Praha na Marsu a virtuální bumerang. Vizionář Rousek pracuje pro NASA i arabské šejky

Tomáš Rousek svůj digitální projekt Prahy představil ve virtuálním studiu Virtuplex.

Tomáš Rousek svůj digitální projekt Prahy představil ve virtuálním studiu Virtuplex. Zdroj: Archiv Tomáše Rouska

Tomáš Rousek svůj digitální projekt Prahy představil ve virtuálním studiu Virtuplex.
Vesmírný design si najde místo i v rezidenčním bydlení.
Vesmírný design si najde místo i v rezidenčním bydlení.
Vesmírný design si najde místo i v rezidenčním bydlení.
Tomáš Rousek se podíval i na mezinárodní vesmírnou stanici – i když zatím jen na model stojící na Zemi.
28
Fotogalerie

S trochou nadsázky o sobě hovoří jako o pokračovateli bájné kněžny Libuše, jejíž vizi o Praze dotýkající se hvězd dotahuje do konce. Tomáš Rousek je vizionář, vystudovaný vesmírný architekt a šéf pražsko-londýnského studia Xtend. Projekt nové Prahy na Měsíci představil už ve škole. V rozhovoru pro deník E15 ale mluví o projektech pro americkou NASA či evropskou ESA, svých „pozemských“ konstrukcích nebo o budoucnosti bydlení ve městech. „Pro Prahu máme spoustu nápadů, zabýváme se tím už šestnáct let od naší výstavy Futura Pragensis – nové stavby, vylepšení dopravní a přírodní infrastruktury, extrakce CO2 z atmosféry pomocí nových zemědělských metod v okolí města,“ vyjmenovává Rousek, mimochodem také host E15 Technologic festivalu, který se koná 7. prosince v Praze.

K čemu je dobrá vesmírná architektura?

Zabýváme se návrhem staveb do vesmíru i takových, které nás dokážou na vesmírné mise připravit. V důsledku se tahle práce využije také v postupech, jak připravit stavby v extrémních podmínkách na Zemi. Dobrá je vesmírná architektura také v myšlení, které vás stále nutí dělat věci co nejefektivněji a vše vymýšlet jako uzavřený okruh s důrazem na recyklaci.

Jak jste se k tomu oboru dostal?

Zabýval jsem se futuristickými vizemi Prahy. V rámci mé semestrální práce jsme vytvořili výstavu Futura Pragensis, která se stala nejnavštěvovanější výstavou Národní galerie. Pak putovala do dalších míst po světě, třeba do Toronta, Eindhovenu či do Berlína. Série našich vizí začínala Trojským mostem v roce 2022, který je už nyní postavený v podobě velice blízké našemu konceptu, a vyvrcholila Novou Prahou na Marsu v roce 2255. V rámci výzkumu na ČVUT jsem navrhl i orbitální hotel a další experimenty. Takže z mé strany to byla dlouhodobá záležitost, která vyvrcholila studiem Mezinárodní vesmírné univerzity ve Štrasburku a následně účastí v architektonickém týmu NASA.

Co všechno řeší architekti NASA?

Teď třeba moduly pro novou orbitální stanici Gateway na oběžné dráze Měsíce, na kterém pracuje Ondra Doule v Houstonu.

Vy tady na Zemi máte zajímavé účasti na projektech, jako byla olympiáda v Riu, FIFA v Kataru, interiéry pro Škodu Auto či Vodafone, ale ve vesmíru zatím nic není. Jak to vesmírný architekt nese?

Je to takový balanc. Někdy vymýšlíte koncept základny, která by mohla za třicet let fungovat ve vesmíru, jindy pozemské stavby či interiéry kanceláří, které vzniknou za dva měsíce v Karlíně. Stále si ale myslím, že je důležité dělat obojí. Pro mě to je velký zdroj inspirace a technologie vyvíjené pro vesmír aplikujeme i v Evropě. Například jsem pomáhal postavit první český 3D tištěný dům Prvok na základě našeho výzkumu tisku na Měsíci.

Co se bude ve vesmíru v příštích letech stavět?

Na pořadu dne je příprava infrastruktury a architektury na Měsíci. Celé se to rozjelo nynější misí NASA nazvanou Artemis a výstavbou nové generace raket. Tím se otevírá brána k budování stálé základny a to je věc, která mě láká nejvíce.

V čem je stavba ve vesmírných podmínkách specifická? Dovedu si představit, že nemáte úplné informace o geologii a podobně.

Potýkáte se s extrémními výkyvy teplot, vakuem, s radiací. Všechno, co připravujeme, musí být odolné. Také by byl nesmysl do vesmíru vše dopravovat, takže musíme přemýšlet o využití lokálních materiálů, měli jsme na to výbornou konferenci agentury ESA, kde se řešilo, jakými inovativními způsoby můžeme věci vyrábět a stavět na povrchu Měsíce.

Navrhl jste vizi Global Moon Village pro zasedání Spojených národů. Jak jste se k ní dostal?

Byli jsme osloveni Moon Village Association, která vznikla na popud ředitele ESA Jana Woernera. Šlo o koncept zahrnující celkovou snahu o průzkum a osídlení Měsíce. Proto jsme na zasedání UN ve Vídni připravili koncept, jak by globální vesnice mohla vypadat. Navrhli jsme to tak, aby se pospojovaly moduly různých národů. Soukromé firmy by se pak zapojily třeba průzkumnými roboty, satelity nebo výrobními kapacitami.

Do jakých podrobností jste zašli?

Na začátku byla pouze vize. Do té doby všichni z ESA při diskuzi o Moon Village ukazovali pouze vizualizaci jednoho samostatného 3D tištěného modulu. To ale nebyla měsíční vesnice a z naší strany šlo tedy o první vizi, jak by to vypadalo, když se poskládá více různých druhů modulů různých zemí dohromady včetně těch evropských. V následujících letech pak asociace přišla s podnětem, ať děláme další verze. Z toho vychází i naše představa Nové Prahy na Měsíci, která bude představena na E15 Technologic festivalu 7. prosince.

Chtěl jsem se zeptat na testování samorozkládacích skleníků, které mají na Měsíci či Marsu jednou stát. Technologie se testují v Antarktidě?

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!