Nejen Musk a Bezos. Ve vesmíru chce prorazit i firma z Brna | E15.cz

Nejen Musk a Bezos. Ve vesmírném podnikání chce prorazit i firma z Brna

Lukáš Vojáček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Nedávné výpravy miliardářů Jeffa Bezose a Richarda Bransona do vesmíru odstartovaly novou éru kosmického podnikání. Už za pár měsíců či let se na dobrodružnou exkurzi za hranice naší planety zřejmě bude moci vydat každý, kdo si to zvládne zaplatit. Vesmír nicméně do budoucna nabízí i celou řadu dalších byznysových příležitostí, o které se už v současnosti pere hned několik společností. Promluvit do tohoto závodu plánují také Češi.

Bezosův vesmírný let z minulého týdne nebyl jen rozmařilou kratochvílí nejbohatšího člověka světa, ale dobře promyšleným obchodním tahem. Bezosova firma Blue Origin se už brzy chystá vysílat do kosmu rakety s platícími zákazníky na pravidelné bázi. První dvě mise této vesmírné cestovní kanceláře by se měly uskutečnit ještě letos. 

O tom, že jde o vysoce lukrativní byznys, není sporu. Neznámý zájemce, který s Bezosem při jeho premiérovém letu nakonec kvůli jiným povinnostem do kosmu neodcestoval, neváhal za sedadlo ve vesmírné lodi zaplatit 28 milionů dolarů, tedy více než 600 milionů korun.  

Také další kroky zakladatele Amazonu naznačují, že to s expanzí v daném odvětví myslí vážně. Blue Origin v pondělí znovu nabídla Národnímu úřadu pro letectví a vesmír (NASA), že vybuduje přistávací systém pro výpravu na povrch Měsíce, která se má uskutečnit již v roce 2024. 

NASA tuto zakázku v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na jaře přihrála konkurenční firmě SpaceX Elona Muska. Bezos se ale nevzdává a nově navrhl, že pokud úřad své rozhodnutí přehodnotí, Blue Origin uhradí dvě miliardy dolarů z vlastní kapsy.

Zhlédněte profil Jeffa Bezose:

Kdo je Jeff Bezos?

„Tato nabídka neznamená odložení, nýbrž úplné a trvalé pokrytí nákladů,“ napsal Bezos v dopise NASA. Vesmírná agentura totiž dosud nezískala na projekt všechny potřebné finance od americké vlády. 

Ve vesmíru je místa dost

Své plány na ovládnutí kosmického průmyslu má také Bransonova Virgin Galactic. Ta hodlá v příštích měsících realizovat ještě minimálně jeden testovací let, než začne na začátku roku 2022 provozovat vlastní vesmírnou cestovku. Letenky, jejichž cena se pohybuje kolem 250 tisíc dolarů, si lze koupit už dnes. Dosud této možnosti využilo přibližně šest stovek lidí.  

První turistickou kosmickou misi by měla ještě před koncem roku 2021 vyslat ze Země rovněž Muskova SpaceX. Ta je ale zatím ohledně svých záměrů nejtajemnější. Některé odhady však tvrdí, že jedno místo v jejich raketě se možná bude prodávat až za 55 milionů dolarů. Musk má navíc v dobývání vesmíru daleko větší ambice než Branson a Bezos. Jeho dlouhodobým cílem je trvalé lidské osídlení planety Mars.

Ačkoliv zmiňovaná trojice firem možná bude v nadcházející dekádě sektoru dominovat, o pozornost se hlásí i jiní. Například novozélandská společnost Rocket Lab připravuje mise na Měsíc a Venuši. Americký startup Axiom Space zase buduje vlastní vesmírnou stanici, kam chce v budoucnu vozit zámožné turisty.

Češi sázejí na nerostné zdroje

Další zajímavou podnikatelskou příležitostí je těžba nerostného bohatství ve vesmíru. Někteří vědci předpokládají, že v budoucích letech bude možné získávat nerostné suroviny z materiálů mimo planetu Zemi.

A právě v tomto segmentu lze nalézt českou stopu. Brněnská společnost SAB Aerospace tento měsíc zvítězila v tendru, který vypsala Evropská kosmická agentura (ESA), a povede projekt, v jehož rámci se pokusí potenciální zdroje surovin zmapovat.

Cílem takzvané mise Slavia je poslat dvě družice na oběžnou dráhu. Oba satelity budou vybaveny hyperspektrální kamerou a rádiovou anténou pro analýzu prvkového složení plazmatu meteorů a hmotnostním spektrometrem určeným k výzkumu složení meziplanetárního prachu. 

„Konkrétní částku, kterou jsme od ESA získali, zveřejnit nemůžeme, ale mohu říct, že se jedná o vyšší miliony korun. Studie proveditelnosti potrvá rok, a pokud dopadne úspěšně, měli bychom obdržet další finance i od české vlády. Ta si na celý tento výzkum, kterého se mohou účastnit i další subjekty, vyhradila přes miliardu korun,“ prozradil deníku E15 Václav Havlíček, manažer SAB Aerospace.   

„Satelit Slavia bude skutečným high-tech zařízením, které dosud nikdy nikdo do vesmíru neposlal,“ doplnil Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd pro Českou televizi.

Do kosmu investuje i Porsche

Část podniků se snaží vydělat na výrobě kosmických satelitů. Jejich počet má v následujících deseti letech stoupnout ze současných 3400 až na sto tisíc. 

Prostřednictvím těchto technologií bude možné poskytovat internetové připojení i v těch nejodlehlejších koutech planety, ale třeba také lépe monitorovat odlesňování či vývoj zbraní totalitními režimy. Produkcí satelitů se zabývá třeba německá firma Planet Labs nebo americká Astra Space. 

 

Jednou z nejnadějnějších kosmických společností z Evropy, která chce konkurovat firmám Elona Muska a Jeffa Bezose, je i mnichovský startup Isar Aerospace. Ten dokonce ve středu získal investici ve výši 75 milionů dolarů od rodinného holdingu Porsche, který je většinovým vlastníkem automobilky Volkswagen. 

„Jsme přesvědčeni, že hospodárný a flexibilní přístup k vesmíru je klíčovou cestou k inovacím v tradičních odvětvích stejně jako k novým a převratným byznys modelům a technologiím,“ řekl k nové akvizici Lutz Meschke, který má v Porsche na starosti investice. Isar Aerospace nedávno získal kontrakt na vypuštění dvou satelitů na oběžnou dráhu pro německou vládu.    

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah