Hra o koncesionářské poplatky. Přesvědčili jsme koalici o nutnosti indexace o inflaci, říká Jakob
Vládní koalice chce podle svých slov zajistit udržitelné financování veřejnoprávních médií, zatím ale neexistuje finální dohoda o tom, jakým způsobem by k tomu mělo dojít. Původně představený plán z loňského září počítal se skokovým zvýšením koncesionářských poplatků, v posledních týdnech se ale začalo více spekulovat o možnosti jejich navyšování v závislosti na inflaci. Některé vládní strany této variantě vyjadřují podporu, nicméně zůstává otázkou, zda by to bylo v kombinaci se skokovým navýšením, anebo by se vycházelo ze současné výše poplatku. V této záležitosti koaliční politici mlží. Příjmy České televize a Českého rozhlasu by ale měly vyrůst i díky rozšíření skupiny plátců a zvýšením příspěvků od právnických osob.
Podle původního návrhu, který by zvýšil koncesionářské poplatky za domácnost s televizním a rozhlasovým přijímačem v případě ČT o 25 korun a u ČRo o 10 korun na 160, respektive 55 korun, by mohla obě veřejnoprávní média počítat od příštího roku s navýšením rozpočtu o 1,4 miliardy a 600 milionů ročně. Jaká bude výsledná suma, o kterou si přilepší, ale nyní není jasné.
Do hry vstoupila možnost indexace v závislosti na inflaci, což by v praxi znamenalo automatickou úpravu výše koncesionářského poplatku po dosažení určité míry inflace. Tento princip stát využívá například u důchodů. Spolu s jeho zavedením teoreticky odpadá každoroční diskuze o možném navýšení finančních prostředků.
Tento mechanismus podporují například lidovci. Pro je také poslanec TOP 09 Jan Jakob: „Je nezbytné, aby se poplatky navýšily jak jednorázově, tak aby byla zavedena jejich indexace,“ uvedl pro e15. TOP 09 je tak jedinou stranou, která se veřejně postavila na stranu kombinace skokového navýšení a inflační indexace. Starostové a ODS na otázky e15 neodpověděli vůbec, Piráti možnost zvyšování v závislosti na inflaci neokomentovali, a lidovci naopak podpořili pouze indexaci.
„Jsem moc rád, že se nám o druhém principu podařilo přesvědčit koaliční partnery,“ naznačujeJakob, že na indexaci v koalici panuje shoda. Poslanec TOP 09 mechanismus obhajuje argumentem, že pro nezávislost médií veřejné služby „je potřeba, aby jejich představitelé nemuseli opakovaně chodit prosit politiky o zvýšení poplatků“.
Vládní politici nutnost změny financování veřejnoprávních médií obhajují potřebou zajistit jim v dlouhodobém horizontu udržitelné financování. Koncesionářské poplatky se v případě ČT nezvýšily od roku 2008, a u ČRo dokonce od roku 2005. Obě instituce proto varují, že pokud nedojde k navýšení finančních prostředků, budou nuceny škrtat ve své tvorbě. ČT už letos zruší 90 pracovních pozic, uvedl v rozhovoru pro pořad FLOW e15 generální ředitel veřejnoprávní televize Jan Souček. Ředitel České rozhlasu René Zavoral zase zmiňuje možnost vypnutí některých stanic.
Podívejte se na rozhovor s Janem Součkem ve videopořadu FLOW:
Nicméně i v případě, že by se koalice shodla na automatickém navyšování podle míry inflace, by v příštím roce mělo dojít k jednorázovému navýšení. K němu by přispělo rozšíření řad poplatníků a zavedení vyšších plateb od právnických osob. „Určitě se nemění dva zásadní nové principy, tedy že domácnost by neměla platit jen z TV či rozhlasového přijímače, ale i ze zařízení, které umožňuje internetový příjem, a to, že budou právnické osoby platit podle počtu zaměstnanců, nikoliv počtu přístrojů, které využívají. To určitě zůstává, což automaticky znamená, že by mělo dojít ke zvýšení,“ uvedl v pořadu Interview ČT24 ministr kultury Martin Baxa (ODS), jehož rezort je předkladatelem mediální novely.
V případě většího množství plátců by měly platit po legislativní změně i domácnosti, které nemají televizi ani rádio, ale vlastní zařízení schopné přijímat veřejnoprávní obsah přes internetové připojení. Počet platících by se měl podle odhadu zvýšit asi o 230 tisíc a jen tato změna by pro obě veřejnoprávní instituce mohla přinést v součtu půlmiliardu.
Změnit se má také poplatek pro firmy, které nyní odvádějí koncesionářské poplatky na základě počtu televizních a rozhlasových přijímačů, ale podle vládní novely by se výše měsíčního poplatku měla odvíjet od počtu zaměstnanců. Některé velké společnosti by tak platily několikanásobně více, nejmenší firmy by naopak byly této povinnosti zproštěny.
Proti navyšování poplatků firmám se však postavil soukromý sektor. A proti rozšiřování počtu plátců koncesionářských příspěvků jsou zase Piráti. „Možnosti rozšíření okruhu poplatníků o příjemce internetu, tedy například držitele mobilních telefonů, bez možnosti takzvaného opt-outu – tedy pokud se na zařízení na veřejnoprávní médium nedívám a neposlouchám, mohu odmítnout platit – vnímáme rozporuplně,“ uvedl pro e15 pirátský náměstek ministra kultury Ondřej Chrást. O svých výhradách Piráti koaliční partnery už informovali.
