Tuzemští diváci si letos budou moci nově předplatit videoobsah z platforem HBO Max a Disney+. Je ovšem otázkou, zda během sledování uvidí také kvalitní české titulky. Přestože Česko patří mezi evropské země s nejvyšším podílem tlumočníků a překladatelů mezi všemi zaměstnanci, český streamovací trh trápí nedostatek titulkářů.
„Jestli streamovací platformy čelí nedostatku překladatelů, je to důsledek jejich cenové politiky. Odměna za posledních deset let spíše klesala, což vedlo k odlivu talentů. Do budoucna lze očekávat, že streamovací platformy buď přizpůsobí odměny požadavkům překladatelů, nebo rezignují na kvalitu,“ říká předsedkyně Asociace českých překladatelských agentur Radka Vegrichtová.
Titulkáři wanted
Prudký vzestup poptávky po titulkování v Česku nastal s příchodem Netflixu před šesti lety. „Jsme primárně dabingová země, v minulosti tedy titulkování ovládala jen poměrně malá skupina profesionálů. A žádný kvalitní titulkář nespadne z nebe, nějakou dobu se to musí učit,“ vysvětluje člen rady Jednoty překladatelů a tlumočníků Miroslav Pošta.
Vstup nových streamovacích platforem poptávku po titulkování znásobil. Ta se podle Pošty zvýšila už před několika měsíci a dnes kulminuje. „Dá se předpokládat, že opadne, až bude opatřen titulky stálý katalog jednotlivých firem a potom už se budou titulkovat jen nové pořady, ale i pak samozřejmě bude poptávka větší než v minulosti,“ předvídá.
Vyšší počet nabídek zaznamenala i překladatelka a tlumočnice švédštiny a angličtiny Lucie Olešová. „Agentury zprostředkovávající titulky pro tyto služby, takzvaní vendoři, začaly s náborem překladatelů a lokalizací titulů před mnoha měsíci. Připravují se novější, ale i desítky let staré filmy a seriály. Dá se říct, že čeští titulkáři mají tolik práce jako nikdy předtím,“ konstatuje.
Nekonečný řetězec dodavatelů
Přestože tržby Netflixu a dalších streamovacích platforem v průběhu pandemie skokově rostly, růst se do finanční odměny překladatelů nepromítl. „Víme, že lokalizace do dalších jazyků výrazně zvyšuje tržby, ale přitom firmy na investicích do kvalitní lokalizace mnohdy nemístně šetří,“ konstatuje Pošta.
Problémem jsou podle Vegrichtové velmi nízké odměny a šibeniční termíny. „Titulkování pro streamovací platformy může dobře posloužit jako odrazový můstek pro začátečníky, kteří potřebují získat zkušenosti. Pro někoho, kdo by se titulkování chtěl věnovat naplno a dlouhodobě, se tyto příležitosti kvůli odměně a termínům většinou nevyplatí,“ líčí předsedkyně.
Podobně to vidí i Pošta. „Při současném boomu většina novopečených titulkářů pracuje za sazby, které jsou neudržitelně nízké. Dotyční z nich dlouhodobě nevyžijí. Až je přejde počáteční nadšení, pravděpodobně budou muset skončit a nahradí je další nadšenci,“ doplňuje kolegyni.
Výše sazby se navíc často odvíjí od toho, přes kolik zprostředkovatelů titulkář pracuje. Nejsou podle Pošty výjimkou případy, kdy překladatele oddělují od cílového klienta tři a více subdodavatelů.
Délce subdodavatelského řetězce odpovídá i rozpětí nabízených finančních odměn. „Když si srovnám nejnižší a nejvyšší nabídku, která mi přišla za poslední rok, pak ta nejvyšší byla více než čtyřnásobkem té nejnižší,“ říká Pošta.
Profesní organizace mají stejně jako v případě dalších pracovníků takzvané gig ekonomiky svázané ruce. „S drobnými OSVČ, kterými jsou i překladatelé, nakládá legislativa stejně jako s velkými korporacemi, a kdyby naše profesní organizace publikovaly doporučené sazby, jak tomu bývalo v minulosti, bylo by to považováno za snahu o vytváření kartelu,“ vysvětluje.
Kvalita klesá
Tlak na co nejnižší cenu titulkování má podle překladatelů negativní dopad na celkovou kvalitu. „Vendoři nejsou ochotní připlatit za lepší titulkáře a nepěstují si svoje ‚seniory‘. Pokud se někdo nevejde do metrik nebo začne tlačit na cenu, vendor ho často spíš nechá jít a najme někoho jiného, než aby se pokusil problém řešit nebo se snažil pečovat o okruh svých nejlepších lidí,“ popisuje praxi Olešová.
Kvalitě neprospívá ani čím dál silnější „amerikanizace“, kdy se i původně neanglický obsah překládá z angličtiny. „Vznikají nejrůznější posuny dané neznalostí jazyka, ale i kultury dané země,“ komentuje Pošta.
Tutéž zkušenost potvrzuje Olešová. „Při práci přes třetí jazyk se ztrácí spousta nuancí, často dochází k chybám. Pokud tedy vidíte nekvalitní titulky k francouzskému filmu, je možné, že podepsaný titulkář je v tom nevinně – třeba musel pracovat se špatnou anglickou šablonou,“ konstatuje.
Překlad, anebo úprava
Do oboru se dnes promítá také technologický pokrok v podobě strojového překladu. Profesionální aplikace by měly přispět ke zrychlení práce překladatelů, a tím i k vyšším finančním odměnám. V realitě strojový překlad práci titulkářům často jen komplikuje.
„Někteří zadavatelé si myslí, že výstup z překladače stačí vzít, lehce upravit a titulky jsou na světě. To je ale obrovský omyl,“ upozorňuje Pošta. Některé firmy dokonce lokalizaci nepovažují za překlad, ale o takzvanou posteditaci, tedy o úpravu strojového překladu, a od toho pak odvíjejí i nižší sazby za překlad.
„Většina titulkářů postupuje tak, že pokud dostanou titulky přeložené strojem, jejich prvním krokem je to, že ‚předpřeklad‘ smažou, aby je nesváděl na scestí,“ vysvětluje.
