Když raketa společnosti SpaceX odstartovala, aby její modul poprvé v historii lidstva odklonil asteroid, zástupci českého vesmírného byznysu to sledovali s velkým očekáváním. Právě teď se totiž šestice tuzemských firem a institucí podílí na následné evropské vesmírné misi, která má za cíl zkoumat, zda a jak se Američanům experiment zaměřený na obranu planety povedl. Česko do mise pojmenované Hera investuje více než čtvrt miliardy korun.
Kromě Čechů na Heře pracují i Němci, Švédové či Finové. Start evropské mise se plánuje na rok 2023 nebo 2024, Američané k cíli doletí za rok na podzim.
Český vesmírný byznys pracuje na konstrukci, letovém a procesním softwaru a na jednotlivých dílech jak vlastní sondy, tak doprovodných cubesatů, tedy malých družic pro pozorování asteroidu. České firmy se budou podílet i na pozemním testování systémů sondy.
| Jak se na misi podílejí české firmy a instituce |
| OHB Czech Space – návrh, vývoj a realizace konstrukce sondy HERA |
| HULD (dříve Space System Czech) – vývoj letového a komunikačního softwaru pro sondu HERA a cubesat Milani |
| SAB Aerospace – energetické subsystémy (baterie a související) |
| Geologický ústav AV ČR – senzorické systémy pro cubesat Milani |
| Atos – validace softwaru a zařízení pro pozemní podporu pro účely testů před vypuštěním mise |
| VUT Brno – nízkofrekvenční radar pro cubesat Juventas |
Vědci pak pracují na plánování a interpretaci pozorování či formulaci takzvaných science requirements sloužících jako podklad k návrhu přístrojů, vlastní sondy a operačního plánu mise.
Česko se k práci na projektu dostalo díky pravidelným příspěvkům do kasy unijní vesmírné agentury ESA. Od jeho výše se odvíjí, jak velký balík se českým firmám otevře. Letos země přispěla částkou zhruba 1,5 miliardy korun.
Účast na misi je pro zemi důležitá hned ve dvou rovinách. Zaprvé se firmy a vědecká pracoviště zapojí do mezinárodních struktur, kde získají zkušenosti, a hlavně renomé. Česko je totiž v oboru dobře zapsáno jako stát, který umí vyrobit díly a připravit hardware, ovšem jako země vytvářející přidanou hodnotu dosud ne. Touha lidstva pohnout vzdáleným asteroidem by to měla změnit a dostat české firmy do úzkého okruhu špičkových společností, mezi něž je těžké se probít. „Jde také o příspěvek do oblasti planetární bezpečnosti. V současné době sice Zemi přímé riziko ze strany větších planetek nehrozí, pro budoucnost je ale důležité být na takovou eventualitu připravený,“ říká mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Evropa a Česko nebudou ve zkoumání dopadů americké mise Dart (šipka) samy. Modul s sebou nese malý satelit Licia, který zdokumentuje samotný manévr, připraveni budou i vědci u teleskopů na Zemi. Přesná měření projektu v přepočtu za 7,5 miliardy korun ale přinese až mise Hera. To ale nemusí být jediným jejím cílem. „Ideálně bychom si přáli průlet kolem dalšího binárního asteroidu, což by nám následně dovolilo srovnávat data s dvojasteroidem Didymos,“ popsal projektový vědec mise Hera Evropské kosmické agentury (ESA) Michael Küppers.
Americký modul nyní míří k malému měsíci Dimorphos, vzdálenému zhruba 11 milionů kilometrů od Země. Přestože není pro lidstvo nebezpečný, americká NASA ho vybrala jako cíl experimentu planetární obrany. Nárazem modulu, který vynesla před pár dny do vesmíru raketa Falcon 9, chce zjistit, zda se tímhle způsobem dají odvracet tělesa nebezpečná Zemi.
