Hráči paří, miliardy se sypou. Herní průmysl loni vygeneroval 4,5 miliardy korun

Většina tuzemských vývojářských firem tvoří hry pro počítače a konzole (67 procent), o něco méně pak hry pro mobilní zařízení (41 procent). U některých společností se tyto aktivity překrývají.

Většina tuzemských vývojářských firem tvoří hry pro počítače a konzole (67 procent), o něco méně pak hry pro mobilní zařízení (41 procent). U některých společností se tyto aktivity překrývají. Zdroj: Pexels

Data o českém herním průmyslu
Data o českém herním průmyslu
Data o českém herním průmyslu
Data o českém herním průmyslu
5
Fotogalerie

Meziroční vzestup o pětinu. Taková je dynamika růstu tuzemského herního průmyslu, který loni dosáhl obratu 4,5 miliardy korun. Vyplývá to z právě zveřejněných dat Asociace českých herních vývojářů. Ta si mimo jiné stěžuje na nedostatečnou podporu ze strany státu.

Většina společností vyvíjí hry pro počítače a konzole (67 procent), o něco méně pak hry pro mobilní zařízení (41 procent). U některých společností se tyto aktivity překrývají. Necelých osm procent firem se věnuje stále se rozvíjející virtuální a rozšířené realitě.

Herní firmy by na vysokých školách podle zjištění asociace ocenily více oborů zaměřených na vývoj her a delší trvání stáží pro studenty. Často si totiž musejí shánět pracovníky v zahraničí, a to jak na východě (Slovensko, Srbsko, Bulharsko, Ukrajina), tak na západě (Spojené státy či Nizozemsko).

Drtivá většina zákazníků tuzemských herních vývojářů pochází ze zahraničí, je jich 95 procent. Nejvíce jich připadá na Spojené státy, Německo, Velkou Británii, Rusko a Čínu. Více než polovina studií sídlí v Praze, následuje Brno s 23 procenty.

Zhruba pětina studií má sice svého investora, ale podle předsedy Asociace českých herních vývojářů Pavla Baráka schází investiční podhoubí. Investoři bez zkušeností s herním průmyslem se totiž obávají obor finančně podporovat.

Tuzemský herní průmysl sice mnohonásobně převyšuje obrat české filmové a televizní produkce, ale podle asociace postrádá systematickou podporu. Ta by podle představ asociace měla mít podobu balíku opatření v oblasti vízových programů, přímé a nepřímé podpory začínajících firem a dlouhodobé podpory specializovaného vzdělání.

„Herní průmysl jako významný sektor ekonomiky potřebuje podporu v rámci vzdělávání, investic a v neposlední řadě  financování. Zájem o gaming stále roste a do budoucna růst bude,“ uvádí Pavel Barák z Asociace českých herních vývojářů. „Abychom však tento trend udrželi a využili potenciál oboru, potřebujeme větší podporu státních orgánů,“ dodává.

Ministerstvo průmyslu se chce na herní segment více soustředit. „V souvislosti s postkoronavirovým obdobím vidíme obrovskou příležitost v kulturně-kreativních průmyslech a jejich vlivu na ekonomiku. Poslední dobou se ostatně čím dál více skloňuje spojení kreativní ekonomika a oblast gamingu, která má jasně rostoucí tendenci a synergický efekt pro řadu oborů,“ sdělil deníku E15 Robin Čumpelík, koordinátor inovační strategie z ministerstva průmyslu.

„Myslím, že by po vzoru jiných zemí v těchto progresivních oborech měly vzniknout nástroje, které pomáhají udržet know-how. Tedy aby nám neodcházel lidský potenciál. V zahraničí mají také seedové fondy určené k investicím do tohoto sektoru,“ doplňuje Čumpelík.