Čeští chtějí uklidnit Evropskou komisi. V letitém sporu nyní slibují rychlejší pokrytí 5G
Kauza sdílení sítí mezi českými operátory O2 a T-Mobile, kterou řeší Evropská komise z důvodu možného negativního vlivu na hospodářskou soutěž, se zřejmě blíží svému rozuzlení. Případ, který má velký celoevropský přesah, se táhne už léta a je v zájmu všech stran skoncovat s ním co nejdříve.
O co jde – v roce 2013 spolu oba operátoři podepsali dohodu, podle které se T-Mobile bude starat o část mobilní sítě na západě Česka a O2 na východě a navzájem budou využívat technologie svého partnera. Dohoda o rozdělení území se nevztahovala na Prahu a na Brno. Sdílení skoro okamžitě napadl u českého antimonopolního úřadu Vodafone.
V říjnu 2016 si pak stáhla šetření Evropská komise, která bádala až do roku 2019, kdy poslala oběma stranám formálně „sdělení výhrad“. Minulý pátek operátoři představili komisi cestu ven návrhem přijetí dobrovolných závazků.
Unijní konstrukce
Zajímavé je podívat se, co vlastně komise řešila. Nikoli vliv na třetího konkurenta, ale spíše na míru inovací. Její dosti teoretická konstrukce byla od začátku taková, že sdílející operátoři budou mít menší motivaci zásadně technologicky inovovat síť, pokud s touto investicí nezískají konkurenční výhodu – protože konkurent bude moci jakoukoli inovaci využívat takřka hned. Teorie z roku 2016 je ovšem letos už vcelku snadno ověřitelná a nezdá se, že by český zákazník měl nějak méně inovativních produktů než v ostatních zemích či je operátoři zavedli později – ať už jde o kvalitnější hlas, či o rychlejší data. Celý případ tak stojí už dost na vodě.
Ukončit anabázi chtějí nakonec všichni. Komise dle zdrojů blízkých jednání musela čelit velmi silným protiargumentům operátorů loni při ústním slyšení, které se už opíraly o reálný stav sdílené sítě, a naopak nedokázala potvrdit svou teoretickou tezi. Druhá strana už chce mít ale také pokoj. Do protahovaného řízení investovali operátoři ohromující prostředky na právnících, konzultantech a na dalších expertech. Spis nabobtnal do takových rozměrů, že si jeden z účastníků musel pořídit speciální právní a IT systém, aby s ním vůbec dokázal pracovat. „Za to, co jsme na ten případ dali, bychom pokryli 5G velkou část Prahy,“ řekl mi k tomu lakonicky manažer jedné z telekomunikačních firem.
Operátoři se tak navrhují zavázat, že kromě ještě lepší „čínské zdi“, kterou mezi sebou postaví, aby nemohli snadno sdílet citlivé informace, především investují do pokrytí republiky v pásmech, která nabízejí větší kapacitu. To přinese více zákazníkům vyšší rychlosti dříve, než by k tomu operátoři zřejmě přistoupili sami. Jejich investice do mobilních sítí nyní ovlivňují hlavně závazky z aukce, která proběhla minulý rok v zimě, jež jim ukládají pokrývat naopak maximum území. Vyšší investice je samozřejmě dobrá zpráva pro zákazníky, kteří budou mít k dispozici lepší pokrytí a službu.
Výnosný realitní byznys
Kauza nakonec skončí s velkou pravděpodobností tak – což je pro operátory extrémně důležité –, že sdílení mobilních sítí je pro komisi přijatelné. To je zásadní z hlediska investorské jistoty v celé Evropě, zvláště u přechodu na 5G, kdy se vzhledem k vyššímu počtu vysílačů vyplatí podělit se o co nejvíce nákladů na výstavbu infrastruktury. Koneckonců i kvůli tomu stále více telekomunikačních firem (včetně těch v Česku) vyčleňuje svou pasivní infrastrukturu, tedy antény, střechy a nosníky, do separátních podniků, které tak mohou sloužit více operátorům. Naposledy tak učinil Vodafone a tyto úvahy zazněly i na investorském dni Deutsche Telekomu.
Je to hit i pro akcionáře, protože tyto firmy jsou v podstatě realitní byznys a po uvedení na burzu cena jejich akcií roste a vyplácejí i zajímavou dividendu.
