Vyšší poplatky mají zastavit chátrání ČT. Nepřítelem je hlavně inflace
Rozpočet České televize je tento rok 7,95 miliardy korun a vedení se modlí za zvýšení koncesionářských poplatků na 160 korun. Hraje se totiž o to, v jaké podobě bude veřejnoprávní médium v příštích letech fungovat. Chybějí mu peníze na důležité investice a jeho technika i budovy citelně zastarávají.
Koncesionářské poplatky jsou zásadním pilířem příjmů České televize, nezvýšily se ale od roku 2008. „Reálná současná hodnota poplatku je 57 korun,“ řekl loni generální ředitel televize Jan Souček na semináři o veřejnoprávních médiích, který zaštiťovalo ministerstvo kultury. Deník e15 záznam získal díky zákonu o svobodném přísutpu k informacím.
„Když se koncesionářské poplatky zvýší, je ta reálná hodnota 68 korun,“ vypočítal. Na tučný rozpočet jako před 16 lety se však ČT nemá šanci dostat, neboť inflace – hlavně ta dvojciferná v posledních dvou letech – byla nemilosrdná.
ČT v současné době utrácí hlavně za výrobu obsahu. Ten si ukousne až 75 procent z celého rozpočtu. Zbytek jde na infrastrukturu a podporu výroby. Pod touto položkou se schovává například provoz výrobních areálů či IT. Zbylých osm procent jsou náklady na provoz samotné instituce.
Televize podle Součka dokáže stále vysílat na šesti kanálech hlavně díky tomu, že se jí daří snižovat cenu za hodinu vysílání. „Hodinová finanční náročnost České televize posledních 14 let setrvale klesá. Rozdíl mezi rokem 2008 a 2022 je 25 procent,“ popsal na semináři. Jedna hodina vysílání v roce 2008 stála 401 tisíc korun. Teď je to 311 tisíc korun. Přesto České televizi chybí v současné době na tvorbu obsahu půl miliardy a tenhle deficit se bude nejspíše ještě prohlubovat.
Očekávaná finanční injekce
Zvýšené poplatky by podle výpočtů mohly do televize dostat až 1,4 miliardy korun. Zhruba polovina by podle Součka měla jít právě do výroby obsahu. Další stovky milionů musejí směřovat do nové techniky a dokončení plánovaných projektů.
Už dlouho se plánuje například revitalizace budovy zpravodajství. Ta byla postavena v 70. letech jako vědecký ústav. Funkce se ale změnila a místo vědců ji obývají novináři, natáčecí studia a velké množství drátů zajišťujících vysílání. Hned vedle této archaické budovy plánuje ČT postavit projekt, jemuž se interně přezdívá SK10. Náklady na nové prostory pro zpravodajství a publicistiku činí tři čtvrtě miliardy rozložené do několika let.
Problémy s prostory má ČT také v regionech. Například Ostrava potřebuje podle Součka nové sídlo. Nyní tamní studia i kanceláře sídlí v klasických bytových domech, které byly pro televizní práci „dočasně“ adaptovány. „Budovy nejsou navzájem propojeny, a tak lidé přecházejí po ulici. Další rozvoj těchto prostor není možný,“ vysvětlil na semináři generální ředitel.
Zastaralá technika
Nejmladšímu přenosovému vozu je už deset let. „Přenosový vůz lokalizovaný v Brně se dá používat jen díky tomu, že vždy zázrakem projde technickou kontrolou,“ popsal situaci Souček. Investice do techniky jsou kvůli nedostatku financí posledních pět let na třetině toho, co byla televize schopna investovat dříve.
Kamerové systémy televize obnovuje po 14 letech, což překračuje předpokládanou dobou životnosti – nehledě na technologický vývoj, který stále zrychluje. Ani ČT se tak nevyhne například investicím do umělé inteligence, která může nahradit například lidi v call centrech.
Podívejte se na rozhovor s Janem Součkem ve videopořadu FLOW:
Souček v rozhovoru pro pořad FLOW z produkce e15 řekl, že aby poplatky stihly projít legislativním procesem včas, mělo by se o nich hlasovat v květnu. „To, co koalice přinese do sněmovny, zatím známo není,“ přiznal ředitel ČT. Politici mohou v novele udělat ještě řadu změn. Pokud nejistota v poplatcích přetrvá, bude muset televize zatáhnout za pomyslnou ruční brzdu a nastavit rozpočet tak, aby odpovídal současné výši koncesionářských poplatků.
„Rozložení mezi jednotlivé kapitoly by se pohybovalo v následujících poměrech: mzdové náklady nižší o 250 milionů korun (devět procent), výrobní úkol o 400 milionů (22 procent), provozní výdaje o 170 milionů (10 procent) a investice o 180 milionů (38 procent),“ uvádí výroční zpráva ČT pro rok 2023. „Výroba pořadů se propadne o třetinu,“ doplnil ředitel pro e15.
Koncesionářské poplatky jsou v současné době zavedeny v 10 z 27 zemí EU. Zbytek, až na Finsko a Švédsko, financuje veřejnoprávní média ze státního rozpočtu. Model zmíněných skandinávských zemí je specifický tím, že se služba platí ze speciální daně, která se vypočítává z výše příjmů, a má strop, kolik může fyzická či právnická osoba maximálně zaplatit. Lidé s nízkými příjmy jsou od placení solidárně osvobozeni.
Veřejnoprávní média vedou v Evropě žebříčky důvěry ve zpravodajství. Výjimkou jsou Polsko, Maďarsko a Turecko, kde se tyto služby zpolitizovaly.
