Brand story: Inovátor IBM začíná druhé století své existence | E15.cz

Brand story: Inovátor IBM začíná druhé století své existence

Centrála. Vedení společnosti sídlí ve městě Armonk ve státě New York
Centrála. Vedení společnosti sídlí ve městě Armonk ve státě New York
• 
ZDROJ: profimedia

Tereza Zavadilová

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Kdyby někdo hledal slovo, které nejpřesněji vyjádří strategii IBM, nejblíže by asi byla „dlouhodobost“. Pro širokou veřejnost je IBM symbolem technologické revoluce, je to firma vnímaná jako velmi současná, a přesto od jejího založení už uplynulo sto let. Základ této dlouhodobosti položil první šéf firmy, vizionář Thomas J. Watson Sr. Už on razil heslo, že řada světových problémů může být lehce vyřešena, pokud jsou lidé ochotni přemýšlet.

Jeho heslo „Think!“ se tak stalo otiskem, kolem nějž se bude odvíjet život budoucího gigantu (a také názvem interního časopisu, který v IBM začal vycházet už v roce 1935). Bylo také základem Watsonem pečlivě budované firemní kultury. „Pro nás z IBM znamená dlouhodobé myšlení kontinuální pohyb směrem k budoucnosti. IBM přežila a prosperovala sto let kvůli tomu, že zůstala věrná svým základním hodnotám a přitom se nebála vše ostatní kolem sebe měnit. To nám dovolilo během našeho prvního staletí transformovat technologii, byznys i společnost. Doufáme, že ve druhé stovce toho zvládneme dosáhnout ještě více,“ poznamenal k výročí současný ředitel firmy Samuel J. Palmisano.

Propracovaný systém

Watson ve třicátých letech přistupoval k péči o své zaměstnance podobně jako podnikatel Baťa v Česku – lidé z IBM měli jako jedni z prvních amerických zaměstnanců placenou dovolenou, pojištění od zaměstnavatele plus elegantní zaměstnaneckou uniformu a propracovaný systém na odměňování nejlepších vynálezců i obchodníků. Stejně propracovaný má dlouhodobě IBM i vztah se zákazníkem.

Společnost byla od začátku geniální ve vytěžování talentů – jako jedna z prvních světových firem zrušila jakoukoli diskriminaci, takže si mohla vybírat. V souladu se strategií antidiskriminace je současný plán, že Palmisana v čele IBM v příštím roce vystřídá žena – Virginia Rometty. Ta v IBM působí již třicet let, dosud zastává pozici šéfky prodeje, marketingu a strategie.
IBM v posledních letech dělá takzvané jamy, on-line brainstormingy, z nichž vyvstává mnoho budoucích strategií a inovací. Není divu, že nápadů je dost – ve firmě pracuje skoro půl milionu lidí.

Instituce s dobrým jménem

Pevnou pozici v byznysu zajišťuje firmě její silná vnitřní a vnější image. „Od začátku mělo IBM spíše koncept instituce než jen technologické firmy,“ řekla Economistu profesorka Harvard Business School a autorka knihy o IBM Rosabeth Moss Kanter. „IBM není technologickou firmou, ale firmou, která pomáhá řešit byznysové problémy za užití technologie,“ dodal George Colony z konzultační firmy Forrester Research. Jak firma sama říká, je rozdíl mezi tím na trh vstupovat a tím trh rovnou vytvářet.

IBM – neboli „Velká modrá“, jak se jí kvůli jejímu logu ve Spojených státech familiérně přezdívá – za sto let vyrostla do jedné z největších firem světa. Je zřejmě nejvšestrannější technologickou firmou – vyvíjí hardware a software, infrasturukturu, hosting a konzultační služby ve škále produktů od serverů po nanotechnologie. Drží nejvíce patentů ze všech amerických technologických firem a pět jejích zaměstnanců získalo Nobelovu cenu. Mezi její vynálezy patří třeba bankomat, platební karta, finanční swap, čárový kód anebo disketa. IBM se zhruba 220 miliardami dolarů se letos stala druhou největší technologickou firmou podle tržní kapitalizace (první je Apple), když poprvé od roku 1996 předstihla Microsoft.

IBM v číslech Autor: bloomberg

Pohled dopředu

Ne všechny výrobky a inovace se trefily do vkusu zákazníků a doby – IBM se například nepovedla sázka na vlastní operační systém OS/2, on-line služby Prodigy či počítače IBM PCjr. „Pokud je váš byznys postaven na pohybu vpřed, nemůžete se emocionálně poutat na minulost,“ poznamává k tomu Samuel J. Palmisano. Proto IBM nemá problém budovat své základy na mnoha platformách – a když nefungují, tak je opustit. Na rozdíl třeba od konkurenčního Microsoftu, který v zásadě stojí a padá na operačním systému Windows.

Perspektivní technologie

Na tržbách IBM se největší měrou podílejí služby, po zhruba pětině je tvoří software a hardware. Přitom ještě v roce 1990 byl s více než polovičním podílem nejsilnějším zástupcem hardware.

Od roku 2000 IBM prodala málo výnosná aktiva v hodnotě 15 miliard dolarů, během téže doby investovala 58 miliard dolarů do nákupu perspektivních technologií. V investicích pokračuje i od roku 2008, kdy se poprvé světem přehnala novodobá finanční krize. IBM jedná podle odkazu svého prvního šéfa Thomase J. Watsona, který během velké hospodářské krize také zvýšil objem investic. Dosud to vypadá, že společnost IBM prochází současnou krizí nedotčena. Cena akcií IBM od začátku roku 2008 stoupla o raketových 120 procent, čistý zisk firmy kontinuálně roste.

Firemním heslem IBM je měnit vše, jen své hodnoty ne. Lze proto očekávat, že i když přijde další krize, tento flexibilní gigant ji zvládne.

Vývoj akcií IBM Autor: e15

Plánované střídání. Vedení společnosti převezme v příštím roce od Samuela J. Palmisana současná šéfka marketingu a strategie Virginia Rometty. Autor: profimedia

Historie IBM: Od kráječe sýrů po lety do vesmíru

Společnost IBM (International Business Machines) vznikla v New Yorku před sto lety, původně měla složitý název Computing Tabulating Recording Corporation. Jméno IBM převzala až v roce 1924 – původně šlo o značku používanou pro pobočky firmy v Kanadě a Jižní Americe. Základ k pozdější IBM dala fúze čtyř firem, jejichž historie sahá do osmdesátých let devatenáctého století. Vlastnily technologie jako třeba proslulé „píchačky,“ tedy hodiny zaznamenávající zaměstnancův příchod a odchod.

Architektem nové firmy byl byznysmen Charles Ranlett Flint, který do roku 1930 také předsedal dozorčí radě firmy. Flint najal šéfa konkurenční firmy Thomase J. Watsona, aby mu pomohl s řízením společnosti. Lídr pak zastínil zakladatele IBM – na Watsonových myšlenkách je dosud postavena neporazitelná firemní kultura a identita. Watson vedl firmu až do roku 1952. IBM, tak jak napovídá její název, začínala s výrobou a prodejem všemožných strojů pro byznys – od kráječů masa a sýra po pokladny. Během prvních čtyř let, co Watson firmě šéfoval, se zdvojnásobil obrat na devět milionů dolarů a začala rozsáhlá expanze firmy do všech světadílů. Watson byl pro firmu tak nepostradatelný, že skoro po čtyřiceti letech v šéfovském křesle jej vystřídal jeho syn, Thomas Watson Junior.

Pod jeho vedením IBM začala pracovat na vývoji umělé inteligence, vyvinula první programovací jazyk. V šedesátých letech lidé a počítače z IBM pomáhali NASA řídit lety do vesmíru – na Merkur, Saturn a v roce 1969 slavný let člověka na Měsíc. Mezitím v roce 1964 vyvinula IBM první rodinu počítačů – řadu IBM System/360. Klasické „pécéčko,“ které nastolilo počítačový standard té doby, s názvem IBM 5150 přišlo na trh v roce 1981. O dvacet let později IBM prodala výrobu počítačů čínské společnosti Lenovo, naopak koupila konzultantskou část firmy PricewaterhouseCoopers a začala se naplno věnovat poradenství a službám s vysokou přidanou hodnotou. Strategie, která se v posledních třech letech IBM vyplácí – je koncept Smarter Planet, „chytřejší planety“. Jejím cílem je chytré využití technologií v dosud třeba ani neplánovaných oblastech a zlepšení situace například v dopravě či správě měst.

Pro oblast obchodu zavedla nedávno IBM platformu „Smarter Commerce“, která obchodníkům pomáhá řídit celý komerční cyklus. IBM má silnou historii i v tuzemsku. Svou pobočku založila v tehdejším Československu již v roce 1932 jako v první zemi ve střední a východní Evropě. Dnes zde kromě IBM ČR provozuje také centrum strategického outsourcingu v Brně. Centrála pro střední a východní Evropu sídlí v Praze a je zde také výzkumný tým světové úrovně zabývající se rozpoznáváním hlasu.

Jak šel čas

1886 - Statistik Hermann Hollerith rozjíždí byznys s pronájmem počítacích strojů. Původně je vyvinul pro americké sčítání lidu.

1911 - Hollerithova firma, jejíž produkt se stává základem budoucího byznysu IBM, fúzuje s dalšími třemi firmami, vzniká firma Computing Tabulating Recording Company. Otcem zakladatelem je byznysmen Charles Ranlett Flint.

První šéf IBM Thomas J. Watson Sr. a jeho nástupce Thomas J. Watson Jr. Autor: profimedia.cz

1914 - Firma jako šéfa najímá Thomase J. Watsona Sr.

1924 - Firma se přejmenovává na International Business Machines. Vzniká první zaměstnanecký časopis Business Machines.

1937 - Tabulkový systém IBM už umí shromáždit obrovské množství dat, například o 26 milionech klientů sociálního pojištění. Mezi zákazníky firmy patří americká vláda.

1952 - Řízení firmy přebírá Thomas J. Watson Jr.

1956 - Vývojář Arthur Samuel vymýšlí program, kdy se stroj může „učit“ ze svých zkušeností. Je to základ vývoje budoucí umělé inteligence.

1961 - Firma představuje elektrický psací stroj.

1963 - Začíná spolupráce s NASA na řízení letů do vesmíru.

1964 - IBM vyvíjí počítač IBM System/360.

1973 - Vývojář George J. Laurer vyvíjí čárový kód.

1981 - Vzniká osobní počítač IBM 5150.

1991 - Startuje rozmach „pécéček“ IBM.

2002 - Firma kupuje konzultantskou divizi PricewaterhouseCoopers.

2005 - IBM prodává svůj počítačový byznys čínské firmě Lenovo.

2011 - IBM vzbuzuje pozornost programem umělé inteligence Watson. V tržní kapitalizaci předstihuje Microsoft.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah