Rozsáhlé změny ve filmové distribuci předpovídají dva z nejúspěšnějších filmařů, kteří kdy v Hollywoodu pracovali – Steven Spielberg a George Lucas. „Z návštěvy kina se stane speciální událost,“ uvedli Spielberg a Lucas během společného semináře na USC School of Cinematic Arts v polovině června.
Lístek za 150 dolarů
Dnešní situaci, kdy hollywoodská studia chrlí ročně hned několik snímků s rozpočtem přesahujícím 200 milionů dolarů, Lucas považuje za neudržitelnou. „Dnes se jim daří doslova těžit zlato. Ale nebude tomu tak navždy,“ prohlásil Lucas. A Spielberg doplňuje, že dojde ke kolapsu současné praxe, protože možností spotřeby zábavní produkce je tolik, že zkrátka nebude možné vsadit 250 milionů dolarů na jediný film.
Ostatně studia stále častěji hledají záplaty na manka vzniklá produkcí mnohasetmilionových propadáků. Loni například studio Walt Disney podle vlastních dat odepsalo 160 milionů dolarů za snímek John Carter: Mezi dvěma světy. Letos se příliš nedařilo Jackovi a obrům (produkční rozpočet činil 195 milionů dolarů, celosvětové hrubé tržby 198 milionů dolarů).
„Skončí to menším počtem velkých kin. Vstupenka přijde na sto, možná i 150 dolarů jako lístek na broadwayskou show nebo zápas amerického fotbalu. Film bude v kinech třeba celý rok jako hra na Broadwayi,“ cituje Lucasovu vizi magazín Variety. A všechno ostatní bude k vidění v televizi či díky službám typu video-on-demand.
Malá obrazovka (z)vítězí
Výrazně se tedy sníží počet filmů (k čemuž již dochází několik let) a zároveň se zvýší počet původního obsahu určeného pro televizi či spíše některé z webových služeb. Z pohledu majitelů velkých hollywoodských studií, kteří často zároveň vlastní velké televizní stanice a kabelové operátory, půjde o situaci nesmírně výhodnou.
Již nyní totiž platí neúprosná matematika – televizní produkce je mnohem levnější než filmová, zároveň tržby (i zisky) právě televizních a dalších síťových společností jsou několikrát vyšší než tržby filmových studií. Magazín Economist porovnával, kolik stojí hodina velmi drahého televizního seriálu a hodina velkofilmu. Výsledek nepřekvapí – poměr se pohybuje kolem 1:20. Příklad Time Warner ukazuje, že investice do filmu se příliš nevyplácí.
Podle Economistu tržby Time Warner z filmové produkce od roku 2002 do roku 2012 vzrostly o 20 procent na 12 miliard
dolarů ročně. Přitom ve stejném období televizní byznys Warnerů vzrostl o 84 procent na 14,2 miliardy dolarů ročně. Podle výročních zpráv majitelů studií za loňský rok je na tom většina z nich ještě mnohem hůře, co se týče poměru tržeb filmů a sítí.
Boj o okna
Zatímco majitelům studií tento evoluční vývoj pravděpodobně prospěje, provozovatelé kin dobře nedopadnou. Model nastíněný Lucasem a Spielbergem totiž nabourává základní podstatu systému takzvaných distribučních oken. V tomto systému, který je vlastně harmonogramem distribučních míst pro každé filmové dílo, vždy patřilo první místo kinům (na dobu zhruba 12 týdnů).
Následovalo uvedení na DVD či Blu-rayích, poté prémiových kanálech typu HBO a poslední byly televizní stanice. Edward Jay Epstein v zásadní studii Ekonomika Hollywoodu ukazuje, že studia již na jaře roku 2011 vytvořila okno Home Premiere, které následovalo po oknu věnovanému premiéře v kinech. Právě toto okno bude v budoucnu klíčové a s největší pravděpodobností se praxe zmíněná Epsteinem stane normou uvádění nových snímků.
Placené půjčovny v Česku chystají další expanzi
Nové distribuční kanály, v nichž vidí budoucnost Steven Spielberg a George Lucas, fungují několik let i v Česku. Internetové videopůjčovny založené na principu videa na vyžádání (video on demand, VOD), v nichž lze na chytrých televizorech, tabletech a mobilech za poplatek sledovat filmy či seriály, nabízejí zejména v tuzemsku působící televizní stanice. K největším patří ale i projekt Topfun.tv patřící do skupiny J&T.
Provozovatelé přemýšlejí, jak rozšířit nabídku i dostupnost. Například služba Voyo.cz, patřící do skupiny televize Nova, je od tohoto týdne dostupná i v chytrých zařízeních s operačním systémem Android. Nova si od tohoto kroku slibuje zvýšení podílu sledovaných titulů z nabídky této půjčovny na chytrých zařízeních o deset procentních bodů. Nyní činí 23 procent.
Původní plány po spuštění před dvěma lety počítaly až se 100 tisíci zákazníky, teď jich je zhruba čtvrtina. I tak je Nova relativně spokojená. „Nyní máme 26 tisíc platících zákazníků, což je v kontextu toho, že internet je v prvé řadě zdarma, nemalé číslo,“ uvedl na úterní konferenci Internet Video Forum 2013 ředitel placených služeb Novy Petr Horák.
Podle průzkumu agentury Mediaresearch je za možnost stáhnout film či seriál ochotno platit jen pět procent respondentů. Dalších 38 procent by zaplatilo, ale jen za určitých podmínek. K nim patří požadavek na vysokou kvalitu obrazu, rozumnou cenu a možnost si video stáhnout napořád, nikoli jen na jednorázové zhlédnutí. Dalších 57 procent dotázaných za stahování filmů či seriálů ale není ochotno platit vůbec. Voyo.cz nyní za 189 korun měsíčně nabízí 1800 filmových a seriálových titulů včetně snímků hollywoodského studia Sony/Columbia.
K výhodám patří nejen možnost sledovat jednotlivé epizody seriálů Novy dříve než v televizi. Předplatitele videopůjčovna láká stejně jako podobné zahraniční projekty na možnost sledovat jinak placený kanál, v tomto případě Nova sport. Vybrané filmy lze navíc sledovat přes Voyo.cz hned poté, co se objeví na DVD.
Na další expanzi v Česku se nyní chystá i placený kanál HBO se svou službou Go. „Stav předplatitelů nesdělujeme, ale můžeme potvrdit, že jejich počet mírně roste. Největší nárůst očekáváme se spuštěním HBO Go s velkými operátory,“ řekla mluvčí tuzemského zastoupení HBO Pavla Brožková.
Sítí tečou nebývalé objemy videodat
V roce 2012 proteklo internetem měsíčně v průměru 14 818 petabajtů (1 petabajt je tisíc terabajtů) dat s videem, které využila zhruba miliarda uživatelů videoslužeb. Do roku 2017 by se podle studie Visual Networking Index společnosti Cisco mohl objem téměř zčtyřnásobit na 52 752 petabajtů. V roce 2015 by tak každou vteřinu měl protéct internetem jeden milion videominut, což představuje ekvivalent filmu, který by trval 674 dní v kuse. Takové nárůsty vedou k úvahám, zda páteřní sítě internetu budou schopny ustát nároky na přenosovou kapacitu.
V úvahu připadá například zavedení klasické Fair User Policy (FUP) pro videoslužby. V praxi by tedy uživatel měl k dispozici balík několika stovek gigabajtů na stažení videodat svou rychlostí připojení. Po překročení FUP by byla rychlost připojení pro videoslužby omezena. Zatím však neexistují reálné modely, jak tuto ideu přenést do praxe. Futuristickou možností je i zřízení oddělené infrastruktury pro přenos videosignálu, přičemž na stávající platformě by se provozovaly jen méně náročně služby www stránek a elektronické pošty. „Pokud takový plán existuje, myslím si, že je nereálný,“ uvádí technický ředitel společnosti Cisco v Česku Ivo Němeček a dodává, že video má mnoho podob a je prorostlé do aplikací, využívá se v pevných i mobilních sítích. V regionu střední a východní Evropy se dá očekávat nárůst internetového provozu o 39 procent každý rok a v roce 2015 sítí protečou každé dvě hodiny data o objemu všech filmů, které kdy byly natočeny. Podíl videa na všech přenesených datech bude činit 42 procent.
