Brněnská čipová společnost Codasip prohloubila spolupráci s americkým gigantem Intel. Začala dodávat procesorová jádra do programu, který má Intelu mimo jiné otevřít cestu do byznysu se zakázkovou výrobou čipů. Do ní chce americký podnik investovat desítky miliard dolarů a stát se konkurencí světových producentů, jako jsou tchajwanské společnosti TSMC a UMC, korejský Samsung nebo kalifornská GlobalFoundries. Intel už začal technologii z Brna odebírat v minulosti, a to do sekce autonomních automobilů Mobileye.
Intel vydal nový softwarový nástroj Pathfinder na návrh čipů, který umožňuje sestavit celou architekturu, otestovat ji a poslat do výroby. Brňané v rámci programu poskytují design jednoho ze svých procesorových jader postaveného na otevřené technologii RISC-V, alternativě k licenčně zatížené technologii ARM.
Intel si dlouhodobě vyráběl čipy pro vlastní potřebu a nemusel se o jiné architektury příliš starat. Vystačil si s vlastní technologií x86 používanou v počítačích a serverech. V případě zakázkové výroby pro své zákazníky se ale technologiím RISC-V a ARM věnovat musí. Nástroj pro návrh čipů potřebuje k tomu, aby chystané zakázkové továrny mohly za několik let začít chrlit polovodiče několika druhů.
Pro Intel je příprava na zakázkovou výrobu důležitým strategickým krokem. Jeho akcie ztratily za poslední rok více než 40 procent hodnoty a firma se poprvé od svého založení v roce 1968 dostala do ztráty. Americké ikoně dělají problémy přechody na moderní výrobní procesy, špatná rozhodnutí předchozího vedení včetně snížení investic do výzkumu a vývoje a také sílící role nových čipových architektur.
Intelu například zcela utekla oblast chytrých telefonů, kterou ovládly čipy typu ARM. Varovných signálů je ale více. Apple rovněž začal ve svých počítačích používat čipy ARM, úspěšně se prosazují také v serverech. I proto původem britská společnost ARM expanduje v Česku. V obou případech to výrazně ohrožuje tradiční hájemství Intelu. RISC-V se zase tlačí do popředí například v internetu věcí a v dalších oborech.
„Zavázali jsme se k podpoře ekosystému kolem RISC-V,“ uvedl šéf této sekce v Intelu Vijay Krishnan s tím, že firma investuje miliardu dolarů do RISC-V startupů. Zájem o tuto otevřenou architekturu roste i díky Číně, která kvůli americkým čipovým embargům hledá dostupné alternativy. „Problematická situace mezi dvěma mocnostmi nám pomohla,“ potvrdil zakladatel Codasipu Karel Masařík.
Codasip patří mezi významné světové hráče v RISC-V. Získal desítky milionů dolarů z Německa, USA i z Číny a rozjel inženýrská centra v Cambridge, Německu, Francii, Španělsku a v Řecku. K jeho odběratelům patří kromě Intelu třeba výrobce disků Western Digital nebo čínští producenti kamer.
Do programu Intelu pro RISC-V je zapojena ještě jedna firma s napojením na Česko. Mezi dodavatele částí čipu se řadí největší evropská polovodičová společnost STMicroelectronics, která má rozsáhlý vývoj v Praze.
Intel vedle spolupráce s Codasipem uskutečňuje na Moravě další projekty. Díky akvizici části startupu Netcope v Brně provozuje výzkumné a vývojové centrum zabývající se čipy pro síťové karty. To rozšiřuje v rámci investic ve střední a východní Evropě, jehož součástí je i stavba továrny ve východním Německu.
Brněnskou firmu Phonexia zase Intel jako první podnik z Česka certifikoval jako partnera pro internet věcí. Moravský software na rozpoznávání řeči má tak plnou podporu pro chod na čipech Intelu například pro zvukovou biometriku nebo ovládání hlasem. V Brně má rozpoznávání řeči vysokou úroveň. Tamní VUT se například podle žebříčku ArnetMiner řadí mezi pět nejvýznamnějších institucí v tomto oboru na světě po boku Googlu, Facebooku, IBM a univerzity Carnegie Mellon.
Co je metaverse?
