Jedním z mála odvětví, která nezpomalily ani současné ekonomické problémy ve světě, je asistovaná reprodukce. Počet neplodných párů se každoročně zvyšuje a roste i počet firem, které přispívají na umělé oplodnění svým zaměstnancům. Například ve Spojených státech tento benefit nyní nabízí skoro každý druhý zaměstnavatel.
„V současné době má problém s početím dítěte pětina až čtvrtina párů, reprodukční medicína dokáže pomoci 95 procentům z nich a Česká republika v ní patří ke světové špičce,“ říká David Rumpík, lékař a generální ředitel soukromé zlínské kliniky IVF, která se na léčbu neplodnosti specializuje.
„Jsme taková raritní nemocnice. Její součástí je čtyřhvězdičkový hotel, kde se pacienti mohou ubytovat. Zajišťujeme jim také odvoz z pražského a vídeňského letiště. Zhruba polovina našich klientů jsou totiž cizinci,“ popisuje Rumpík, jehož klinika se v současné době poohlíží po nových klientech právě v USA.
O čem se mlčí: Neplodnost a umělé oplodnění

Přestože je léčba neplodnosti velmi nákladnou záležitostí, cena jednoho léčebného cyklu se na základě použité techniky v Česku pohybuje od 3000 do 6000 eur (74 až 148 tisíc korun), v Americe stále vyjde přibližně třikrát dráž.
Dané odvětví, v němž se už dnes točí stovky milionů korun, má i do budoucna obrovský byznysový potenciál. Zatímco ještě v osmdesátých letech minulého století se „ze zkumavky“ narodilo jen asi deset dětí ročně, v posledních letech jejich počty stoupají do tisíců. Pokud se tendence umělých oplodnění bude nadále zvyšovat nynějším tempem, budou za dvacet let lékaři uměle pomáhat na svět každému třetímu člověku.
Potvrzují to i data zdravotních pojišťoven. Například největší tuzemská zdravotní pojišťovna VZP loni poskytla na umělé oplodnění pro takřka sedm a půl tisíce svých pojištěnek rekordních 310,3 milionu korun. O rok dříve to bylo 263 milionů korun pro 5300 pojištěnek. „Vydaná suma i množství proplacených zákroků se každým rokem zvyšují,“ sdělila deníku E15 mluvčí VZP Viktorie Plívová.
Na obor neměla negativní dopady ani probíhající válka na Ukrajině. „Velkou část našich pacientů sice tradičně tvořili lidé z Ruska a Ukrajiny, ale po vypuknutí konfliktu je do značné míry nahradili Rusové, kteří žijí na Západě. Třeba v Německu je jich teď kolem tří a půl milionu,“ tvrdí Rumpík.
Lékaři ze Zlína se mimochodem v průběhu války zapojili do záchrany ukrajinských embryí. „Obrátila se na nás jedna klinika z Kyjeva. Měli obavu o zničení zamrazených embryí při bombardování, převezli je tedy na západ Ukrajiny a začali jsme domlouvat převoz na naši kliniku ve Zlíně,“ prozrazuje Rumpík. „Dovoz a vývoz embryí ze států mimo Evropskou unii je přitom za běžných okolností technicky téměř nemožný. Podařilo se mi ale vzhledem k mimořádné situaci dojednat podmínky jejich transportu do České republiky,“ doplňuje.
Vedle Rumpíkovy IVF kliniky ve Zlíně se reprodukční medicínou v tuzemsku zabývá třeba i brněnský Reprofit nebo pražské GynCentrum. Obě kliniky vlastní investiční skupina Hartenberg bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO).
Za neplodnost párů mohou podle lékařů jak ženy, tak muži. Mezi nejčastější příčiny patří nekvalitní spermie nebo jejich malé množství. „Před patnácti lety byla norma 80 milionů spermií v jednom mililitru, dnes je to patnáct milionů. Podílejí se na tom veškeré civilizační faktory, jako je nezdravý životní styl či špatné životní prostředí,“ podotýká Rumpík.
„Problémem je ovšem i zvyšující se věk budoucích matek, které čím dál tím častěji poprvé rodí až po třicítce. Oddalování početí prvního dítěte je nyní velký problém v celé euroamerické civilizaci,“ dodává.
Kolik vydala VZP na umělé oplodnění
Rok | Částka v korunách | Počet pojištěnek |
2016 | 199,9 milionu | 4714 |
2017 | 207,9 milionu | 4888 |
2018 | 209,6 milionu | 4836 |
2019 | 257,9 milionu | 5002 |
2020 | 263 milionů | 5293 |
2021 | 310,3 milionu | 7408 |
Zdroj: VZP