Čína loví v Česku odborníky na čipy a dobře platí. Z EU už jich přetáhla desítky tisíc

Čip pro bezdrátové napájení od STMicroelectronics, na kterém se pracuje i v Praze

Čip pro bezdrátové napájení od STMicroelectronics, na kterém se pracuje i v Praze Zdroj: Jan Sedlák

Čína se pod tíhou amerických sankcí minimálně za desítky miliard dolarů snaží vybudovat vlastní polovodičový průmysl. Jednou z taktik je přetahování odborníků ze zahraničí. To se podle informací e15 děje i v Česku. Může to způsobit závažný problém, protože z Evropy mizí obrovské množství expertů.

Nabídku z Číny dostal například Petr Šrámek pracující jako inženýr v pražské vývojové centrále společnosti STMicroelectronics (STM), největšího evropského producenta čipů. Už několik headhunterů mu nabízelo podobnou pozici v pekingském podniku GigaDevice.

Ten si na trhu udělal jméno tím, že „naklonoval“ populární čip STM32 z produkce STMicroelectronics. „Číňané nemají dost vlastních lidí, nebo snad očekávají, že jim povím nějaké informace ze zákulisí STM?“ uvedl řečnicky Šrámek. GigaDevice podle něho nelpí na přesunu do Číny a nabízí práci na dálku s občasným létáním. Společnost své aktivity nekomentovala.

Větší a renomovanější výrobci elektronických zařízení se společnosti GigaDevice v minulosti spíše vyhýbali. To se ale začalo měnit během nedávno odstartované čipové krize, kdy firmy typu STM nestíhaly vyrábět. Čínské klony začaly být přijímány jako nouzové řešení. „Některé firmy tyto alternativy braly. Před covidem je chtěl málokdo, v krizi se to změnilo,“ potvrdil Štěpán Uherík, finanční ředitel firmy SatoshiLabs, která do svých kryptopeněženek Trezor odebírá čipy STM.

Nabídky od čínských firem pro e15 potvrdili další čeští inženýři, kvůli citlivosti tématu ale nechtějí zveřejňovat svá jména. Jde o zaměstnance tuzemských R&D center podniků jako Renesas, Honeywell a dalších. „Nabídka zahrnovala výrazné zvýšení platu, štědrý relokační balíček a moderní firemní byt v centru Šen-čenu,“ popsal jeden z inženýrů.

Šanghajská firma Espressif Systems dodávající populární čipy s nízkým odběrem energie už před časem otevřela vývojové centrum v Brně. Postupně je rozšiřuje, nyní v něm desítky zaměstnanců pracují hlavně na vývoji firmwaru k obsluze elektroniky a čipů.

Česko se nyní i díky spolupráci s Tchaj-wanem snaží v čipech posílit, samo má ale značný nedostatek absolventů a odborníků, ostatně stejně jako celá Evropa. „V EU chybějí vyšší desetitisíce talentů na návrh čipů,“ shrnul zakladatel českého polovodičového klastru Stanislav Černý.

Čína tuto nelehkou situaci ještě více zhoršuje. Podle nové studie společnosti Strider Technologies ze starého kontinentu do Číny v posledních dvaceti letech odešlo na třicet tisíc čipových odborníků, často čínského původu. S odlivem se potýkají společnosti, jako jsou Ericsson, Siemens, Bosch, Nokia nebo NXP. Naopak z toho těží Lenovo, Huawei, ZTE, Wingtech a další.

„Mnoho dokumentů čínské vlády uvádí, že k budování domácího polovodičového sektoru je třeba využít zahraniční duševní vlastnictví a talenty,“ uvedl výkonný ředitel Strideru Greg Levesque.

„Čína využívá zahraniční technologie k posílení své technologické základny a inovacím na domácí půdě, čímž zvyšuje konkurenceschopnost svého průmyslu a výzkumného sektoru vůči evropským protějškům,“ shrnula ve své analýze o zapojování Číny do české vědy Asociace pro mezinárodní otázky.

Čínští investoři se proto v posledních letech snažili nakupovat celé evropské firmy. To se ale letos změnilo, když státy EU začaly tyto investice prověřovat a zakazovat. S přetahováním expertů bojuje i Tchaj-wan. E15 v Tchaj-peji mluvila s několika lidmi, kterým čínské podniky nabízely čtyřnásobné platy nebo byty.