Stále dražší práce a dostupnější automatizace tlačí českou ekonomiku k technologickému skoku. Svědčí o tom alespoň průzkum na čtyřech stovkách tuzemských firem od Asociace malých a středních podniků a České spořitelny, který má deník E15 k dispozici. Podle něho putuje na inovace desetikoruna z každé stovky obratu malých hráčů domácího byznysu. To je o pětinu více než před pěti lety. Na průměr Evropské unie to ale nestačí.
Evropským inovačním epicentrem Česko ale přesto zdaleka není, podle ekonomů je pokrok doménou jen několika vybraných odvětví domácí ekonomiky a západní technologický vlak zemi stále ujíždí.
„Stejně jako další firmy v branži i nás trápí akutní nedostatek lidí ve výrobě. Inovace v podobě nákupu technologií, jako jsou roboty či numericky řízené stroje je jedinou cestou, jak se ubránit asijské konkurenci a vůbec dál vyvážet,“ říká Jiří Belinger, majitel firmy Vari zásobující desítky zemí světa zahradní technikou, a dodává, že technologickému skoku v českých firmách napomáhají klesající ceny chytré techniky.
„V relativně krátké době padly ceny některých technologicky vyspělých strojů na polovinu, přičemž jsou navíc ještě výkonnější i energeticky úspornější,“ vysvětluje Belinger. Rozhodující podíl malých a středních podniků v Česku inovuje formou zjednodušování procesů uvnitř firmy, čtyři podniky z deseti pak investují do vývoje nových produktů.
„Z východních zemí sice patříme ke špičce, ale inovační lídři ze severských států, Beneluxu nebo Německa nám stále unikají,“ uvádí šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček s tím, že nůžky mezi Českem a Západem se mohu rozevřít spolu s tím, jak mohou postupně vysychat evropské dotace.
Index inovací malých a středních podniků v rámci Evropské unie
„Takřka šedesát procent českého malého a středního byznysu využívá pro investice do inovací unijní peníze,“ dodává Havlíček. Ekonomové zdůrazňují, že menší české firmy masivně inovují v oborech, jako jsou nanotechnologie, vybrané obory farmaceutického průmyslu či informační technologie, kde se byznysmenům daří prosadit ve světové konkurenci.
„Na druhou stranu se v Česku nedaří transformovat malé a střední podniky na velké a nadnárodní. Řadu inovací a patentů prodáváme do zahraničí a plně nevyužíváme možnosti expandovat,“ připomíná ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
I přes pokračující růst investic malých a středních podniků do výrobních procesů a jejich organizace Česko stále patří v kontextu Evropské unie mezi podprůměrné inovátory. Vyplývá to z analýzy Evropské komise, která se jednotlivými prvky inovace v zemích osmadvacítky zabývala v rámci tvorby inovačního indexu. Index Evropské komise sleduje několik dílčích kategorií, zaměřuje se například na právní prostředí, pozici venture kapitálových fondů nebo vědeckou aktivitu zemí. Sleduje rovněž inovační strategie malých a středních podniků v jednotlivých zemích. Česko v této kategorii obsadilo až devatenáctou příčku se ziskem 86 bodů (100 bodů znamená průměr EU). Zatímco inovace produktů, výrobních procesů a vlastních řešení se českým firmám daří, pokulhávají naopak, co se týče zlepšování marketingu nebo organizačních struktur. To je jedním z důvodů, proč české firmy nejsou schopny zvyšovat marže. Ještě v roce 2010 se inovace v českých malých a středních podnicích nacházely nad průměrem Evropské unie. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš však dodává, že s ohledem na bývalé komunistické státy si Česko vede stále dobře. „Se Slovenskem jsme lídry inovací zemí visegrádské čtyřky,“ říká Kruliš, který vychází z průběžných výstupů projektu Digital New Deal, který se věnuje pohledu předních osobností zemí Visegrádské čtyřky na vliv nových technologií na budoucnost našeho regionu. |
