Tažení čínského režimu proti velkým korporacím pokračuje. Poté, co se v celostátním deníku Economic Information Daily objevil článek kritizující internetový gigant Tencent, jeho akcie odepsaly jedenáct procent. Dopady negativní publicity pocítily i společnosti z japonského a korejského herního průmyslu, které mají silnou uživatelskou základnu v Číně.
Článek se zaměřoval na závislost mladistvých na počítačových hrách. Text nazval herní průmysl „duchovním opiem“ a „elektronickou drogou“, která má negativní vliv na nezletilé počítačové hráče. Tencent na článek reagoval slibem omezit pro mladé možnost hraní počítačových her na jednu hodinu denně o víkendech a na dvě hodiny o svátcích. Součástí změn má být i zákaz nákupů přímo ve hrách osobám mladším dvanácti let.
Rychlá reakce čínské korporace zastavila propad hodnoty akcií, ty část ztrát umazaly, když rostly o šest procent. I tak se ale jedná o jeden z největších propadů akcií Tencentu za posledních deset let. Navíc lze očekávat, že článek ve státním médiu je jen předzvěstí závažnějších událostí. „Nikdy nemůžete věnovat malou pozornost tomu, co se píše v čínských státních médiích,“ řekl agentuře Bloomberg analytik Ke Yan ze Singapurské společnosti DZT Research. Bylo by překvapivé, kdyby regulátoři nepřistoupili k dalším krokům, doplnil analytik.
E-COMMERCE SUMMIT 2021: ShipMonk, Google, eBay a další. 2 dny, 40 speakerů. Zjistěte víc >>>
„Rozhodně není v zájmu čínských autorit rozbíjet národní šampiony. Stát se snaží získat vliv na jejich chod,“ komentuje přístup úřadů portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. „Čínští regulátoři se snaží napětí deeskalovat. Je však patrné, že mezinárodní institucionální investoři neberou situaci na lehkou váhu. Řada z nich významně redukuje své expozice vůči čínskému regionu,“ říká Pfeiler.
Investoři si tak pokládají otázku, zda je sázka na čínské akcie i nadále výhodná. „Dává smysl investovat do takových firem, jejichž podnikání je spjato s dlouhodobými cíli čínské vlády. Například výrobci elektromobilů a ostatní společnosti zabývající se průmyslovou automatizací,“ je přesvědčen Pfeiler. Ve větším riziku podle něj nejsou ani společnosti, které se obchodují na západních burzách. „Očekávám, že čínská vláda je pragmatický a racionální hráč a uvědomuje si, že odstřihnout se od globálního kapitálového trhu by znamenalo katastrofu.“
Za poslední měsíc je to už poněkolikáté, kdy se herní průmysl v Číně setkal s nelibostí místních úřadů. V červenci čínští regulátoři zakázali fúzi herních streamovacích platforem DouYu a Huya, které byly obě financovány Tencentem. „Je to znamení, že regulátoři už nebudou tolerovat vznik velkých korporací jako je například rozvozce jídla Meituan,“ napsala novinářka Reuters Robyn Mak. Tencent se také musel vzdát exkluzivních práv ke streamování hudby.
Kroky státních úřadů mají silný dopad zejména na hodnotu akcií. Od začátku roku, kdy čínské úřady začaly s větší regulací korporací, akcie Tencentu odepsaly 40 procent. Přísnější dohled se týká ale i dalších segmentů technologického sektoru. Z deseti společností na burze, které ztratily v červenci nejvíce tržní hodnoty, jich je hned devět z Číny, ukazují data Bloombergu. Nejvíce zasažený je právě Tencent, následují Alibaba, Meituan a Pinduoduo.
Kroky čínských úřadů tak dopadly i na společnosti z jiných segmentů. Rozvozci jídla, alternativní taxislužby nebo vzdělávací služby patří mezi poškozená odvětví. Deklarované důvody byly různé, nespokojenost zaměstnanců, ochrana osobních údajů nebo ochrana hospodářské soutěže.
