skupinu testerů. Spolu s Filipem Mezerou jsme zařizovali, aby testeři věděli, co je kdy potřeba udělat – např. měření síly signálu, funkční testy aplikace, sepsat testovací scénáře, z těchto měření pak udělat výstupy, a tak podobně.
Naučila jsem se přitom, že nemusím být na vše sama a že to dokonce ani není žádoucí. Po dvou týdnech se na pomoc s vedením skupiny testerů nabídl Radim Pánek. Pomohla jsem mu se rychle zorientovat v informacích a materiálech a společně s Martinem Bryndzou si pak převzali na starost testy v dalších týdnech a celý přístup k testování posunuli na další úroveň. Já jsem se zapojila do koordinace práce na vývoji webu, především textace a struktury.
Teď pomáhám s koordinací lidí, jejich časů a znalostí. Vlastně vše, co nesouvisí s kódováním, ale kde je třeba komunikace, přesun informací mezi týmy, hledání posil a jejich zapojení do týmů, propojení s firmami, které nabízejí pomoc.
Jaký vidíte největší přínos vzniku skupiny COVID19CZ?
Největší význam vidím v tom, že celá skupina i systém chytré karantény, pomohla vládě řešit současnou situaci jinak, než například v Číně a Izraeli. A klíčovým prvkem v tom ukazování byla rychlost, s jakou skupina COVID19CZ poskytla vypracované metodiky trasování nakažených a potřebné nástroje jako call centrum, vzpomínkovou mapu, eRoušku, školení na hygienických stanicích, starost o bezpečnost dat a snaha o co nejmenší zásah do soukromí obyvatel.
Kateřina Vacková, Loono
Kateřina vystudovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po vlastní zkušenosti s rakovinou založila a vede neziskovou organizaci Loono, která vzdělává veřejnost v oblasti zdraví a prevence. Věnuje se zde především odbornému obsahu, fundraisingu, moderování (podcasty, IGTV, YouTube) a je celé organizaci ambasadorem.
Tým Loono v současné době tvoří 150 mladých lékařů a studentů v pěti městech Česka, kteří pořádají vzdělávací workshopy ve školách, firmách i na festivalech a zábavnou a interaktivní formou tak zbavují témata rakoviny (#prsakoule), infarktu (#zijessrdcem) a neplodnosti (#doledobry) veškerých tabu. Aktivní jsou však i na sociálních sítích, kde skrze infografiky, videa a články otevírají tolik potřebnou diskuzi. Do dnešního dne vyškolili více než 80 000 lidí a pomohli tak zachránit na 50 lidských životů.
Co vás vedlo k zapojení se do iniciativy COVID19CZ?
Na pandemii COVID19 jsme v Loono zareagovali prakticky okamžitě vytvořením edukačních materiálů a jejich distribucí školám, firmám a veřejným institucím. Dnes je používají stovky firem, dvě desítky nemocnic a klinik, ale také lékárny, domovy seniorů a mateřská centra. Naši školitelé (medici) pak každý den pomáhají v terénu - odebírají testy, starají se o pacienty, vozí zdravotnický materiál a nebo odpovídají na infolinkách.
Co se týče skupiny COVID19CZ, tak jsem vnímala, že mé zapojení se je třeba. Tím, že mám medicínské vzdělání a řadu kontaktů mezi dalšími lidmi, dokázala jsem přiložit ruku k dílu. Ze startu jsem konzultovala různé projekty v jejich úplném počátku, později se to ale stočilo výhradně k chytré karanténě. Celkově mě téma zdraví lidí zajímá dlouhodobě.
Jaké činnosti máte ve skupině na starost?
V rámci příprav na chytrou karanténu jsem se zapojila především do školení prvních operátorů a psaní tzv. call skriptů, tedy návodů, jak hovory provádět. Dále se pak chci zapojit do tvorby mediální kampaně a pomoci tak, aby si například aplikaci eRouška stáhlo co nejvíce lidí. Snažím se také napojovat nejrůznější lidi na zdravotníky a tím, že mám mezi lékaři hodně kontaktů, snažím se do projektů zapojit i je.
Jaký vidíte největší přínos vzniku skupiny COVID19CZ?
Největší přínos skupiny COVID19CZ kromě toho, že skrze ní vznikla řada skvělých projektů a produktů, které budou reálně zachraňovat lidské životy, vidím v tom, že seznámila dříve sobě neznámé aktivní lidi, kteří sdílí stejné hodnoty a jsou připraveni jednat, když přijde krize. A já věřím, že tyhle “konexe” budou hýbat Českem i po skončení koronavirové pandemie.