Jak Google a Facebook přistupují k malým trhům? Jaký nebezpečný obsah se v posledních měsících začal více šířit po sociálních sítích? Dočtete se v novém vydání Technoverse Newsletteru.
Odběr Technoverse Newsletteru, který do e-mailových schránek chodí každé úterý dopoledne, si můžete nastavit zde. Součástí vydání je také jeden odemčený článek z prémiového obsahu.
Jsou to zavedené firmy, jejichž produkty používá celý svět a které se staly de facto synonymem pro internet. Facebook a Google ovlivňují naše životy jako snad žádné jiné korporace v historii, přesto se i po skoro dvou dekádách existence vyhýbají odpovědnosti za negativní vliv, který mají na společnost. V posledních měsících to jsou hlavně reklamy lákající na rychlé zbohatnutí.
Minulý týden server Hlídací pes vydal článek, v němž popisuje, jak podvodníci zneužívají osobní údaje mluvčího České obchodní inspekce Jiřího Fröhlicha a jeho prostřednictvím lákají z uživatelů Facebooku údaje o platební kartě. Ač sám Fröhlich i redakce serveru Hlídací pes na problém americkou sociální síť upozorňovali, ta odmítla situaci řešit. „Nejhorší na tom je ta nereakce Facebooku. Není kam se obrátit, kam zavolat. Existuje jen ten formulář a podpora, která nehodlá nic řešit,“ stěžoval si Fröhlich.
Ve stejný týden také sdílel na Twitteru podnikatel a odborník na digitalizaci Michal Bláha reklamu, která se objevuje opakovaně na zpravodajských webech díky reklamnímu systému od Googlu. Princip se opakuje, v reklamě se objeví známá osobnost, v tomto případě šlo o Leoše Mareše, která se svěřuje, jak pomocí jednoduchého triku zhodnotila své peníze. Reklama následně uživatele odvede na stránku, kde se podvodníci pokusí o některý ze svých triků. Samotné servery, na jejichž stránkách se reklama zobrazuje, nad tím nemají plnou kontrolu, neschvalují každou reklamu.
Nejde přitom o specifický problém českého trhu – jak zdokumentoval server ProPublica, díky reklamnímu systému Googlu mohou dezinformátoři financovat provoz svých stránek napříč světem. Je přitom jedno, zda je to server srbského separatisty z Bosny a Hercegoviny, který je na sankčních seznamech Spojených států, nebo brazilské servery, které zpochybňují legitimitu voleb, a tedy porážku bývalého prezidenta Jaira Bolsonara. Google umožňuje dezinformátorům si udělat z falešných informací slušné živobytí.
K tomu ještě lze přičíst negativní vliv, který mají obě korporace na kulturu a podobu zpravodajství jako takového, a vyhýbání se placení daní ve státech, ve kterých reálně vydělávají miliardy. Peníze, jež by ještě před 15 lety putovaly výhradně na inzerci do tištěných médií a které by byly následně zdaněny tam, kde dané médium vychází, nyní končí kdesi v daňovém ráji.
Nelze pochybovat o tom, že produkty od Googlu i Facebooku jsou po byznysové stránce trefa do černého, která se zřejmě dlouho nebude opakovat. Stejně tak obě korporace de facto stvořily nové oblasti podnikání a umožnily lidem se kreativně projevit a případně i emancipovat. To s sebou nicméně nese velkou zodpovědnost a právě v tom nejen Facebook, Google, ale i další společnosti konstantně selhávají, jelikož neexistuje jednoduché a levné řešení, jak regulovat aktivity lidí, a přitom nezničit původní myšlenku.
Nicméně právě prevence před podvody by měla být pro obě korporace prioritou. Jak uvedl Ondřej Vlček, prezident společnosti Gen, tedy spojeného podniku českého Avastu a amerického NortonLifeLocku, kyberútoků ubývá, naopak ale výrazně přibývá podvodů na bázi sociálního inženýrství. „Není to nic nového, jen je to sofistikovanější obdoba nigerijských princů, kteří tady byli i před deseti lety. Díky češtině jsme trochu chránění, jelikož jsme díky jazykové bariéře méně zajímaví pro globální útočníky, ale v angličtině je to velmi propracované,“ uvedl.
Přitom podvody, které se vyskytují zejména na Googlu, používají stále stejný vzor a nemělo by tak jít o neřešitelný problém. Výrazně by ovšem pomohlo, kdyby se platformy jako Facebook zaměřily také na menší trhy a najaly více lidí pro lokální prostředí.
To, kolik pro tyto firmy pracuje lidí, kteří dohlížejí na bezpečnost plaformy a zároveň rozumějí jazyku i kulturnímu kontextu, není známo, největší sociální síť světa tyto údaje tají. Občas ovšem něco na povrch vyplave, a proto víme, že pro chorvatský trh pracuje 40 moderátorů. Celkově Facebook zaměstnává 35 tisíc moderátorů, tedy na jednoho vychází zhruba 85 tisíc uživatelů. Za poslední roky se počet moderátorů výrazně zvýšil, stále to ovšem nestačí.
Nejde totiž jen o moderátory, ale i o další pozice. Hlavní příjem nejen sociálních sítí, ale i Googlu, pochází od inzerentů, kteří u nich ročně utratí desítky milionů dolarů. Když mají ovšem zadavatelé reklamy nějaké potíže, jen těžko se dovolají reakce. A to může být výrazný problém, pokud je na to této formě komunikace daná firma závislá.
Přístup Googlu, Facebooku a dalších nadnárodních aktérů k menším trhům zkrátka není příkladný a v některých případech jako třeba v Myanmaru může doslova ohrožovat životy. Je to samozřejmě i chyba politiků, které probudily až problémy kolem společnosti Cambridge Analytica.
Nicméně hlavní podíl viny nesou samotné firmy a po více než dvou dekádách existence by měly konečně přijmout plnou zodpovědnost. Je ovšem otázka, zda k tomu je mezi politiky patřičné odhodlání. Nadšená zdravice pirátského předsedy Ivana Bartoše, která byla natočena při příležitosti založení české stránky mateřské společnosti Facebooku, ve které vyzývá k tomu, aby se to nepřehnalo s regulací technologických firem, svědčí spíše o opaku.
Výběr z internetu 🌍
Shein je velký jako H&M. Čínský obchod s oblečením Shein, který byl založen před necelými deseti lety, se v tržbách vyrovnal tradičním maloobchodníkům, jako je Zara a H&M. List Wall Street Journal informuje, že by se tržby čínské společnosti měly letos zastavit na 24 miliardách dolarů.
Zmatek v Twitteru pokračuje. Elon Musk obrátil Twitter po jeho převzetí vzhůru nohama a prozatím je stabilita v nedohlednu. O víkendu vyplulo na povrch, že z původních 5,5 tisíce externích spolupracovník bylo propuštěno 4,4 tisíce. Jde o pracovníky, kteří se podíleli na moderaci obsahu nebo marketingu. Někteří z propuštěných se o konci práce pro Twitter dozvěděli až z novinových titulků.
Společná daň z krypta. Instituce Evropské unie začínají přemýšlet o tom, zda by v rámci členských států neměla být zavedena jednotná daň z kryptoměn. V současné době totiž každý stát daní digitální platidla jinou sazbou, konkrétně se zdanění pohybuje v rozmezí od nuly až po 32 procent. Společná daň by mohla posílit vnitřní trh a zjednodušit podnikání kryptofirem.
Amazon ukázal dron. Americký technologický a obchodní gigant představil dron, který by měl konečně umožnit letecké doručování zásilek. Stroj nazvaný MK-27 by měl být schopný unést balíček až o hmotnosti 2,2 kilogramu, jehož velikost nepřesáhne rozměry krabice od bot. Celkově by měl být dron Amazonu schopen uletět až 12 kilometrů a měl by být plně autonomní.
